Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hromadění planet s Měsícem

27. 02. 2017 16:30:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2017. Na březnové obloze se letos několikrát nahromadí k sobě planety spolu s Měsícem. Také zmizí Venuše, na chvíli ji vystřídá Merkur a konečně udeří jaro.

Počátkem března je na večerní obloze stále ještě nejnápadnější planeta Venuše. Protože se ale rychle sune směrem ke Slunci, její viditelnost se bude postupně zhoršovat. Opodál svítí svým oranžovým a momentálně docela slabým světlem Mars – stále se od nás vzdaluje a 31. března jeho vzdálenost od nás překročí 333 milionů kilometrů. Avšak hned 1. března se Mars trochu ohřeje v lesku slávy Venuše, protože se k planetám přiblíží srpek Měsíce. A ještě ke všemu bude v blízkosti Marsu možné vyhledat Uran, který byl těsně u Marsu 26. února. Uran je ovšem vidět prakticky jen dalekohledem. Simulace programu Stellarium napoví, čím se můžeme nad západním obzorem 1. března pokochat:

Měsíc bude v té době tři dny po novu a bude dorůstat do první čtvrti, která nastane 5. března ve 12:32 SEČ. Úplněk nastane 12. března v 15:53. Při něm je Měsíc na obloze po celou noc a téměř znemožňuje pozorování čehokoli jiného vyjma nejjasnějších hvězd a planet. Den před úplňkem se Měsíc právě k jedné takové hvězdě přiblíží – k Regulu, nejjasnější hvězdě souhvězdí Lva. Jméno Regulus je zdrobnělinou slova Rex. Jeden z mých kolegů to překládá jako „malý král neboli králíček“, ale přesnější asi bude Kralevic. Alespoň se to trochu lépe hodí ke králi zvířat. Kolegu totiž zřejmě mate regulus regulus regulus, což je takový malý hezký ptáček králíček obecný evropský.

Ale zpátky k Měsíci. Dva dny po úplňku se setká s další jasnou hvězdou – Spikou ze souhvězdí Panny. V jejím sousedství také předvádí planeta Jupiter svou letošní elegantní kličku, takže celou noc ze 14. na 15. březen budeme moci na obloze pozorovat další nádherné seskupení – tentokrát hvězdy, planety a obtloustlého Měsíce:

Měsíc už v té době nenápadně couvá. Poslední čtvrti dosáhne 20. března v 16:58 SEČ a v novu se ocitne 28. března ve 4:57 SEČ.

Večer 29. března se nám pak nabídne pozorovatelská výzva! Měsíc bude ten večer po západu Slunce starý necelých 40 hodin, což znamená, že jeho srpek bude velmi tenký a bude se ztrácet v červáncích. Stejně tak bude mít tendenci se ztrácet v červáncích planeta Merkur, která na konci března vystřídá večer nad západním obzorem Venuši. Náhrada to nebude úplně dokonalá, protože Merkur má mnohem menší jasnost než Venuše, ale pro letošek je přelom března a dubna obdobím nejlepší viditelnosti Merkuru na večerní obloze, takže lepší to už prostě nebude.

Viditelnost Merkuru na obloze vyčteme z následujícího grafu, jehož nuance, slibuji, vysvětlím někdy příště :-)

A ta výzva spočívá v tom, že pokud se nám zadaří a srpek Měsíce ani Merkur červánky nepohltí, uvidíme tu nádhernou dvojici nízko nad horizontem, ještě doprovázenou o něco výše položeným Marsem:

K Marsu se opět dorůstající Měsíc v tomto měsíci vrátí podruhé 30. března. Na rozdíl od 1. března už vedle něj nebude Venuše, což velmi názorně ilustruje, jak rychle se Venuše hrne po obloze. V únoru byla nejjasnější, ještě na začátku března byla nápadnou večernicí, a už 25. března projde tzv. dolní konjunkcí se Sluncem. Podrobnosti o tom se dočtete v minulém článku mého blogu.

Března se týkají také události, které nejsou na obloze tak úplně vidět, ale s astronomií souvisejí. Mám pro vás, milí čtenáři, dvě zprávy.

Nejprve ta dobrá: 20. března 2017 v 11:28 středoevropského času nastane rovnodennost, pro severní polokouli jarní. Začne nám tedy astronomické jaro (a na jižní polokouli budou mít astronomický podzim). Dny u nás už budou delší než noci, které ale v tomto období bývají, i z hlediska přízně počasí, u nás nejlepší na pozorování vesmíru. Zimní souhvězdí rychle mizí na západě, celou noc jsou vidět jarní souhvězdí a na východě už je připravený letní trojúhelník – hvězdy Vega, Altair a Deneb ze souhvězdí Lyry, Orla a Labutě. V letním souhvězdí Střece se také nachází Saturn ozdobený krásným prstencem, který je letos nejvíce „otevřený“ a při pohledu dalekohledem slibuje nezapomenutelné zážitky. Na obloze jej najdeme ráno nad jihovýchodním obzorem. Chvíle největší slávy Saturnu však letos teprve přijdou.

A teď ta špatná zpráva. Necelý týden po začátku astronomického jara bude v Evropě zaveden tzv. letní čas. K normálnímu středoevropskému, který odpovídá tomu, kdy vychází a zapadá Slunce a v němž je poledne opravdu v poledne a ne až v jednu hodinu, se vrátíme až v polovině podzimu. Už se ví, že tím šibováním s hodinami nic neušetříme. Snad se už brzy ukáže, že na té pitomosti ve skutečnosti proděláváme, a politici seberou odvahu s tím skončit. To bude zpráva, na kterou se usilovně těším.

Autor: Jan Veselý | pondělí 27.2.2017 16:30 | karma článku: 12.85 | přečteno: 347x

Další články blogera

Jan Veselý

Obloha pro ranní ptáčata

aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2017. Ranní ptáče nejen doskáče dále, ale také toho v následujícím měsíci uvidí nejvíce na obloze. Konkrétně tři planety a chvíli spolu s nimi také Měsíc.

31.10.2017 v 16:30 | Karma článku: 6.18 | Přečteno: 183 | Diskuse

Jan Veselý

Říjnové koule velké i malé

Plynné, kamenné i hliníkové (skoro)koule nás budou provázet topocentrickým pohledem na vesmír v říjnu 2017. Planety tak trochu vyklízejí pozice, o to větší roli hrají v říjnu družice. Především ty umělé.

1.10.2017 v 10:10 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 192 | Diskuse

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.95 | Přečteno: 1518 | Diskuse

Jan Veselý

VRSP a poslední superčtvrt

jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

30.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 364 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 20.19 | Přečteno: 549 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 452 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 511 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 13.45 Průměrná čtenost 531

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.