Hromadění planet s Měsícem

27. 02. 2017 16:30:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2017. Na březnové obloze se letos několikrát nahromadí k sobě planety spolu s Měsícem. Také zmizí Venuše, na chvíli ji vystřídá Merkur a konečně udeří jaro.

Počátkem března je na večerní obloze stále ještě nejnápadnější planeta Venuše. Protože se ale rychle sune směrem ke Slunci, její viditelnost se bude postupně zhoršovat. Opodál svítí svým oranžovým a momentálně docela slabým světlem Mars – stále se od nás vzdaluje a 31. března jeho vzdálenost od nás překročí 333 milionů kilometrů. Avšak hned 1. března se Mars trochu ohřeje v lesku slávy Venuše, protože se k planetám přiblíží srpek Měsíce. A ještě ke všemu bude v blízkosti Marsu možné vyhledat Uran, který byl těsně u Marsu 26. února. Uran je ovšem vidět prakticky jen dalekohledem. Simulace programu Stellarium napoví, čím se můžeme nad západním obzorem 1. března pokochat:

Měsíc bude v té době tři dny po novu a bude dorůstat do první čtvrti, která nastane 5. března ve 12:32 SEČ. Úplněk nastane 12. března v 15:53. Při něm je Měsíc na obloze po celou noc a téměř znemožňuje pozorování čehokoli jiného vyjma nejjasnějších hvězd a planet. Den před úplňkem se Měsíc právě k jedné takové hvězdě přiblíží – k Regulu, nejjasnější hvězdě souhvězdí Lva. Jméno Regulus je zdrobnělinou slova Rex. Jeden z mých kolegů to překládá jako „malý král neboli králíček“, ale přesnější asi bude Kralevic. Alespoň se to trochu lépe hodí ke králi zvířat. Kolegu totiž zřejmě mate regulus regulus regulus, což je takový malý hezký ptáček králíček obecný evropský.

Ale zpátky k Měsíci. Dva dny po úplňku se setká s další jasnou hvězdou – Spikou ze souhvězdí Panny. V jejím sousedství také předvádí planeta Jupiter svou letošní elegantní kličku, takže celou noc ze 14. na 15. březen budeme moci na obloze pozorovat další nádherné seskupení – tentokrát hvězdy, planety a obtloustlého Měsíce:

Měsíc už v té době nenápadně couvá. Poslední čtvrti dosáhne 20. března v 16:58 SEČ a v novu se ocitne 28. března ve 4:57 SEČ.

Večer 29. března se nám pak nabídne pozorovatelská výzva! Měsíc bude ten večer po západu Slunce starý necelých 40 hodin, což znamená, že jeho srpek bude velmi tenký a bude se ztrácet v červáncích. Stejně tak bude mít tendenci se ztrácet v červáncích planeta Merkur, která na konci března vystřídá večer nad západním obzorem Venuši. Náhrada to nebude úplně dokonalá, protože Merkur má mnohem menší jasnost než Venuše, ale pro letošek je přelom března a dubna obdobím nejlepší viditelnosti Merkuru na večerní obloze, takže lepší to už prostě nebude.

Viditelnost Merkuru na obloze vyčteme z následujícího grafu, jehož nuance, slibuji, vysvětlím někdy příště :-)

A ta výzva spočívá v tom, že pokud se nám zadaří a srpek Měsíce ani Merkur červánky nepohltí, uvidíme tu nádhernou dvojici nízko nad horizontem, ještě doprovázenou o něco výše položeným Marsem:

K Marsu se opět dorůstající Měsíc v tomto měsíci vrátí podruhé 30. března. Na rozdíl od 1. března už vedle něj nebude Venuše, což velmi názorně ilustruje, jak rychle se Venuše hrne po obloze. V únoru byla nejjasnější, ještě na začátku března byla nápadnou večernicí, a už 25. března projde tzv. dolní konjunkcí se Sluncem. Podrobnosti o tom se dočtete v minulém článku mého blogu.

Března se týkají také události, které nejsou na obloze tak úplně vidět, ale s astronomií souvisejí. Mám pro vás, milí čtenáři, dvě zprávy.

Nejprve ta dobrá: 20. března 2017 v 11:28 středoevropského času nastane rovnodennost, pro severní polokouli jarní. Začne nám tedy astronomické jaro (a na jižní polokouli budou mít astronomický podzim). Dny u nás už budou delší než noci, které ale v tomto období bývají, i z hlediska přízně počasí, u nás nejlepší na pozorování vesmíru. Zimní souhvězdí rychle mizí na západě, celou noc jsou vidět jarní souhvězdí a na východě už je připravený letní trojúhelník – hvězdy Vega, Altair a Deneb ze souhvězdí Lyry, Orla a Labutě. V letním souhvězdí Střece se také nachází Saturn ozdobený krásným prstencem, který je letos nejvíce „otevřený“ a při pohledu dalekohledem slibuje nezapomenutelné zážitky. Na obloze jej najdeme ráno nad jihovýchodním obzorem. Chvíle největší slávy Saturnu však letos teprve přijdou.

A teď ta špatná zpráva. Necelý týden po začátku astronomického jara bude v Evropě zaveden tzv. letní čas. K normálnímu středoevropskému, který odpovídá tomu, kdy vychází a zapadá Slunce a v němž je poledne opravdu v poledne a ne až v jednu hodinu, se vrátíme až v polovině podzimu. Už se ví, že tím šibováním s hodinami nic neušetříme. Snad se už brzy ukáže, že na té pitomosti ve skutečnosti proděláváme, a politici seberou odvahu s tím skončit. To bude zpráva, na kterou se usilovně těším.

Autor: Jan Veselý | pondělí 27.2.2017 16:30 | karma článku: 15.75 | přečteno: 459x

Další články blogera

Jan Veselý

Zářijová obloha je úplně nej

aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2019. Při pohledu na oblohu to teď vypadá, že se nic moc neděje. A přesto je tento měsíc samé nej. Třeba nejvzdálenější planeta bude nejblíž. A nejen to...

31.8.2019 v 17:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jan Veselý

Slzy světce a modrý supernov

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2019. Na letošní srpen připadají dva měsíční novy, z toho ten druhý bude opravdu super. Jenom nebude vůbec vidět. Zato budou k vidění tradiční padající hvězdy. Ale nejen ty...

31.7.2019 v 20:20 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 179 | Diskuse

Jan Veselý

Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

16.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 341 | Diskuse

Jan Veselý

Totalita v Chile a mela kolem úplňku

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2019. Pokud už nejsme na cestě, zatmění Slunce nás asi mine, ale částečné zatmění Měsíce si užít stihneme. A k tomu ještě dvě jasné planety.

1.7.2019 v 7:30 | Karma článku: 11.71 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Americké námořnictvo přiznalo existenci UFO's

Médii včera proběhla zajímavá zpráva, která sice nejasnosti o UFO ́s a ufounech nijak nevyřešila, ale snad odstraní tabu, které se tohoto tématu týká.

19.9.2019 v 10:22 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 749 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč padají kroupy spíš přes den a ne v noci?

Zamysleli jste se někdy nad tím, že kroupy padají většinou jen ve dne a téměř nikdy v noci? Jak je to možné? (délka blogu 5 min.)

19.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.69 | Přečteno: 567 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.53 | Přečteno: 1695 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 719 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 32.75 | Přečteno: 6519 |
Počet článků 43 Celková karma 12.76 Průměrná čtenost 583

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz