Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo je dnes večer na obloze nejjasnější?

17. 02. 2017 22:30:00
Planeta Venuše dosáhla 17. února své nejvyšší jasnosti. Během následujících večerů můžeme sledovat její prudký úprk směrem ke Slunci.

Může se to zdát zvláštní, ale chvíle, kdy planeta Venuše dosáhne oné nejvyšší jasnosti, není ta nejlepší na její pozorování. Své největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosáhla už 12. ledna. Tehdy se nad naším obzorem zdržovala po nejdelší dobu. Za období její nejlepší letošní viditelnosti na večerní obloze, byť je sám pojem nejlepší viditelnost jen obtížně definovatelný, tak můžeme prohlásit přelom ledna a února. Tehdy nastala ta nejšťastnější kombinace výšky Venuše nad obzorem, její úhlové vzdálenosti od Slunce a jasnosti.

Co na obloze nemůžeme na první pohled poznat, je vzdálenost Venuše od nás. A ta je také, spolu s tvarem planety, klíčem k té nejvyšší jasnosti. Venuše je vnitřní planetou – obíhá blíže ke Slunci než Země. Díky tomu se nikdy na obloze nemůže ocitnout přímo naproti Slunci (odborným termínem řečeno nemůže dosáhnout opozice) a současně, prochází-li na obloze okolo Slunce (nachází se v tzv. konjunkci), může být buď za Sluncem, nebo mezi Sluncem a Zemí. Hádejte, kde je teď?

Na první pohled se to opravdu nepozná. Ale vezměme na pomoc dalekohled:

Tohle jsem vyfotografoval 16. února večer zcela amatérskou (pobývaje daleko od hvězdárny s dětmi na prázdninách) metodou – přiložil jsem digitální zrcadlovku k okuláru svého dalekohledu (pravda, s průměrem zrcadla 20 cm to zase úplně kapesní ořezávátko není), ručně zaostřil a usilovně tiskl spoušť. Zkuste to také. Z té hromady rozmazaného šumu se vždycky dá vybrat nějaký použitelný ostrý obrázek.

To že Venuše hraje barvami, není dáno amatérským způsobem pořízení snímku nebo vadami dalekohledu či fotoaparátu. Je to tím, že ve 20:08, kdy jsem fotografoval, byla Venuše jen 9,5° nad obzorem (za hodinu na to už zapadla) a vzduch její světlo rozkládal na barvy. Důležitější je, že Venuše vypadá jako poměrně tenký srpek...

Už znáte odpověď na moji hádanku?

Jako každá planeta, svítí Venuše jen odraženým sluneční světlem, a protože se už nyní nachází mezi Zemí a Sluncem, je od Slunce osvětlena převážně z opačné strany, než na kterou se díváme. Proto vypadá jako srpek a ten se dokonce bude dále ztenčovat, jak se bude Venuše dostávat do tzv. dolní konjunkce se Sluncem, která nastane 25. března. Ano, bude to docela sešup – v polovině února je Venuše nejjasnější a za měsíc na to už na obloze nebude vidět vůbec, protože se ztratí ve sluneční záři. Velikost srpku – úhlová vzdálenost jeho „rohů“ – ale současně poroste, jelikož se Venuše vlastně bude až do té dolní konjunkce se Sluncem, blížit Zemi.

Jasnost planety se tedy odvíjí od tvaru srpku, jeho úhlové velikosti a od vzdálenosti planety od nás. Když je Venuše při pohledu od Země za Sluncem, je v tzv. horní konjunkci a vypadá jako celý kotouček. Jenže mrňavý, protože je planeta v tu chvíli pekelně daleko – zpravidla 260 milionů kilometrů. Jak Venuše obíhá okolo Slunce a my se na ni díváme vlastně „zvenčí“ (je to vnitřní planeta), nabývá tvaru srpku, který se postupně ztenčuje, ale zároveň roste jeho úhlový rozměr. S klesající vzdáleností od nás také roste plošná jasnost srpku, takže vždycky přibližně 40 dní před dolní konjunkcí dosáhne planeta nejvyšší jasnosti. Poté začne slábnout, protože srpek už je příliš tenký. Za další Měsíc a kousek po dolní konjunkci, při níž Venuše projde mezi Zemí a Sluncem ve vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů od nás, pak bude opět nejjasnější, ale to bude na ranní obloze. Letos při tom budeme mít v kalendáři předposledního dubna.

Graficky znázorněno to vypadá takto:

Na vodorovné ose grafu jsou dny. Hodnotu nula představuje okamžik dolní konjunkce se Sluncem, po necelých 600 dnech pak nastává další dolní konjunkce se Sluncem – to je tzv. synodická perioda Venuše. Tedy nikoli její doba oběhu okolo Slunce, ale doba, za kterou se Venuše opět vrátí do stejné pozice vůči Slunci při pozorování z pohybující se Země. Tato perioda vlastně vznikne skládáním pohybu obou planet. V grafu jsou zobrazeny celkem dvě synodické periody, aby bylo vidět, jak se období nejvyšší jasnosti planety opakují krátce po sobě symetricky okolo dolní konjunkce. Při samotné dolní konjunkci, kdy je pro nás Venuše vlastně v novu, klesá její jasnost k nule. V extrémním případě ji pak pozorujeme jako černý kotouček přímo před slunečním diskem. Většina z nás to naposledy v životě mohla vidět v červnu 2012, příští takovou šanci dostanou pozemšťané v prosinci 2117.

Nejjasnější Venuši už tedy máme za sebou a teď můžeme sledovat, jak se Večernice úžasně rychle hrne ke Slunci, aby se už za dva měsíce stala nejjasnější Jitřenkou.

P. S.: Měsíc má smůlu, je sice jasnější, ale v těchto dnech vychází až po půlnoci, takže večer je opravdu nejjasnější Její Jasnost Venuše.

Autor: Jan Veselý | pátek 17.2.2017 22:30 | karma článku: 14.98 | přečteno: 443x

Další články blogera

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.50 | Přečteno: 1411 | Diskuse

Jan Veselý

VRSP a poslední superčtvrt

jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

30.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Veselý

Protestuji proti protestu 1. září

Ještě pořád doufám, že je to nějaký dvojitý apríl, když je toho 1. 8., ale obávám se, že je to myšleno vážně. Chystaný protest se může vymstít natolik, že učitele nebude brát vážně už vůbec nikdo a vůbec nikdy.

1.8.2017 v 23:05 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 1853 | Diskuse

Jan Veselý

Totalita v USA

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2017. Během následujícího měsíce nastanou tři zatmění a jeden stoprocentně přírodní ohňostroj. Přidejme ještě planety a máme jasno v tom, že bude proč se dívat na oblohu.

28.7.2017 v 12:11 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 914 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.18 | Přečteno: 390 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.61 | Přečteno: 190 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 260 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.79 | Přečteno: 132 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 226 |
Počet článků 16 Celková karma 20.68 Průměrná čtenost 560

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.