Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polozatmění

11. 02. 2017 21:40:00
Dnešní časně ranní zatmění bylo sice jen polostínové, ale zážitek to byl nádherný. Chtěl bych se o něj podělit prostřednictvím několika fotografií.

Ačkoli podle předpovědi mělo být, alespoň u nás v Hradci Králové, beznadějně zataženo, už v pátek odpoledne se chvílemi obloha modrala. Pak se ale zase zatáhlo. A když jsem se okolo 20. hodiny vracel na hvězdárnu, abych případně pomohl zvládat davy prahnoucí po pozorování zatmění, Měsíc sotva prosvítal mezi mraky. S kolegy jsme se dohodli, že počkáme do okamžiku začátku úkazu a pak se uvidí.

Uvidělo se už půl hodiny před začátkem!! Nádherný úplněk vysoko na obloze osvětlující zasněženou (spíš zledovatělou) krajinu. Otevřeným oknem, které jsem tak nechal, abych mohl občas kontrolovat, jak se to s viditelností Měsíce vyvíjí, pronikal dovnitř štěkot desítek psů. Asi jim nedal spát spíš ten úplněk a spousta světla kolem než blížící se zatmění.

Ani nám nedal úplněk spát. Kolegyně Lenka nastartovala robotický dalekohled na terase planetária, průběžně sledovala obě vrstvy oblačnosti, které vítr hnal po nebi obrovskou rychlostí, a hlásila, kdy se blíží okamžik, ve kterém Měsíc vykoukne dírou v obou vrstvách tak, aby se aspoň na chvíli objevil na čisté obloze. Současně provokovala vyjící psovstvo a nahlas, uvažujíc o konvekci, kterou z chování mraků vypozorovala, snila o nočním vzletu, neboť kromě virtuálního létání vesmírem v planetáriu provozuje též zcela reálné bezmotorové létání, zatím jen v zemské atmosféře.

Já jsem mezi tím u monitoru číhal na okamžiky, kdy obraz byl čistý, ručně měnil expozici, protože robot matený neustále rychle přebíhajícími řídkými mraky nedosahoval obvyklých oslnivých výsledků, a ukládal jsem data. Tady jsou tři vzorky.

Minutu po začátku polostínového zatmění ještě není na měsíčním kotouči nic znát:

Od začátku zatmění uplynulo více než 1,5 hodiny, do maximálního zanoření Měsíce do polostínu zbývá 34 minut:

Měsíc nejvíce ponořený do zemského polostínu:

Na snímcích je vidět, že polostín Země, do kterého se Měsíc tentokrát zabořil tak hluboko, že mnoho nechybělo k částečnému zatmění, není rovnoměrně „hustý“. Velmi nápadně a strmě tmavne směrem k hranici s plným zemským stínem. Proto se polostínové zatmění neprojeví rovnoměrným ztemněním celého měsíčního kotouče. Je nápadné vlastně jen na té straně Měsíce, která je blíže k zemskému stínu. Právě v době maximální fáze bylo tentokrát polostínové zatmění výjimečně patrné i při pohledu očima. Obvykle kvůli tendenci lidského zraku vyrovnávat rozdíly jasů polostínové zatmění vidí jen „zkušení pozorovatelé“ vybavení mimořádně bujnou fantazií. Více informací o zatmění najdete v předchozím článku mého blogu.

Polostínové zatmění nepatří k úkazům vyvolávajícím výkřiky nadšení a davové emoce. Tentokrát i díky těm mrakům, vlahé (+2 °C) únorové noci prosycené štěkotem psů, svištěním větru a zvláštní světelnou atmosférou, bylo mimořádnou událostí. Vím, tři fotografie zatmění o všech těch zážitcích neříkají vůbec nic. Ale kdybych se o ně s Vámi nepodělil, nevěděli byste, co všechno mi máte závidět :-)

Autor: Jan Veselý | sobota 11.2.2017 21:40 | karma článku: 14.72 | přečteno: 335x

Další články blogera

Jan Veselý

Obloha pro ranní ptáčata

aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2017. Ranní ptáče nejen doskáče dále, ale také toho v následujícím měsíci uvidí nejvíce na obloze. Konkrétně tři planety a chvíli spolu s nimi také Měsíc.

31.10.2017 v 16:30 | Karma článku: 6.18 | Přečteno: 183 | Diskuse

Jan Veselý

Říjnové koule velké i malé

Plynné, kamenné i hliníkové (skoro)koule nás budou provázet topocentrickým pohledem na vesmír v říjnu 2017. Planety tak trochu vyklízejí pozice, o to větší roli hrají v říjnu družice. Především ty umělé.

1.10.2017 v 10:10 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 192 | Diskuse

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.95 | Přečteno: 1518 | Diskuse

Jan Veselý

VRSP a poslední superčtvrt

jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

30.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 364 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 20.19 | Přečteno: 549 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 452 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 511 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 13.45 Průměrná čtenost 531

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.