Úterý 2. března 2021, svátek má Anežka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 2. března 2021 Anežka

Polozatmění

11. 02. 2017 21:40:00
Dnešní časně ranní zatmění bylo sice jen polostínové, ale zážitek to byl nádherný. Chtěl bych se o něj podělit prostřednictvím několika fotografií.

Ačkoli podle předpovědi mělo být, alespoň u nás v Hradci Králové, beznadějně zataženo, už v pátek odpoledne se chvílemi obloha modrala. Pak se ale zase zatáhlo. A když jsem se okolo 20. hodiny vracel na hvězdárnu, abych případně pomohl zvládat davy prahnoucí po pozorování zatmění, Měsíc sotva prosvítal mezi mraky. S kolegy jsme se dohodli, že počkáme do okamžiku začátku úkazu a pak se uvidí.

Uvidělo se už půl hodiny před začátkem!! Nádherný úplněk vysoko na obloze osvětlující zasněženou (spíš zledovatělou) krajinu. Otevřeným oknem, které jsem tak nechal, abych mohl občas kontrolovat, jak se to s viditelností Měsíce vyvíjí, pronikal dovnitř štěkot desítek psů. Asi jim nedal spát spíš ten úplněk a spousta světla kolem než blížící se zatmění.

Ani nám nedal úplněk spát. Kolegyně Lenka nastartovala robotický dalekohled na terase planetária, průběžně sledovala obě vrstvy oblačnosti, které vítr hnal po nebi obrovskou rychlostí, a hlásila, kdy se blíží okamžik, ve kterém Měsíc vykoukne dírou v obou vrstvách tak, aby se aspoň na chvíli objevil na čisté obloze. Současně provokovala vyjící psovstvo a nahlas, uvažujíc o konvekci, kterou z chování mraků vypozorovala, snila o nočním vzletu, neboť kromě virtuálního létání vesmírem v planetáriu provozuje též zcela reálné bezmotorové létání, zatím jen v zemské atmosféře.

Já jsem mezi tím u monitoru číhal na okamžiky, kdy obraz byl čistý, ručně měnil expozici, protože robot matený neustále rychle přebíhajícími řídkými mraky nedosahoval obvyklých oslnivých výsledků, a ukládal jsem data. Tady jsou tři vzorky.

Minutu po začátku polostínového zatmění ještě není na měsíčním kotouči nic znát:

Od začátku zatmění uplynulo více než 1,5 hodiny, do maximálního zanoření Měsíce do polostínu zbývá 34 minut:

Měsíc nejvíce ponořený do zemského polostínu:

Na snímcích je vidět, že polostín Země, do kterého se Měsíc tentokrát zabořil tak hluboko, že mnoho nechybělo k částečnému zatmění, není rovnoměrně „hustý“. Velmi nápadně a strmě tmavne směrem k hranici s plným zemským stínem. Proto se polostínové zatmění neprojeví rovnoměrným ztemněním celého měsíčního kotouče. Je nápadné vlastně jen na té straně Měsíce, která je blíže k zemskému stínu. Právě v době maximální fáze bylo tentokrát polostínové zatmění výjimečně patrné i při pohledu očima. Obvykle kvůli tendenci lidského zraku vyrovnávat rozdíly jasů polostínové zatmění vidí jen „zkušení pozorovatelé“ vybavení mimořádně bujnou fantazií. Více informací o zatmění najdete v předchozím článku mého blogu.

Polostínové zatmění nepatří k úkazům vyvolávajícím výkřiky nadšení a davové emoce. Tentokrát i díky těm mrakům, vlahé (+2 °C) únorové noci prosycené štěkotem psů, svištěním větru a zvláštní světelnou atmosférou, bylo mimořádnou událostí. Vím, tři fotografie zatmění o všech těch zážitcích neříkají vůbec nic. Ale kdybych se o ně s Vámi nepodělil, nevěděli byste, co všechno mi máte závidět :-)

Autor: Jan Veselý | sobota 11.2.2017 21:40 | karma článku: 15.86 | přečteno: 404x

Další články blogera

Jan Veselý

Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost

aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...

28.2.2021 v 19:00 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jan Veselý

Sedm minut hrůzy

aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.

31.1.2021 v 18:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jan Veselý

Slunci nejblíž

aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.

1.1.2021 v 23:13 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 391 | Diskuse

Jan Veselý

Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020. Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.

30.11.2020 v 10:00 | Karma článku: 20.11 | Přečteno: 1650 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Tomášek

Co se děje kolem elektřiny 7 - jak na mikrovlnku 3

Doplněná verze předchozího příspěvku o ilustraci se zaměřením na magnetron - jinak v podstatě žádná další změna.

1.3.2021 v 19:15 | Karma článku: 4.81 | Přečteno: 168 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se rozvazují tkaničky na botách?

... a proč se rozvazují častěji u dětí než u dospělých? Na vině je zase jednou (a vy to tušíte) ... fyzika. Jednoduchá pomoc. (délka blogu 5 min).

1.3.2021 v 8:00 | Karma článku: 26.92 | Přečteno: 630 | Diskuse

Jan Veselý

Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost

aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...

28.2.2021 v 19:00 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 325 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč mají větrné elektrárny jen tři rotorové listy?

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč mají větrné turbíny právě tři rotorové listy? Proč nemají dva nebo čtyři? (délka blogu 5 min.)

25.2.2021 v 8:00 | Karma článku: 35.15 | Přečteno: 1413 | Diskuse

Zdenek Slanina

Aritmetika lunárního kalendáře: Zítra je 1. úplněk lunárního roku a tak je svátek lampiónů

V zemích východní a jihovýchodní Asie dodnes koexistují 2 kalendáře - vedle našeho solárního i tradiční lunární (luno-solární) kalendář, definovaný hlavně pohybem Měsíce, byť v sobě obsahuje i referenci k pohybu Země kolem Slunce.

25.2.2021 v 7:07 | Karma článku: 21.33 | Přečteno: 1306 |
Počet článků 60 Celková karma 14.31 Průměrná čtenost 584

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz