Středa 29. června 2022, svátek má Petr, Pavel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 29. června 2022 Petr, Pavel

Večer příprava na hvězdu betlémskou, a ráno taneční

30. 10. 2020 8:08:08
aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2020 hodinu před a hodinu po zákazu vycházení. Hvězda betlémská je spojena s Vánocemi, ale už v listopadu se na ni obloha chystá. A ráno se navíc předvádí Merkur s Venuší.

Letošní listopadové dění na obloze je rámováno Měsícem v souhvězdí Býka. Už 2. listopadu najdeme Měsíc couvající po říjnovém Modrém úplňku mezi hvězdokupou Plejády a Aldebaranem, nejjasnější hvězdou z Býka. Ještě následujícího večera se Měsíc bude stále nacházet v Býku, ale bude o něco blíž k obzoru.

Zatímco většinou zobrazuji oblohu třeba hodinu po západu Slunce, tentokrát se jedná o situaci hodinu před začátkem zákazu vycházení. Kdyby nebyla tak smutná doba, byla by ta změna časování večerních pozorování docela úsměvná. Tedy: simulace programem Stellarium ukazuje Měsíc v souhvězdí Býka hodinu před zákazem vycházení neboli ve 20 hodin SEČ 2. a 3. listopadu 2020.

Posledního listopadu se Měsíc na stejné místo vrátí. Pojďme se podívat, co se na obloze stane mezi tím. Měsíc se 8. listopadu procouvá k poslední čtvrti (ve 14:46 SEČ) a poté 15. listopadu v 6:07 až k novu. Na večerní obloze se znovu objeví ve druhé polovině listopadu a bude asistovat slíbené přípravě na hvězdu betlémskou, ale o tom později. První čtvrt nastává 22. listopadu v 5:45 a úplněk 30. listopadu v 10:29 – také o úplňku ještě bude řeč. Nejdříve ale budeme sledovat, co předvádějí planety.

Taneční kreace Merkuru s Venuší

Po většinu listopadu máme ráno možnost pozorovat nad východním a jihovýchodním obzorem Merkur. Největší západní elongace, tedy stav, kdy se planeta při pohledu ze Země nachází v největší úhlové vzdálenosti na západ od Slunce, nastává už 10. listopadu a díky tomu je Merkur už teď pozorovatelný, nejlépe okolo šesté ranní čili hodinu po skončení zákazu vycházení.

Merkur je v Panně, ale z hvězd tohoto souhvězdí v červáncích uvidíme snad jedině tu nejjasnější, Spiku. K ní se Merkur přiblíží 4. listopadu:

V Panně předvede Merkur nádhernou taneční otočku, kterou bude zblízka obdivovat rozzářená (asi nadšením) Venuše. Právě Venuše nám s vyhledáním Merkuru na ranní obloze může pomoci – je totiž mnohem nápadnější. Pokud jde o Merkur, ten během listopadu zjasňuje (pro znalce - dotáhne to až na -0,7 mag), ale Venuše je ještě třicetkrát jasnější.

K Merkuru, Venuši a Spice se 13. listopadu ještě přidá srpek couvajícího Měsíce. Právě tuto situaci zachycuje následující simulace programem Stellarium. Všechny modře popsané objekty jsou na ní ve správné poloze vůči hvězdám i obzoru pro 13. listopad v 6:00 SEČ. Navíc je na obrázku zviditelněný pohyb Merkuru a Venuše od 1. do 22. listopadu vždy po třech dnech a vždy v 6:00 SEČ vůči obzoru (tedy s výjimkou 13. listopadu na obrázku nesouhlasí polohy planet vůči hvězdám).

Třetina hvězdy betlémské

Slíbená příprava na betlémskou hvězdu nenápadně probíhá na večerní obloze už několik měsíců. V listopadu se odehraje semifinále, finále pak samozřejmě o Vánocích. Co bylo onou hvězdou, která vedla mudrce z východu do Betléma, nevíme. S jistotou můžeme vyloučit kometu, která jako hvězda betlémská straší na vánočních stromečcích či různých kýčovitých ilustracích. A to právě proto, že komety opravdu straší nebo v minulosti strašily. V očích našich předků představovaly vždy zlá znamení. Navíc jsou nevyzpytatelné a objevují se na obloze nepravidelně. Ve starověku ani nebyly považovány za nebeská tělesa – kometa tedy nemohla být „hvězdou“, která by mudrcům dala nějaké znamení.

My dokonce víme, kdo je „pachatelem“, který propašoval kometu do vánočního příběhu. Italský malíř Giotto di Bondone namaloval na prahu renesance kometu nad scénu klanění tří králů někdy kolem roku 1305 pod dojmem pozorovatelského zážitku jasné komety. Proč „někdy kolem“ roku 1305 si nechám na příště. Podstatné ale je, že motiv od malíře Giotta převzala řada jeho následovníků a časem se kometa zabydlela v lidové tradici coby hvězda betlémská.

Na nejpravděpodobnější řešení přišel už v 17. století Johannes Kepler. Hvězdou betlémskou byla zřejmě trojitá konjunkce Jupiteru a Saturnu v roce 7 př. n. l. Konjunkce znamená spojení, ve starověké astrologii pak setkání (spojení „sil“) dvou planet mezi stálicemi. Ve zmíněném roce se planety Jupiter a Saturn setkaly celkem třikrát, což je výjimečná situace. My letos o Vánocích zažijeme alespoň jedno velmi těsné setkání – takovou třetinovou hvězdu betlémskou. Už potřetí slibuji, že o tom bude také řeč za měsíc, ale už v listopadu si můžeme všímat, jak se Jupiter se Saturnem vzájemně sbližují a 19. listopadu se s nimi ještě setká Měsíc.

Na konci listopadu se vracíme do Býka. Jak už jsem psal na začátku, vrací se tam také Měsíc. Tentokrát bude přesně v úplňku a celá scenérie se na stejném místě nad obzorem odehraje o dvě hodiny dříve než 2. a 3. listopadu. Na tom časovém posunu vlastně vidíme, jak se obloha rychle mění.

Oproti situaci v září a říjnu, kdy se večerní obloha jakoby zastavila, je to velká změna. Zima se prostě nezadržitelně, a hlavně rychle blíží. Noc se prodlužuje a díky tomu se také zvětšuje interval, kdy se před zákazem a po zákazu vycházení můžeme kochat noční oblohou. Snad se rychle přiblíží i doba, kdy se na oblohu budou smět o půlnoci podívat nejen profesionálové. Btw – jsem zvědav, jestli mi strážníci uvěří, že se díváním na noční oblohu živím. Asi to půjdu hned vyzkoušet :-D

Autor: Jan Veselý | pátek 30.10.2020 8:08 | karma článku: 13.09 | přečteno: 338x

Další články blogera

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 261 | Diskuse

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma článku: 12.09 | Přečteno: 223 | Diskuse

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 290 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Newtonovy problémy s magií nekonečna

Isaac Newton dokonce kvůli tom, že mu ve výpočtech vycházelo nekonečno, odložil vydání svých Principií Mathematica, tedy knihy, kterou byly položeny konzistentní základy klasické fyziky. S čím měl tedy milý Issac problém?

28.6.2022 v 9:07 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 445 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie pod víčkem (1) - želírování marmelád a džemů

Láká vás zavařování džemů a marmelád? Je to někdy tak trochu alchymie. Proč některé ovoce želíruje a jiné ne? Proč dávat do směsi nejprve cukr a až pak ostatní přísady? (délka blogu 8 min.)

27.6.2022 v 8:00 | Karma článku: 21.46 | Přečteno: 436 | Diskuse

Petr Bajnar

Marťani a marťani

Slovo Marťan se objevuje ve dvou významech. Může se jednat o skutečného obyvatele planety Mars, či o člověka o kterém se zkrátka říká, že "spadl z Marsu".

26.6.2022 v 10:10 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 228 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak nás mohou najít mimozemšťané? (5)

Dal se život na Zemi identifikovat už před miliardami roků? Důkazy o životě na naší planetě. (délka blogu 5 min.)

23.6.2022 v 8:00 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 310 | Diskuse

Zdenek Slanina

Psí jeskyně, dýchání v ponorkách, i možný příspěvek k redukci oteplování skleníkovým jevem

Italská psí jeskyně ukazuje na riziko hromadění kysličníku uhličitého v uzavřených prostorách. Proto se v ponorkách CO2 odstraňuje reakcí se zásaditými látkami jako hydroxid sodný. Nyní se uvažuje o odčerpávání CO2 i z atmosféry.

23.6.2022 v 6:33 | Karma článku: 30.38 | Přečteno: 429 |
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 565

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz