Večer příprava na hvězdu betlémskou, a ráno taneční
Letošní listopadové dění na obloze je rámováno Měsícem v souhvězdí Býka. Už 2. listopadu najdeme Měsíc couvající po říjnovém Modrém úplňku mezi hvězdokupou Plejády a Aldebaranem, nejjasnější hvězdou z Býka. Ještě následujícího večera se Měsíc bude stále nacházet v Býku, ale bude o něco blíž k obzoru.
Zatímco většinou zobrazuji oblohu třeba hodinu po západu Slunce, tentokrát se jedná o situaci hodinu před začátkem zákazu vycházení. Kdyby nebyla tak smutná doba, byla by ta změna časování večerních pozorování docela úsměvná. Tedy: simulace programem Stellarium ukazuje Měsíc v souhvězdí Býka hodinu před zákazem vycházení neboli ve 20 hodin SEČ 2. a 3. listopadu 2020.
Posledního listopadu se Měsíc na stejné místo vrátí. Pojďme se podívat, co se na obloze stane mezi tím. Měsíc se 8. listopadu procouvá k poslední čtvrti (ve 14:46 SEČ) a poté 15. listopadu v 6:07 až k novu. Na večerní obloze se znovu objeví ve druhé polovině listopadu a bude asistovat slíbené přípravě na hvězdu betlémskou, ale o tom později. První čtvrt nastává 22. listopadu v 5:45 a úplněk 30. listopadu v 10:29 – také o úplňku ještě bude řeč. Nejdříve ale budeme sledovat, co předvádějí planety.
Dění na obloze v listopadu 2020 |
Taneční kreace Merkuru s Venuší
Po většinu listopadu máme ráno možnost pozorovat nad východním a jihovýchodním obzorem Merkur. Největší západní elongace, tedy stav, kdy se planeta při pohledu ze Země nachází v největší úhlové vzdálenosti na západ od Slunce, nastává už 10. listopadu a díky tomu je Merkur už teď pozorovatelný, nejlépe okolo šesté ranní čili hodinu po skončení zákazu vycházení.
Merkur je v Panně, ale z hvězd tohoto souhvězdí v červáncích uvidíme snad jedině tu nejjasnější, Spiku. K ní se Merkur přiblíží 4. listopadu:
V Panně předvede Merkur nádhernou taneční otočku, kterou bude zblízka obdivovat rozzářená (asi nadšením) Venuše. Právě Venuše nám s vyhledáním Merkuru na ranní obloze může pomoci – je totiž mnohem nápadnější. Pokud jde o Merkur, ten během listopadu zjasňuje (pro znalce - dotáhne to až na -0,7 mag), ale Venuše je ještě třicetkrát jasnější.
K Merkuru, Venuši a Spice se 13. listopadu ještě přidá srpek couvajícího Měsíce. Právě tuto situaci zachycuje následující simulace programem Stellarium. Všechny modře popsané objekty jsou na ní ve správné poloze vůči hvězdám i obzoru pro 13. listopad v 6:00 SEČ. Navíc je na obrázku zviditelněný pohyb Merkuru a Venuše od 1. do 22. listopadu vždy po třech dnech a vždy v 6:00 SEČ vůči obzoru (tedy s výjimkou 13. listopadu na obrázku nesouhlasí polohy planet vůči hvězdám).
Třetina hvězdy betlémské
Slíbená příprava na betlémskou hvězdu nenápadně probíhá na večerní obloze už několik měsíců. V listopadu se odehraje semifinále, finále pak samozřejmě o Vánocích. Co bylo onou hvězdou, která vedla mudrce z východu do Betléma, nevíme. S jistotou můžeme vyloučit kometu, která jako hvězda betlémská straší na vánočních stromečcích či různých kýčovitých ilustracích. A to právě proto, že komety opravdu straší nebo v minulosti strašily. V očích našich předků představovaly vždy zlá znamení. Navíc jsou nevyzpytatelné a objevují se na obloze nepravidelně. Ve starověku ani nebyly považovány za nebeská tělesa – kometa tedy nemohla být „hvězdou“, která by mudrcům dala nějaké znamení.
My dokonce víme, kdo je „pachatelem“, který propašoval kometu do vánočního příběhu. Italský malíř Giotto di Bondone namaloval na prahu renesance kometu nad scénu klanění tří králů někdy kolem roku 1305 pod dojmem pozorovatelského zážitku jasné komety. Proč „někdy kolem“ roku 1305 si nechám na příště. Podstatné ale je, že motiv od malíře Giotta převzala řada jeho následovníků a časem se kometa zabydlela v lidové tradici coby hvězda betlémská.
Na nejpravděpodobnější řešení přišel už v 17. století Johannes Kepler. Hvězdou betlémskou byla zřejmě trojitá konjunkce Jupiteru a Saturnu v roce 7 př. n. l. Konjunkce znamená spojení, ve starověké astrologii pak setkání (spojení „sil“) dvou planet mezi stálicemi. Ve zmíněném roce se planety Jupiter a Saturn setkaly celkem třikrát, což je výjimečná situace. My letos o Vánocích zažijeme alespoň jedno velmi těsné setkání – takovou třetinovou hvězdu betlémskou. Už potřetí slibuji, že o tom bude také řeč za měsíc, ale už v listopadu si můžeme všímat, jak se Jupiter se Saturnem vzájemně sbližují a 19. listopadu se s nimi ještě setká Měsíc.
Na konci listopadu se vracíme do Býka. Jak už jsem psal na začátku, vrací se tam také Měsíc. Tentokrát bude přesně v úplňku a celá scenérie se na stejném místě nad obzorem odehraje o dvě hodiny dříve než 2. a 3. listopadu. Na tom časovém posunu vlastně vidíme, jak se obloha rychle mění.
Oproti situaci v září a říjnu, kdy se večerní obloha jakoby zastavila, je to velká změna. Zima se prostě nezadržitelně, a hlavně rychle blíží. Noc se prodlužuje a díky tomu se také zvětšuje interval, kdy se před zákazem a po zákazu vycházení můžeme kochat noční oblohou. Snad se rychle přiblíží i doba, kdy se na oblohu budou smět o půlnoci podívat nejen profesionálové. Btw – jsem zvědav, jestli mi strážníci uvěří, že se díváním na noční oblohu živím. Asi to půjdu hned vyzkoušet :-D
Jan Veselý
Její zářivá jasnost Jitřenka
Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.
Jan Veselý
Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan
Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.
Jan Veselý
Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem
Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.
Jan Veselý
Největší astronomické Vánoce
Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.
Jan Veselý
Trpaslík číslo 1
Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.
Jan Veselý
Polední klid na Marsu i na Zemi
Obloze vládnou Jupiter se Saturnem a Merkur s Venuší s námi hrají tradiční únikové hry. Mars se schovává za Sluncem, což má překvapivě zajímavé důsledky. Tak vypadá Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2021.
Jan Veselý
Skryté nebeské poklady v září
Neptun je nejblíže Zemi, trpasličí planeta Ceres se setkává s Aldebaranem, Merkur je úhlově nejdále od Slunce. To vše a mnohem více obsahuje topocentrický pohled na neviditelný vesmír v září 2021.
Jan Veselý
Padající hvězdy a zářící planety
Na poslední chvíli uveďme na pravou míru několik omylů, které se týkají dnešních Perseid. Oblohu zdobí také planety... To je topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2021.
Jan Veselý
Konečně zatmění! Po šesti letech
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.
Jan Veselý
Chcete vidět Merkur? Teď nebo nikdy!
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2021. Květnové planetární divadlo začne na ranní obloze, ale postupně se přesune do večerních hodin. Pozornost by měla poutat Venuše a také Merkur.
Jan Veselý
S Gagarinem v zádech vzhůru na Měsíc
aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2021. Úplněk, který nebude super, Měsíc mezi planetami, vzpomínky na prvního kosmonauta a výzva pro ty budoucí.
Jan Veselý
Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost
aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...
Jan Veselý
Sedm minut hrůzy
aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.
Jan Veselý
Slunci nejblíž
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.
Jan Veselý
Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská
aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020. Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.
Jan Veselý
Obloha v říji
aneb Topocentrický pohled na vesmír v záříjnu 2020. Večerní obloha je v září i říjnu téměř stejná. Těch několik rozdílů, které se projeví uprostřed noci a ráno, ale stojí za velkou dávku pozornosti.
Jan Veselý
Labutí písně vlasatic a Měsíc s planetami
aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2020. Kometa je na obloze vidět jen jedna, svou labutí píseň nám ale v tomto blogu zapějí hned tři. A Měsíc si zase oblíbil setkávání s jasnými planetami.
Jan Veselý
Nejvzdálenější, nejbližší a nejjasnější
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2020. Venuše se po krátké přestávce zabydlela na ranní obloze a chystá se být nejjasnější. Jupiter se Saturnem vidíme po celou noc, jistě uslyšíme o Marsu a možná zahlédneme Merkur.
Jan Veselý
Venuše v Dolní Horní a tři červnová zatmění
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2020. Venuše se během května „po anglicku“ vytratila, ale už na konci června se zase na obloze objeví. Měsíc předvede klasický taneček s Jupiterem, Saturnem a Marsem a také tři zatmění.
Jan Veselý
Pepík, Kolumbus a Merkur na scéně
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2020. V květnu se z oblohy rychle vytratí Venuše a na vzácnou chvíli se objeví Merkur. K němu míří dvojice kosmických sond, kterou planetární obrana krátce považovala za nový asteroid.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 597x