Totalita v Chile a mela kolem úplňku

1. 07. 2019 7:30:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2019. Pokud už nejsme na cestě, zatmění Slunce nás asi mine, ale částečné zatmění Měsíce si užít stihneme. A k tomu ještě dvě jasné planety.

Úplné zatmění Slunce

Měsíc se hned na začátku prázdnin, konkrétně 2. července 2019 ve 21:16 SELČ ocitá v novu, tedy mezi Zemí a Sluncem. Tentokrát se trefí tak přesně, že při tom nastává úplné zatmění Slunce. Zajímavostí tohoto zatmění je, že pás totality, tedy pruh na zemském povrchu, z nějž je zatmění pozorovatelné jako úplné, zahrnuje dvě velké mezinárodní astronomické observatoře v chilských Andách. Kromě u nás zřejmě známější observatoře La Silla, již provozuje Evropská jižní observatoř, prožije totalitu také Cerro Tololo Inter-American Observatory, zkráceně CTIO. Obě jsou vyznačeny na mapě hvězdičkami:

Při tomto zatmění se také Země nachází téměř přesně v aféliu – nejdále od Slunce (úplně přesně to bude o půlnoci ze 4. na 5. červenec, kdy nás bude od Slunce dělit vzdálenost 152,1 milionu kilometrů). To ovšem znamená, že sluneční kotouč je na pozemské obloze v tomto období nejmenší, a tudíž jej Měsíc zakryje s docela velkou rezervou. Výsledkem je poměrně dlouhá doba trvání úplné fáze zatmění – maximálně to tentokrát bude 4 minuty a 32,85 sekundy. Jenže tak dlouho bude zatmění trvat uprostřed Tichého oceánu. V Jižní Americe, kde se pás totality dostane konečně na pevninu, jíž se jinak – jak je patrno z následující mapy – důsledně vyhýbá, bude Slunce nízko nad západním obzorem a úplná fáze už nebude tak dlouhá.

Zatímco měsíc v novu ani úplné zatmění Slunce neuvidíme, srpek dorůstajícího Měsíce najdeme na naší obloze jen o pár dní později – nejprve večer nad západním obzorem. Ještě v červnu jsme v červáncích poblíž tenkého měsíčního srpku lovili Merkur a Mars. Obě planety jsou však již nepozorovatelné, takže první čtvrti Měsíc dosáhne 9. července ve 12:54 SELČ bez setkání s planetami Sluneční soustavy.

Částečné, ale naše

Vše si ale vynahradí v následujícím týdnu. Nejjasnější planetou na červencové obloze je Jupiter. V opozici – přesně naproti Slunci a v nejmenší vzdálenosti od Země – byl v červnu, ale i v těchto dnech je na obloze mimořádně jasný a stále jsou na pozorování Jupiteru ty nejlepší podmínky. K Jupiteru se stále ještě dorůstající Měsíc přiblíží 13. července večer. A bude to velmi těsné. Seskupení Měsíce, Jupiteru a Antara, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Štíra, si budeme moci prohlédnout na obloze od 12. do 14. července. Na prvním z následujících dvou obrázků je simulace programem Stellarium, na níž je zdánlivá velikost Měsíce na obloze v reálném poměru k úhlové vzdálenosti Jupiteru od Měsíce. Druhý obrázek pak ukazuje širší kontext, ale Měsíc je na něm 4x zvětšený.

Do úplňku Měsíc doroste 16. července ve 23:38 SELČ a na obloze se rozpoutá divoká mela hned několika úkazů. Tím nejnápadnějším bude částečné zatmění Měsíce, které budeme moci pozorovat v průběhu několika hodin v noci ze 16. na 17. červenec.

Částečná fáze zatmění začíná necelé dvě minuty po 22. hodině letního času a Měsíc se v tu chvíli právě objevuje na naší obloze nad východním obzorem. Maximální fáze, kdy bude do zemského stínu zanořeno 0,65 průměru měsíčního kotouče, nás pak čeká ve 23:31 SELČ. Konec částečného zatmění nastane 17. července v 1:00 SELČ. Poté ještě pokračuje polostínová fáze zatmění, která je očima prakticky nepozorovatelná. Je však možné ji zaznamenat fotograficky. Polostínové zatmění končí ve 2:18 SELČ.

Další opozičník

Jenže to zdaleka nebude všechno. Zatmění Měsíce bude na obloze doprovázet nápadně jasná „hvězda“. Uvozovky naznačují, že se ve skutečnosti o hvězdu nejedná. Jde o planetu Saturn, která se 9. července ocitla přesně naproti Slunci (v opozici) a napodobila tak Jupiter, který totéž provedl před měsícem. Také Saturn je při opozici nejjasnější a je k Zemi nejblíž. V případě Saturnu ovšem nejblíž není blízko: tentokrát se přiblíží na 1 miliardu a 351 milionů kilometrů. Během zatmění uvidíme obě planety pozorovatelné v současné době na noční obloze očima bez dalekohledu – Saturn i Jupiter.

Měsíc pak začne couvat a 25. července 2019 ve 3:18 SELČ nastane poslední čtvrt. Ještě 28. července se stihne Měsíc dostat do konjunkce s Aldebaranem. Přiblížení to bude docela těsné a na docela tmavé obloze. A protože Aldebaran je nejjasnější hvězdou zimního souhvězdí Býka, berme tento úkaz jako nápovědu: Je načase začít přemýšlet, jak přežít zimu, a těšit se na další červenec.

P.S.: Toho 16. července to s tím zatměním Měsíce u Saturnu s Jupiterem ještě nebylo všechno. Na stejný den připadá také 50. výročí startu mise Apollo 11, která 20. července 1969 přistála na Měsíci. O tom za 14 dní.

Autor: Jan Veselý | pondělí 1.7.2019 7:30 | karma článku: 11.71 | přečteno: 257x

Další články blogera

Jan Veselý

Zářijová obloha je úplně nej

aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2019. Při pohledu na oblohu to teď vypadá, že se nic moc neděje. A přesto je tento měsíc samé nej. Třeba nejvzdálenější planeta bude nejblíž. A nejen to...

31.8.2019 v 17:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jan Veselý

Slzy světce a modrý supernov

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2019. Na letošní srpen připadají dva měsíční novy, z toho ten druhý bude opravdu super. Jenom nebude vůbec vidět. Zato budou k vidění tradiční padající hvězdy. Ale nejen ty...

31.7.2019 v 20:20 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 179 | Diskuse

Jan Veselý

Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

16.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 341 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Americké námořnictvo přiznalo existenci UFO's

Médii včera proběhla zajímavá zpráva, která sice nejasnosti o UFO ́s a ufounech nijak nevyřešila, ale snad odstraní tabu, které se tohoto tématu týká.

19.9.2019 v 10:22 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 749 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč padají kroupy spíš přes den a ne v noci?

Zamysleli jste se někdy nad tím, že kroupy padají většinou jen ve dne a téměř nikdy v noci? Jak je to možné? (délka blogu 5 min.)

19.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.69 | Přečteno: 566 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.53 | Přečteno: 1695 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 719 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 32.75 | Přečteno: 6519 |
Počet článků 43 Celková karma 12.76 Průměrná čtenost 583

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz