Větší prstenec, lepší milenec?

31. 01. 2019 21:45:00
Zákryt Saturnu Měsícem, důkaz přelétavé lásky Venušiny, pěkná seskupení planet a Měsíce a také Merkur na večerní obloze – to všechno přinese Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2019.

Planety a Měsíc se do únorových akcí pustí pěkně zostra. Hned 2. února před sedmou hodinou ranní dojde k zákrytu Saturnu Měsícem. Úkaz nastane velmi nízko nad naším jihovýchodním obzorem – ve výšce necelé 4°. Měsíc bude mít podobu tenkého couvajícího srpku s popelavým svitem, kterému chybí do novu pouhé dva dny. A kdyby to vyšlo, ozdobí tu nádhernou podívanou ještě největší Saturnův měsíc Titan, k jehož zákrytu dojde krátce před tím, než se za okraj měsíce skryje sama planeta.

Pokud nechceme nic ponechat náhodě, musíme na kopec s dobrým výhledem na jihovýchodní obzor. Úkaz samozřejmě vynikne v dalekohledu. Simulace programem Stellarium ukazuje, jak bude úkaz vypadat při opravdu velkém – asi tak 300násobném – zvětšení. Okolo Saturnu jsou na simulaci vidět i jeho další měsíce, které ve skutečnosti tak nízko nad obzorem asi neuvidíme, nebo budou výrazně slabší než na obrázku vypadají. I v případě, že by se zadařilo a Saturn byl vidět i bez dalekohledu, bude mít úkaz efektní průběh. Vzhledem k úhlovému rozměru planety i s prstencem bude její světlo slábnout postupně – Saturn bude zhasínat po dobu téměř půl minuty.

Nov nastává 4. února 2019 ve 22:03. Na večerní obloze se Měsíc objeví okolo 6. února a než doroste do první čtvrti, přiblíží se 10. února k Marsu a Uranu.

Mars je snadno vidět očima, ale už není zdaleka tak jasný, jako na konci loňského července, kdy byl od Země vzdálen pouhých 57 milionů kilometrů. V současnosti nás od Marsu dělí propast 240 milionů kilometrů. A proto se planeta na obloze podobá ne příliš nápadné, i když stále ještě docela jasné, hvězdě oranžové barvy. Uran očima vidět není, ale na jeho spatření stačí už docela malý dalekohled, například triedr. Uran v blízkosti Marsu najdeme po několik dní, k nejtěsnějšímu přiblížení, tzv. konjunkci, dojde 13. února okolo 7. hodiny ranní. Protože jsou ale obě planety na naší obloze pozorovatelné jen večer, uvidíme je v nejmenší vzájemné úhlové vzdálenosti 12. února. Toho dne ve 23:26 SEČ také nastává první čtvrt.

Na ranní obloze se mezi tím odehraje jedna zásadní změna. Zatímco v lednu koketovala Venuše v konjunkci s Jupiterem, v únoru jej vystřídala za Saturn. Ten je sice slabší a menší, zato má větší prstenec – tak asi proto. Ke konjunkci (v astrologii to znamená spojení) Venuše se Saturnem dojde 18. února v poledne, my planety uvidíme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Jupiter je tam přítomen už jen v roli křena :-)

Ve druhé polovině února nastane první z letošních období viditelnosti Merkuru na večerní obloze. Planeta se vynoří nad západním obzorem z večerních červánků okolo 13. února. Postupně stoupá nad obzor, ale rychle slábne, takže na samém konci února, kdy bude úhlově nejdál od Slunce (konkrétně 27. února to bude 18°), prakticky zmizí z dohledu.

Měsíční úplněk nás čeká 19. února 2019 v 16:53 SEČ a poslední čtvrt 26. února ve 12:27. Na konci února se také Měsíc ocitne mezi planetami na ranní obloze a ukáže se, že ta Venušina láska je poněkud nestálá. Saturn už je zase sám:

Jan Veselý

Autor: Jan Veselý | čtvrtek 31.1.2019 21:45 | karma článku: 13.98 | přečteno: 476x

Další články blogera

Jan Veselý

Ranní planetární mejdan a zatmění

Nový rok přivítá ráno nad jihovýchodním obzorem Měsíc spolu s planetami. Na konci ledna se představení zopakuje v mírně obměněném obsazení. A mezi tím nás čekají dvě zatmění a královské planetární sblížení.

29.12.2018 v 19:30 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 452 | Diskuse

Jan Veselý

Nevyzpytatelná vánoční mrcha?

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2018. Blíží se vánoční kometa! A planety, jako by se nechtěly nechat zahanbit – poté, co se z oblohy téměř všechny vytratily, začínají se předhánět, která přitáhne víc pozornosti.

30.11.2018 v 21:30 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 447 | Diskuse

Jan Veselý

Mars na dohled

Zatímco z pozemské oblohy se planety spíš vytrácejí, Jupiter a Merkur nejsou vidět vůbec, Saturn brzy zapadá a Mars slábne, na snímcích sond mířících k Marsu se planeta zvětšuje a zjasňuje.

1.11.2018 v 14:30 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 418 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Lubomír Stejskal

Izrael míří na Měsíc

Sen se stal skutečností. Tedy alespoň první, ale klíčový krok. V noci na dnešek (22/2) vynesla z Mysu Canaveral na Floridě soukromá raketa Falcon 9 první izraelskou automatickou lunární sondu (lander).

22.2.2019 v 9:37 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 213 | Diskuse

Jan Mestan

Něco málo k principu superpozice v geologii

Tento text věnuji vysvětlení tzv. principu superpozice v geologii. Následně provedu krátké zamyšlení nad tím, že geovědy mají významný problém s jeho uplatněním v praxi. Zejména pak v součinnosti s tzv. radiometrickým datováním.

21.2.2019 v 16:34 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 220 | Diskuse

Dana Tenzler

Je radioaktivita škodlivá? A proč vlastně… (1)

Může vás poškodit a může vás i vyléčit. Někdy vám také neuškodí - a když ano, tak ne všem stejně. Všichni se jí bojí. Velice často právem - a někdy neprávem. Tento (a následující blogy) se budou zabývat radioaktivitou.

21.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 24.47 | Přečteno: 648 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 473 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 337 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 582

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz