Ranní planetární mejdan a zatmění

29. 12. 2018 19:30:00
Nový rok přivítá ráno nad jihovýchodním obzorem Měsíc spolu s planetami. Na konci ledna se představení zopakuje v mírně obměněném obsazení. A mezi tím nás čekají dvě zatmění a královské planetární sblížení.

Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2019 začneme hned prvním lednem. První ráno nového roku se na jihovýchodě srpek couvajícího Měsíce přiblíží k Jupiteru s Venuší, která se jen o několik dní později (6. ledna) dostane do největší úhlové vzdálenosti od Slunce, takže se na obloze leskne v nejpříhodnější poloze. Planety a Měsíc tak budou mít na obloze něco jako ranní večírek. Tu krásnou podívanou si ale asi užije málokdo. Komu by se chtělo po oslavě Silvestra vstávat před sedmou ranní, že? A pochybuji, že někdo vydrží být tak dlouho vzhůru – i když pár večírků, které zkazilo neodbytné svítání, jsem už také zažil.

Jeden skvělý, i když ne silvestrovský, třeba před lety v Ostravě, kde jsme popíjeli za výlohou nonstop baru s výhledem na náměstí, které postupně pokrýval padající sníh, v němž zanechávaly rozesmáté stopy slečny zavěšené do pánů pomalu opisujících klikaté trajektorie směřující bez výjimky do téhož pozorovatelsko-pohostinského zařízení, ve kterém jsme seděli my. Nádhernou atmosféru zimní noci o několik hodin později brutálně utnuly rázné kroky zamračených šedivých lidí, kteří přímo a rychle pospíchali, byť to muselo být v sobotu, zřejmě do práce. Ty dříve zmíněné slečny možná byly také v práci, ale ranní chodci – kterým se omlouvám, neboť spěchaje na tramvaj, tvářil bych se v tu nemožnou ranní hodinu úplně stejně – tedy ti ranní chodci celý večírek dokonale zkazili. Nezbylo nám tehdy, než zaplatit a vydat se zpět do ostravského planetária, které tehdy hostilo akci zvanou Rej Ebicyklu (tím chci vysvětlit, proč tato vzpomínka patří do povídání o dění na obloze).

Pro nás všechny, kteří to nemáme šanci uvidět na vlastní oči, tedy alespoň simulace z programu Stellarium. Těsně nad obzorem se tam za jakýmsi keřem krčí Merkur, který je však na skutečné obloze nepozorovatelný:

Měsíc má podobu tenkého couvajícího srpku a z oblohy se během prvních dní nového roku vytratí. Nov nastává 6. ledna 2019 ve 2:28 SEČ a Měsíc při něm způsobí částečné zatmění Slunce, které my neuvidíme. Pozorovatelné bude toto zatmění v Tichém oceánu a na východě Asie.

Těšit se ale můžeme na zatmění Měsíce. Ten se ve druhém lednovém týdnu znovu objeví na obloze, tentokrát večer v podobě dorůstajícího srpku. 12. a 13. ledna Měsíc uvidíme poblíž slábnoucího Marsu a 14. ledna v 7:45 nastane první čtvrt. Poté se Měsíc přes souhvězdí Býka, kde se 17. ledna potká s Aldebaranem, rudým okem nebeského tura, a Blíženců, dopracuje k úplňku (21. ledna v 6:16), při němž nastane slibované zatmění.

Opět to bude záležitost pro ranní ptáčata. U nás začne úkaz ve 3:37 SEČ vstupem Měsíce do zemského polostínu, který většina pozorovatelů ani nezaznamená. Částečné zatmění, které už je velmi nápadné, začíná ve 4:34, úplné, při kterém je Měsíc zcela ponořen do stínu Země, pak proběhne mezi 5:41 a 6:43. Na konci úplné fáze už bude Měsíc jen necelých 10° nad západním obzorem. Zapadne během druhé částečné fáze, takže až do samého konce tento úkaz neuvidíme, ale ty nejhezčí a nejnápadnější fáze zatmění ano. Geometricky budou nejlepší podmínky pro pozorování tohoto zatměni na Kubě, jak plyne ze schématu, jehož autorem je Fred Espenak.

Měsíc se při zatmění bude nacházet v souhvězdí Raka, takže během úplné fáze, kdy ztmavne obloha, budeme moci severovýchodně od temně hnědo-oranžového „ducha“, v nějž se Měsíc asi na hodinu promění, pozorovat otevřenou hvězdokupu Jesličky a na opačné straně pak nejjasnější hvězdy Blíženců.

O jedno ráno později, 22. ledna, se do konjunkce (vzájemného přiblížení) dostanou dvě nejjasnější planety – král Jupiter a královna krásy Venuše. Okolo sedmé hodiny je uvidíme zářit v červáncích poměrně vysoko nad jihovýchodním obzorem. Nedaleko se nachází také Antares – nejjasnější hvězda souhvězdí Štíra. Pro nás, kteří se už od konce srpna těšíme na červenec, je to příjemná připomínka skutečnosti, že dny se prodlužují a nezadržitelně se blíží léto.

Ještě ale neskončil leden. Měsíc se po poslední čtvrti, která nastává 27. ledna ve 22:10 SEČ, opět dostane v podobě couvajícího srpku mezi planety. Venuši a Jupiter jsme spolu s Měsícem mohli vidět už na Nový rok, na konci ledna se k nim ještě nesměle přidá Saturn. Jeho noci však teprve přijdou. Za půl roku bude viditelný od večera až do rána.

Rok 2019 nám na obloze začíná docela pěkně. Přeji Vám, milí čtenáři, ať je pěkný a úspěšný i na zemi.

Autor: Jan Veselý | sobota 29.12.2018 19:30 | karma článku: 17.67 | přečteno: 362x

Další články blogera

Jan Veselý

Nevyzpytatelná vánoční mrcha?

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2018. Blíží se vánoční kometa! A planety, jako by se nechtěly nechat zahanbit – poté, co se z oblohy téměř všechny vytratily, začínají se předhánět, která přitáhne víc pozornosti.

30.11.2018 v 21:30 | Karma článku: 15.99 | Přečteno: 443 | Diskuse

Jan Veselý

Mars na dohled

Zatímco z pozemské oblohy se planety spíš vytrácejí, Jupiter a Merkur nejsou vidět vůbec, Saturn brzy zapadá a Mars slábne, na snímcích sond mířících k Marsu se planeta zvětšuje a zjasňuje.

1.11.2018 v 14:30 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 414 | Diskuse

Jan Veselý

Bleděmodrý (super) Měsíc

Noci se prodlužují, a zatímco Mars slábne a stoupá, Venuše střídá světové strany. Uran se blíží a Měsíc chystá něco nenápadně neobvyklého. Tak vypadá topocentrický pohled na oblohu v říjnu 2018.

30.9.2018 v 18:30 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 236 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Alexandra Bolková

Historie leváctví

Sinistralita je i v dnešní době velmi diskutovaným tématem, které v sobě skrývá mnoho nevyřešených otázek. Stále není úplně jasné, jak a proč leváctví vzniklo, avšak již od nepaměti se touto otázkou zabývá velké množství lidí.

19.1.2019 v 9:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Dana Tenzler

Mléčná dráha a její sourozenci

Sourozenci mají někdy hodně komplikované vztahy. Platí to i pro vesmírné rodiny. V našem bezprostředním vesmírném okolí se v minulosti událo nejedno kosmické drama. (délka blogu 8 min.)

17.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.85 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jan Švadlenka

Regulovaná buněčná smrt II. - Apoptóza

Další část série článků týkajících se regulované buněčné smrti je věnována apoptóze, komplexnímu ději sloužícímu k odstraňování nepotřebných či nebezpečných buněk a recyklaci jejich materiálu.

15.1.2019 v 15:20 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 225 | Diskuse

Libor Čermák

Zvláštnost podobných hor na jednom poledníku

K tomu, jak si příroda umí někdy zašpásovat, mne přivedl obrázek chilského pohoří Torres del Paine. Všimněte si, že obrázek se velmi podobá hoře Huyana Picchu v Peru, tyčící se nad slavnou Machu Picchu.

15.1.2019 v 6:04 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 430 |

Jan Fikáček

Teorie relativity extrémně názorně

Byly pro vás všechny výklady speciální teorie relativity příliš nepochopitelné a složité? Tak zkuste ještě přístupnější výklad, který vám relativitu přiblíží paralelami s důvěrně známými jevy jako jsou stín nebo déšť.

14.1.2019 v 9:17 | Karma článku: 35.09 | Přečteno: 1555 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 576

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz