Hvězdy v zákrytu

30. 11. 2017 16:00:00
Během podzimu se z oblohy postupně vytratily planety Saturn a Venuše. Ráno nad jihovýchodním obzorem uvidíme Mars a Jupiter a koncem prosince se k nim přidá ještě Merkur. Měsíc zakryje v průběhu prosince hned dvě jasné hvězdy.

Díky tomu, že se v prosinci stmívá velmi brzy a rozednívá o to později, jsou planety Mars a Jupiter okolo 6. hodiny ranní docela vysoko nad jihovýchodním obzorem. Během prosince se jejich vzájemná úhlová vzdálenost zmenšuje a mezi 13. a 15. prosincem bude v jejich blízkosti také srpek couvajícího Měsíce. Opodál bude asistovat Spica – nejjasnější hvězda ze souhvězdí Panny.

Měsíc bude ovšem nejprve 3. prosince v 16:47 SEČ v úplňku. O necelý týden později už Měsíc blížící se do poslední čtvrti zakryje hvězdu Regulus. Ta je pro změnu nejjasnější hvězdou ze souhvězdí Lva. Začátek úkazu nastane poměrně nízko, jen 4° nad naším východním obzorem. Krátce po 22:23 (přesný okamžik dost hodně závisí na zeměpisné poloze pozorovatele) nám hvězda zmizí za osvětlenou část couvajícího půlměsíce. Pohyb Měsíce okolo Země a tím také vůči hvězdám, je ale tak rychlý, že už ve 23:10 bude zase Regulus vedle Měsíce. Tentokrát ve výšce okolo 11° nad východním obzorem.

Poslední čtvrt nastává 10. prosince v 8:51, nov poté 18. prosince v 7:30. Na večerní obloze se opět dorůstající Měsíc objeví o několik dní později a 26. prosince v 10:20 se ocitne v první čtvrti. To už ale budeme mít zimu. Ta astronomická letos začíná zimním slunovratem 21. prosince v 17:27.

Když se vydaří čistá a jasná zimní noc, je obloha poseta třpytícími se hvězdami. Ohromeni pohledem na to nádherné přírodní divadlo míváme pocit, že jsou jich milióny. Ve skutečnosti vidíme očima jen několik tisíc hvězd. Také Měsíc nám připadá ohromně veliký, ale ve skutečnosti je jeho zdánlivý úhlový průměr jen půl stupně. Pozoruhodný psychologický test podstupují pokaždé návštěvníci planetária, alespoň toho hradeckého určitě – aby lidem připadal Měsíc na umělé obloze správně veliký, musí se oproti skutečnosti čtyřikrát zvětšit. Tak velké máme oči!

Přestože by se tedy při všech těch klamech zdálo, že Měsíc musí při své pouti oblohou co chvíli zakrýt nějakou hvězdu, je to v případě těch jasných hvězd docela vzácný úkaz. O to vzácnější je případ, kdy Měsíc zakryje v jednom kalendářním měsíci dvě jasné stálice. Letos v prosinci se druhého zákrytu hvězdy Měsícem dočkáme poslední den v roce.

Nebude to silvestrovská noc, ale ta ze 30. na 31. prosince, kdy ráno zakryje Měsíc hvězdu Aldebaran ze souhvězdí Býka. Úkaz nastane vysoko nad západním obzorem, začne krátce před půl třetí a skončí necelých deset minut po třetí hodině.

V blogu o prosincovém dění na naší obloze nesmí chybět ještě zmínka o meteorickém roji Geminid, jejichž mateřským tělesem je asteroid Phaeton, považovaný dnes za zbytek jádra bývalé komety. Maximum nastává 14. prosince a ze souhvězdí Blíženců při něm vyletuje až 120 meteorů za hodinu. Geminidy jsou podobně vydatné jako srpnové Perseidy, ale méně známé a méně pozorované, protože v prosinci u nás nebývá dobré počasí, a navíc se obávám, že romantickou noc vleže na promrzlé louce nebo dokonce v závěji pod oblohou ozdobenou padajícími hvězdami, neocení ani zamilovaní Eskymáci.

Kdyby počasí přece jen vyšlo, najdeme na konci roku na ranní obloze také planetu Merkur. Spolu s Jupiterem a Marsem a také hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra. Štír je letní souhvězdí! Je vidět, že dny se už prodlužují a léto se hlásí o slovo ;-)

Autor: Jan Veselý | čtvrtek 30.11.2017 16:00 | karma článku: 13.01 | přečteno: 409x

Další články blogera

Jan Veselý

Obloha v čase lásky

Noci se velmi rychle zkracují, zato bývají teplé. Topocentrický pohled na vesmír v květnu bude mít podobu několika příběhů lásky. A také bude o souhvězdích a planetách.

1.5.2019 v 16:00 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 401 | Diskuse

Jan Veselý

Jak se vám líbí moskevský zimní čas?

Jaro už je více než týden a naše vláda nám nařídila používat moskevský zimní čas. A hrozí, že u tohoto nesmyslu zůstaneme. Měli bychom se usilovně bránit. Je pět minut po dvanácté.

31.3.2019 v 13:05 | Karma článku: 26.99 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Jan Veselý

Dubnové létavice, lyrické Lyridy

aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2019. Planety v dubnu vyklízejí pozice, ale zato budou padat hvězdy. Lyridy řadí astronomové mezi deset nejatraktivnějších meteorických rojů.

29.3.2019 v 20:20 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jan Veselý

Proč nejsou Velikonoce už tento víkend?

aneb Několik kalendářních omylů. První neděle po prvním jarním úplňku má být podle definice velikonoční. Astronomické jaro letos začalo 20. března a hned 21. března byl úplněk. Proč tedy nejsou Velikonoce už teď?

21.3.2019 v 17:30 | Karma článku: 29.65 | Přečteno: 1827 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Julius Maksa

Fotoelektrický jev.

Vysvětlil Albert Einstein tento jev správně? Způsobuje emisi elektronů dopady kvant fotonů? Proč tento jev neuměli vědci vysvětlit klasickou fyzikou? Na tyto a jiné otázky se pokusím odpovědět

19.5.2019 v 18:49 | Karma článku: 5.66 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jan Sova

Závažné kontaminace očkovacích látek v posledních letech a jejich vážná rizika

V českých médiích vystupuje odborná veřejnost prakticky jednotně v smyslu, že podávání vakcín je zdraví prakticky neškodné. Zahraniční odborná veřejnost však podobně jednotného názoru není.

19.5.2019 v 12:26 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 768 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se nemají házet lahve z modrého skla do kontejneru s hnědým sklem?

Sklo je vlastně optimální materiál k uchovávání potravin. Nemá žádnou vlastní chuť, nevyvanou z něj žádné škodliviny a dá se zhotovit v různých barvách. Má to ale jeden háček. (délka blogu 10 min.)

16.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 31.80 | Přečteno: 2346 | Diskuse

Jan Fikáček

Není náhodou náš reálný vesmír jen abstrakce?

Slyšeli jste někdy termín holografický vesmír? Tato hypotéza předpokládá, že náš 3D vesmír je pouze projekce jeho 2D hranice. Něco jako skutečný hologram, který je sice vlastně 2D obrazem, ale vidíme v něm 3D objekty.

13.5.2019 v 9:12 | Karma článku: 38.57 | Přečteno: 2017 | Diskuse

Dana Tenzler

Dá se přežít cesta na Mars?

Otázka v nadpisu je trochu provokativní. Není to náhoda, ale úmysl. Koneckonců si lidé kdysi mysleli, že se nedá přežít rychlost, kterou dnes běžně cestujeme i těmi nejlevnějšími auty. A dnes? (délka blogu 15 min.)

13.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 30.53 | Přečteno: 940 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 19.78 Průměrná čtenost 615

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz