Hvězdy v zákrytu

30. 11. 2017 16:00:00
Během podzimu se z oblohy postupně vytratily planety Saturn a Venuše. Ráno nad jihovýchodním obzorem uvidíme Mars a Jupiter a koncem prosince se k nim přidá ještě Merkur. Měsíc zakryje v průběhu prosince hned dvě jasné hvězdy.

Díky tomu, že se v prosinci stmívá velmi brzy a rozednívá o to později, jsou planety Mars a Jupiter okolo 6. hodiny ranní docela vysoko nad jihovýchodním obzorem. Během prosince se jejich vzájemná úhlová vzdálenost zmenšuje a mezi 13. a 15. prosincem bude v jejich blízkosti také srpek couvajícího Měsíce. Opodál bude asistovat Spica – nejjasnější hvězda ze souhvězdí Panny.

Měsíc bude ovšem nejprve 3. prosince v 16:47 SEČ v úplňku. O necelý týden později už Měsíc blížící se do poslední čtvrti zakryje hvězdu Regulus. Ta je pro změnu nejjasnější hvězdou ze souhvězdí Lva. Začátek úkazu nastane poměrně nízko, jen 4° nad naším východním obzorem. Krátce po 22:23 (přesný okamžik dost hodně závisí na zeměpisné poloze pozorovatele) nám hvězda zmizí za osvětlenou část couvajícího půlměsíce. Pohyb Měsíce okolo Země a tím také vůči hvězdám, je ale tak rychlý, že už ve 23:10 bude zase Regulus vedle Měsíce. Tentokrát ve výšce okolo 11° nad východním obzorem.

Poslední čtvrt nastává 10. prosince v 8:51, nov poté 18. prosince v 7:30. Na večerní obloze se opět dorůstající Měsíc objeví o několik dní později a 26. prosince v 10:20 se ocitne v první čtvrti. To už ale budeme mít zimu. Ta astronomická letos začíná zimním slunovratem 21. prosince v 17:27.

Když se vydaří čistá a jasná zimní noc, je obloha poseta třpytícími se hvězdami. Ohromeni pohledem na to nádherné přírodní divadlo míváme pocit, že jsou jich milióny. Ve skutečnosti vidíme očima jen několik tisíc hvězd. Také Měsíc nám připadá ohromně veliký, ale ve skutečnosti je jeho zdánlivý úhlový průměr jen půl stupně. Pozoruhodný psychologický test podstupují pokaždé návštěvníci planetária, alespoň toho hradeckého určitě – aby lidem připadal Měsíc na umělé obloze správně veliký, musí se oproti skutečnosti čtyřikrát zvětšit. Tak velké máme oči!

Přestože by se tedy při všech těch klamech zdálo, že Měsíc musí při své pouti oblohou co chvíli zakrýt nějakou hvězdu, je to v případě těch jasných hvězd docela vzácný úkaz. O to vzácnější je případ, kdy Měsíc zakryje v jednom kalendářním měsíci dvě jasné stálice. Letos v prosinci se druhého zákrytu hvězdy Měsícem dočkáme poslední den v roce.

Nebude to silvestrovská noc, ale ta ze 30. na 31. prosince, kdy ráno zakryje Měsíc hvězdu Aldebaran ze souhvězdí Býka. Úkaz nastane vysoko nad západním obzorem, začne krátce před půl třetí a skončí necelých deset minut po třetí hodině.

V blogu o prosincovém dění na naší obloze nesmí chybět ještě zmínka o meteorickém roji Geminid, jejichž mateřským tělesem je asteroid Phaeton, považovaný dnes za zbytek jádra bývalé komety. Maximum nastává 14. prosince a ze souhvězdí Blíženců při něm vyletuje až 120 meteorů za hodinu. Geminidy jsou podobně vydatné jako srpnové Perseidy, ale méně známé a méně pozorované, protože v prosinci u nás nebývá dobré počasí, a navíc se obávám, že romantickou noc vleže na promrzlé louce nebo dokonce v závěji pod oblohou ozdobenou padajícími hvězdami, neocení ani zamilovaní Eskymáci.

Kdyby počasí přece jen vyšlo, najdeme na konci roku na ranní obloze také planetu Merkur. Spolu s Jupiterem a Marsem a také hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra. Štír je letní souhvězdí! Je vidět, že dny se už prodlužují a léto se hlásí o slovo ;-)

Nominace na Blogera roku

Autor: Jan Veselý | čtvrtek 30.11.2017 16:00 | karma článku: 13.01 | přečteno: 407x

Další články blogera

Jan Veselý

Proč nejsou Velikonoce už tento víkend?

aneb Několik kalendářních omylů. První neděle po prvním jarním úplňku má být podle definice velikonoční. Astronomické jaro letos začalo 20. března a hned 21. března byl úplněk. Proč tedy nejsou Velikonoce už teď?

21.3.2019 v 17:30 | Karma článku: 28.96 | Přečteno: 1530 | Diskuse

Jan Veselý

Všechny planety a první jarní úplněk

aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2019. Měsíc se na své cestě oblohou v březnu před našima očima setká se všemi planetami viditelnými bez dalekohledu. Počátkem března jsou planety dokonce viditelné během jediné noci

28.2.2019 v 16:20 | Karma článku: 15.87 | Přečteno: 381 | Diskuse

Jan Veselý

Větší prstenec, lepší milenec?

Zákryt Saturnu Měsícem, důkaz přelétavé lásky Venušiny, pěkná seskupení planet a Měsíce a také Merkur na večerní obloze – to všechno přinese Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2019.

31.1.2019 v 21:45 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 495 | Diskuse

Jan Veselý

Ranní planetární mejdan a zatmění

Nový rok přivítá ráno nad jihovýchodním obzorem Měsíc spolu s planetami. Na konci ledna se představení zopakuje v mírně obměněném obsazení. A mezi tím nás čekají dvě zatmění a královské planetární sblížení.

29.12.2018 v 19:30 | Karma článku: 18.90 | Přečteno: 462 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

'Trilobita' vs geologická mapa Česka

Ukážeme si, že tzv. trilobity, tj. fosilie zástupců vodní fauny, lze nacházet na mnoha místech (nejen) celého Česka. To proto, protože ještě nedávno Země nedisponovala souší – byl to doslova vodní svět Kevina Costnera.

25.3.2019 v 19:19 | Karma článku: 8.08 | Přečteno: 150 | Diskuse

Jan Mestan

Víra jako dočasný konstrukt stvrzenky důvěry a moci

Před časem mě na ulici zastavili dva misionáři. Když jsem se s nimi pustil do hovoru, spíše se na mě udiveně dívali. Ptal jsem se jich totiž, co je to víra. Odpověď jsem nedostal.

25.3.2019 v 18:14 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 236 | Diskuse

Dana Tenzler

Hlasitá produkce vitamínu D - proč kýcháme v ostrém světle?

Ostré sluneční světlo způsobuje, že jeden ze tří lidí kýchne. Není zcela jasné, odkud se tento "fotický reflex" bere, ale je známo, že je tento druh kýchání dědičný. (délka blogu 3 min.)

25.3.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 326 | Diskuse

Jan Mestan

Ukázka poklesu zemského povrchu v důsledku sucha

Již jsem psal o tom, že měření expanze Země (max. první jednotky cm ročně) na kontinentální kůře je v důsledku jejího vysušování občas složité. Pojďme si ukázat zajímavé obrázky od USGS.

24.3.2019 v 19:58 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 826 | Diskuse

Julius Maksa

Je popisování Dopplerova principu správné?

Probíhá opravdu vlnění, při Dopplerovu efektu tak, jak se uvádí na Wikipedii? Nebudeme muset přepisovat fyzikální zákony?

24.3.2019 v 19:33 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 652 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 19.79 Průměrná čtenost 606

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz