Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

15. 09. 2017 19:10:00
Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

Dvacet let mi pravidelně chodily e-maily shrnující práci sondy Cassini za předchozí týden. Většina jich už dávno zanikla spolu s několika generacemi počítačů, na kterých jsem měl poštovní schránku. Je jasné, že příští týden přijde poslední. Můj podíl na práci sondy Cassini je absolutně nulový. Jen jsem se v roce 2006 dopustil vytvoření české verze komentáře krátkého videa o přistání modulu Huygens na povrchu Měsíce Titanu, kteréžto veledílo zmizelo v útrobách serverů ESA, takže dnes už nejde ani vygooglit, a několika popularizačních přednášek či článků v tisku. Ale dvacet let (jednostranné) korespondence zakládá docela slušný platonický vztah. A tak jsem si nemohl nechat poslední okamžiky sondy ujít, byť "pouze" prostřednictvím televizního vysílání NASA TV. Tento článek je "fotoblogem" v uvozovkách. Obrázky bez výjimky pocházejí z živého vysílání NASA během poslední hodiny života sondy Cassini.

Několik úvodních obrázků nám představí situaci, v níž se sonda ocitla asi hodinu před zánikem v atmosféře Saturnu. Ve skutečnosti už měla všechno za sebou, protože signál od Saturnu letěl k Zemi 83 minut. Pokud to není výslovně uvedeno, vztahují se komentáře k času, v němž dorazil signál k anténám soustavy DSN (Deep Space Network) v Canbeře. Žádné snímky pořízené sondou při vstupu do atmosféry planety nečekejme - tak velký objem dat by se nestihl přenášet na Zemi. Hmotový spektrometr měří chemické složení, pracuje také magnetometr a samotný rádiový signál představuje cenná vědecká data.

Rychlost sondy během přibližování k Saturnu strmě roste. Mimochodem, k zániku sondy dojde v místě, kde je hustota plynu podobná, jako na oběžné dráze okolo Země ve výšce, kde se pohybuje Mezinárodní vesmírná stanice. Podstatný rozdíl je v rychlosti - sedm minut před střetem s atmosférou překračuje rychlost sondy Cassini 120 tisíc kilometrů za hodinu. V okamžiku střetu s atmosférou bude rychlost sondy vůči Saturnu ještě o několik tisíc kilometrů za hodinu vyšší. Molekuly plynu narážejí na sondu s 20x větší kinetickou energií, než molekuly zbytků zemské atmosféry na stanici, která se okolo Země pohybuje rychlostí pouhých 28,5 tisíce kilometrů za hodinu.

V řídicím středisku panuje napětí, vedoucí vědeckých týmů, technici a navigátoři poskytují pro NASA TV rozhovory:

Dvě a půl minuty před očekávaným zánikem sonda dosahuje rychlosti 123 tisíc kilometrů za hodinu a napětí v řídicím středisku už nelze ani krájet - tak ostrý nástroj, aby to šlo, neexistuje:

Podle očekávání začal rádiový signál slábnout nejdříve v pásmu X, poté se ztratil i v pásmu S. Sonda Cassini vydržela vysílat o třicet sekund déle, než se předpokládalo - po celých 20 let práce, až do své poslední sekundy, byla vždycky lepší, než se čekalo:

V řídicím středisku nastala doslova minuta ticha. Ta necelá minuta měla uplynout mezi okamžikem ztráty rádiového spojení a definitivní dezintegrací sondy. Poté Earl Maize, manažer programu Cassini v JPL, pronesl připravenou závěrečnou řeč a objal se s Julií Websterovou, která řídila operace sondy u Saturnu.

Díky, Cassini!

Autor: Jan Veselý | pátek 15.9.2017 19:10 | karma článku: 28.68 | přečteno: 1637x

Další články blogera

Jan Veselý

Zářijová obloha je úplně nej

aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2019. Při pohledu na oblohu to teď vypadá, že se nic moc neděje. A přesto je tento měsíc samé nej. Třeba nejvzdálenější planeta bude nejblíž. A nejen to...

31.8.2019 v 17:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jan Veselý

Slzy světce a modrý supernov

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2019. Na letošní srpen připadají dva měsíční novy, z toho ten druhý bude opravdu super. Jenom nebude vůbec vidět. Zato budou k vidění tradiční padající hvězdy. Ale nejen ty...

31.7.2019 v 20:20 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 179 | Diskuse

Jan Veselý

Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

16.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 341 | Diskuse

Jan Veselý

Totalita v Chile a mela kolem úplňku

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2019. Pokud už nejsme na cestě, zatmění Slunce nás asi mine, ale částečné zatmění Měsíce si užít stihneme. A k tomu ještě dvě jasné planety.

1.7.2019 v 7:30 | Karma článku: 11.71 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Americké námořnictvo přiznalo existenci UFO's

Médii včera proběhla zajímavá zpráva, která sice nejasnosti o UFO ́s a ufounech nijak nevyřešila, ale snad odstraní tabu, které se tohoto tématu týká.

19.9.2019 v 10:22 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 749 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč padají kroupy spíš přes den a ne v noci?

Zamysleli jste se někdy nad tím, že kroupy padají většinou jen ve dne a téměř nikdy v noci? Jak je to možné? (délka blogu 5 min.)

19.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.69 | Přečteno: 567 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.53 | Přečteno: 1695 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 719 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 32.75 | Přečteno: 6519 |
Počet článků 43 Celková karma 12.76 Průměrná čtenost 583

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz