Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

15. 09. 2017 19:10:00
Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

Dvacet let mi pravidelně chodily e-maily shrnující práci sondy Cassini za předchozí týden. Většina jich už dávno zanikla spolu s několika generacemi počítačů, na kterých jsem měl poštovní schránku. Je jasné, že příští týden přijde poslední. Můj podíl na práci sondy Cassini je absolutně nulový. Jen jsem se v roce 2006 dopustil vytvoření české verze komentáře krátkého videa o přistání modulu Huygens na povrchu Měsíce Titanu, kteréžto veledílo zmizelo v útrobách serverů ESA, takže dnes už nejde ani vygooglit, a několika popularizačních přednášek či článků v tisku. Ale dvacet let (jednostranné) korespondence zakládá docela slušný platonický vztah. A tak jsem si nemohl nechat poslední okamžiky sondy ujít, byť "pouze" prostřednictvím televizního vysílání NASA TV. Tento článek je "fotoblogem" v uvozovkách. Obrázky bez výjimky pocházejí z živého vysílání NASA během poslední hodiny života sondy Cassini.

Několik úvodních obrázků nám představí situaci, v níž se sonda ocitla asi hodinu před zánikem v atmosféře Saturnu. Ve skutečnosti už měla všechno za sebou, protože signál od Saturnu letěl k Zemi 83 minut. Pokud to není výslovně uvedeno, vztahují se komentáře k času, v němž dorazil signál k anténám soustavy DSN (Deep Space Network) v Canbeře. Žádné snímky pořízené sondou při vstupu do atmosféry planety nečekejme - tak velký objem dat by se nestihl přenášet na Zemi. Hmotový spektrometr měří chemické složení, pracuje také magnetometr a samotný rádiový signál představuje cenná vědecká data.

Rychlost sondy během přibližování k Saturnu strmě roste. Mimochodem, k zániku sondy dojde v místě, kde je hustota plynu podobná, jako na oběžné dráze okolo Země ve výšce, kde se pohybuje Mezinárodní vesmírná stanice. Podstatný rozdíl je v rychlosti - sedm minut před střetem s atmosférou překračuje rychlost sondy Cassini 120 tisíc kilometrů za hodinu. V okamžiku střetu s atmosférou bude rychlost sondy vůči Saturnu ještě o několik tisíc kilometrů za hodinu vyšší. Molekuly plynu narážejí na sondu s 20x větší kinetickou energií, než molekuly zbytků zemské atmosféry na stanici, která se okolo Země pohybuje rychlostí pouhých 28,5 tisíce kilometrů za hodinu.

V řídicím středisku panuje napětí, vedoucí vědeckých týmů, technici a navigátoři poskytují pro NASA TV rozhovory:

Dvě a půl minuty před očekávaným zánikem sonda dosahuje rychlosti 123 tisíc kilometrů za hodinu a napětí v řídicím středisku už nelze ani krájet - tak ostrý nástroj, aby to šlo, neexistuje:

Podle očekávání začal rádiový signál slábnout nejdříve v pásmu X, poté se ztratil i v pásmu S. Sonda Cassini vydržela vysílat o třicet sekund déle, než se předpokládalo - po celých 20 let práce, až do své poslední sekundy, byla vždycky lepší, než se čekalo:

V řídicím středisku nastala doslova minuta ticha. Ta necelá minuta měla uplynout mezi okamžikem ztráty rádiového spojení a definitivní dezintegrací sondy. Poté Earl Maize, manažer programu Cassini v JPL, pronesl připravenou závěrečnou řeč a objal se s Julií Websterovou, která řídila operace sondy u Saturnu.

Díky, Cassini!

Autor: Jan Veselý | pátek 15.9.2017 19:10 | karma článku: 27.84 | přečteno: 1481x

Další články blogera

Jan Veselý

Říjnové koule velké i malé

Plynné, kamenné i hliníkové (skoro)koule nás budou provázet topocentrickým pohledem na vesmír v říjnu 2017. Planety tak trochu vyklízejí pozice, o to větší roli hrají v říjnu družice. Především ty umělé.

1.10.2017 v 10:10 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 166 | Diskuse

Jan Veselý

VRSP a poslední superčtvrt

jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

30.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.74 | Přečteno: 249 | Diskuse

Jan Veselý

Protestuji proti protestu 1. září

Ještě pořád doufám, že je to nějaký dvojitý apríl, když je toho 1. 8., ale obávám se, že je to myšleno vážně. Chystaný protest se může vymstít natolik, že učitele nebude brát vážně už vůbec nikdo a vůbec nikdy.

1.8.2017 v 23:05 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 1871 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 371 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 432 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.62 | Přečteno: 822 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii–7. Haeckelov „zločin“ alebo: Škandalózna nevedomosť či „farizejstvo“?

Keď mal Darwin problém a jeho teória sa ocitla v úzkych kvôli objavom v paleontológii a s tým súvisiacou myšlienkou homológií, domnieval sa, že najlepšie podporia jeho teóriu údajné dôkazy z vtedajších poznatkov embryológie.

9.10.2017 v 17:50 | Karma článku: 7.82 | Přečteno: 150 |
Počet článků 17 Celková karma 14.22 Průměrná čtenost 544

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.