Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VRSP a poslední superčtvrt

30. 08. 2017 13:30:00
jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

Začněme tím, že Neptun je hned první den školního roku, a ještě ke všemu v pravé poledne, nejblíže Zemi. Jak už to u nás v Rádiu Jerevan chodí, tato zpráva zásadní důležitosti má několik háčků:

  1. Ano, je pravda, že Neptun je nejblíže Zemi, ale není blízko – dělí nás vzdálenost 4,3 miliardy kilometrů. Pro potenciální pozorovatele Neptunu tedy nejmenší vzdálenost nic neznamená. Planeta zůstane stejně slabá a obtížně pozorovatelná jako jindy. K jejímu nalezení je třeba dalekohledu a k rozlišení, že jde o planetu, a nikoli hvězdu, je také potřeba pořádné zvětšení – asi tak 200x nebo raději 300x.
  2. Vlastně se ani tak úplně nedá říct, že je Neptun nejblíže Zemi. Jeden oběh okolo Slunce mu trvá téměř 165 roků, zatímco nám pouhý jeden rok. Z pohledu nezaujatého pozorovatele zvenčí to spíš vypadá tak, že Neptun téměř stojí na místě a Země běhá těsně kolem Slunce dokolečka jako veverka v kleci. Správně je to tedy tak, že Země je nejblíže Neptunu, jenže zeměstředný zvyk, silnější než železná košile, nás nutí to vidět a tradičně popisovat obráceně.
  3. První den školního roku letos není 1. září, jak bývá další tradicí, ale 4. září. To je ale celkem rozumné opatření, protože 1. září je pátek a honit děti do školy na těch pár hodin před víkendem naštěstí nenapadlo ani nikoho z ministerstva pro Rádio Jerevan.
  4. A to pravé poledne nebude ve 12 hodin, nýbrž ve 13! Za to ale může lidská hloupost a moderní sociálně-ekonomické inženýrství. Hvězdy, Slunce, Země, ani ostatní planety vůbec netuší, že tady nějak šibujeme s hodinami, a pohybují a otáčejí se pořád stejně. Hodinu kvůli našemu blbnutí neposečkají.

... No nic. Pokud jste se v tom, vážení čtenáři, právě ztratili stejně jako autor, neklesejte na mysli. Jak už bylo řečeno, pro pozorovatele na Zemi nehraje jeho vzdálenost od Neptunu žádnou roli, tak je skoro jedno, kdy k přiblížení dojde. Podstatnější je informace, že 5. září se Neptun ocitá v opozici se Sluncem. Což znamená, že je naproti Slunci a je nad obzorem po celou noc. Z toho plyne, že teď v září jsou přece jen ty nejlepší podmínky ke spatření Neptunu, byť pouze dalekohledem (tato zpráva nepochází z Rádia Jerevan).

Poslední superčtvrt

Měsíc je 6. září v 9:02 SELČ v úplňku a 13. září v 8:24 v poslední čtvrti. Tato poslední čtvrt, jak asi čtenáři tuší, nebude poslední definitivně. Za měsíc ji Měsíc zopakuje, ale ta zářijová je přece jen něčím výjimečná. Ve stejný den se totiž Měsíc ocitá v přízemí. To znamená, že je nejblíže Zemi (v tomto případě je taková formulace správná). Aby to však nebylo jednoduché, je třeba přiznat, že pohyb Měsíce a Země je vlivem vzájemného gravitačního působení poněkud potácivý (hmotný střed soustavy Země-Měsíc není uprostřed Země), takže každé přízemí je trochu jiné. Konkrétně 13. září 2017 se geometrické středy Země a Měsíce přiblíží na vzdálenost 369 823 km.

Půlkotouč Měsíce bude tedy při této poslední čtvrti (nepatrně) větší, než obyčejně bývá. Masovou hysterii, jaká vzniká, když se v přízemí ocitne Měsíc v úplňku (tzv. „superúplněk“), touto zprávou asi nevyvolám, ale aspoň navrhuji bulvárně dobře uchopitelné označení „poslední superčtvrt“. Nezní to skoro stejně úderně jako konec světa? ... Tak zase nic. Ale snaha byla.

Do konce září předvede Měsíc ještě nov, a to 20. září v 7:29, a poté 28. září ve 4:53 (všechno SELČ) první čtvrt. (Tato zpráva prodělala redakční zásahy Rádia Jerevan jen v nepodstatných detailech.)

Rovnodennost

V září nastává také podzimní rovnodennost, jíž končí astronomické léto. Letos připadá rovnodennost na netradiční datum: 22. září (ve 22:01 SELČ). Většinou je podzimní rovnodennost na severní polokouli 23. září, letošní odchylka je způsobena tím, že náš gregoriánský kalendář, aby se udržel v kontaktu s přirozeným střídáním ročních období, jednou za 4 roky (až na tři výjimky za čtyři století) vkládá přestupný den – proto datum rovnodennosti mírně kolísá.

V této souvislosti ale považuji za užitečné uvést na pravou míru jeden omyl. Den a noc nejsou při rovnodennosti stejně dlouhé, jak se učí děti ve škole. To by platilo, kdyby Země neměla atmosféru. Díky vzduchu a lomu slunečního světla vidíme trochu za obzor. Při východu a západu je Slunce na obloze výš, než by mělo být bez přítomnosti vzduchu. A tak je letos při podzimní rovnodennosti na 50. rovnoběžce den o 12 minut delší než noc. Délka dne a noci se vyrovná až 25. září. To, co astronomové nazývají rovnodenností, nastává, když se Slunce ocitne v rovině zemského rovníku. Raději se ale tentokrát nebudu pokoušet o nějaký nový supernázev. Jen dávám na vědomí, že rovnodennost není tak úplně rovnodennost.

VRSP

Abych ale nezapomněl na to hlavní: v září se na ranní obloze nad východním obzorem nahromadí několik planet spolu s Měsícem a jasnou hvězdou Regulem. Původně mě napadlo to nazvat VŘSP jako Velké říjnové setkání planet, protože co na tom, že k němu nedojde v říjnu, Velká říjnová socialistická revoluce byla pro změnu v listopadu, že? Ale nakonec jsem se rozhodl, že těch zářijových zmatků už bylo dost a zůstávám u Velkého ranního setkání planet (VRSP).

Základem neobvyklosti zářijového VRSP je viditelnost Merkuru, který se zpravidla ztrácí v červáncích blízko Slunce a pozorovatelům uniká. 12. září se Merkur dostane do úhlové vzdálenosti 18° od Slunce, což není ani zdaleka letošní maximum, ale v kombinaci s polohou na sever od Slunce a příznivým úhlem, pod kterým ráno Merkur vychází, to znamená, že přibližně v polovině září máme největší šanci spatřit Merkur na ranní obloze (večer jsme takovou příležitost měli na přelomu března a dubna).

16. září se Merkur těsně přiblíží k Marsu. I tohle je klam. Ve skutečnosti bude v prostoru Mars daleko za Merkurem. Zdánlivě nejmenší vzdálenost mezi planetami, tzv. konjunkce, nastává ve večerních hodinách. Od nás však budou Merkur a Mars blízko sebe vidět až ráno 17. září. Vysoko nad nimi září (když už je to září) planeta Venuše jako Jitřenka a současně se k nim blíží srpek couvajícího Měsíce. Následující obrázky vytvořené programem Stellarium nabízejí slabý odvar úchvatné podívané, již budeme moci zažít za chladných, téměř podzimních rán od 16. do 19. září, vždycky okolo půl šesté.

Možná nejobtížnější úlohou bude najít v červáncích mezi planetami hvězdu Regulus ze souhvězdí Lva. To souhvězdí je vlastně jarní. Teprve začíná podzim a na obzoru už jsou jarní souhvězdí!! Nám, kteří se už od minulého týdne zase těšíme na červenec, kdy se snad teploty vrátí k příjemným třicetistupňovým hodnotám, může tato skutečnost aspoň trochu prohřát pomalu zamrzající krev v žilách. Tu zimu mezi tím už nějak přečkáme.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Jan Veselý | středa 30.8.2017 13:30 | karma článku: 10.46 | přečteno: 270x


Další články blogera

Jan Veselý

Standardní situace z topocentrického pohledu

aneb Topocentrický pohled na Vesmír v dubnu 2018. Jupiter opustil ostatní planety a stává se viditelným po celou noc. Všechny planety na obloze postupně navštíví Měsíc. A budou padat hvězdy.

31.3.2018 v 19:30 | Karma článku: 6.89 | Přečteno: 247 | Diskuse

Jan Veselý

Měsíční super-G

aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2018. Máme za sebou první březnový úplněk. Ten druhý bude signalizovat blížící se Velikonoce a bude dvojnásobně výjimečný. A mezitím ještě Měsíc předvede slalom mezi planetami.

2.3.2018 v 18:30 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 219 | Diskuse

Jan Veselý

Žádný úplněk a naposledy Aldebaran

To jsou největší výjimečnosti letošního února. V obou případech hraje hlavní roli Měsíc, který navíc předvede nádhernou jízdu mezi planetami.

30.1.2018 v 12:30 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 621 | Diskuse

Jan Veselý

Modrý leden aneb Měsíc úplňků

Letošní rok začne Měsíc úřadovat tak zostra, až z toho hned v lednu zmodrá. Po ránu se ovšem ke slovu dostanou také planety, létavice a sama Země. To jsou hlavní body topocentrického pohledu na vesmír v lednu 2018.

2.1.2018 v 21:00 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 1955 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí

Byly pro vás všechny výklady speciální teorie relativity příliš nepochopitelné a složité? Tak zkuste ještě přístupnější výklad, který vám relativitu přiblíží paralelami s důvěrně známými jevy jako jsou stín nebo déšť.

24.4.2018 v 9:13 | Karma článku: 23.80 | Přečteno: 1393 | Diskuse

Dana Tenzler

Nechte si se mnou nechat zajít chuť na … pizzu

Co mají společného pizza a hamburger? Jsou to jednoduché pokrmy, zhotovené z levných přísad. Někdy až moc levných. Pojďme se podívat, co se dá najít v průmyslové pizze. (délka blogu 10 min.)

23.4.2018 v 8:00 | Karma článku: 35.22 | Přečteno: 3962 | Diskuse

Libor Čermák

Záhady poutního místa Chimayo

Víte, jaké je nejnavštěvovanější poutní místo ve Spojených státech amerických? Je to El Santuario de Chimayo v sev. části Nového Mexika, přezdívané "americké Lourdy". A i k němu se váže několik zajímavých legend či dokonce záhad.

22.4.2018 v 14:13 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 205 |

Jakub Kouřil

Kdo kouří, nepochopil funkci plic

Věta jak z mramoru: Kdo kouří, nepochopil funkci plic. Kdo zná, jak fungují plíce? Vdechneme dým jako opium, a dostáváme se do božské zahrady (klidu). Kouříme, a je nám skvěle. Plíce jsou obrovskou možností.

22.4.2018 v 13:16 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 537 | Diskuse

Libor Čermák

Jaké jsou nejznámější kryptozoologické záhady v USA?

Spojené státy americké jsou se svojí rozlohou téměř 10 milionů kilometrů čtverečních třetím největším státem na světě. A na takovém to území se nalézá i celá řada zpráv o výskytu dosud neprokázaných živočišných druhů.

21.4.2018 v 5:36 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 477 |
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 579

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.