Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti letních červánků

30. 05. 2017 17:30:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2017. Večer je na obloze Jupiter, po celou noc Saturn a ráno na východě Venuše. Celonoční červánky ale většině nebeských objektů uberou na slávě. Na tmu budeme (marně) čekat až do rána.

V červnu nás na severní polokouli především čeká letní slunovrat. Letos nastává v učebnicové datum 21. června, a to v 6:54 SELČ. Slunce se v tom okamžiku ocitne nad obratníkem Raka, u nás také v poledne nejvýše nad obzorem. V astronomickém středu České republiky, na 15. stupni východní zeměpisné délky a 50. severní rovnoběžce bude nejdelším letošním dnem 20. červen, kdy Slunce vyjde ve 4:50 a zapadne ve 21:13 (obojí tzv. letního času, díky kterému jsme ještě v dubnu mohli večer o hodinu déle sáňkovat).

Dlouhý den – žádná noc

Den tedy bude dlouhý 16 hodin a 23 minut – o dost více, než v učebnicích avizovaných 8 hodin. Většina toho rozdílu jde na vrub refrakci – lomu slunečního světla v zemské atmosféře. Když je Slunce na obzoru a jeho světlo k nám prochází nejtlustší a nejhustší vrstvou atmosféry, je lom tak velký, že když vidíme celý sluneční kotouč nad obzorem, byl by bez atmosféry ještě s docela slušnou rezervou skrytý pod horizontem. Tedy to, co vidíme na obloze, není Slunce, ale jeho obraz zdvižený nad horizont zemskou atmosférou.

Refrakce je vidět i na samotném Slunci – spodní okraj slunečního disku je blíž k obzoru, podléhá větší refrakci, a je proto „přizvednut“ více než okraj horní. Díky tomu je Slunce při východu a západu „šišaté“. Opravdu šišaté – elipsa, které se okraj Slunce tvarem blíží, to ve skutečnosti není. Těsně nad obzorem vzduch ze slunečního disku dokonce vytváří něco jako pyramidu. Protože se různé barvy slunečního světla lámou do odlišných úhlů, získává vrcholek sluneční pyramidy zelený, někdy až modrý odstín.

Když už Slunce konečně zapadne, nechává po sobě v období slunovratu červánky přes polovinu obzoru. A ty se líně sunou od severozápadu přes sever na severovýchod. Tma se vůbec neudělá. Slunce, kterého si ve dne užíváme nejvýše na obloze, v noci neklesá dost hluboko pod obzor. Na to, aby nastala tzv. astronomická noc, tedy tma, s níž by byli spokojeni astronomové, musí být Slunce alespoň 18° pod horizontem. Taková situace ale u nás od konce května přibližně do 10. července nenastává.

Planety se nevzdávají

Přestože jsem teď přesvětlenou letní oblohu dost pomluvil, není to tak, že by na ní nebylo nic k vidění. Když se okolo 22:30 SELČ dočkáme alespoň hlubokého šera, svítí nad jihozápadním obzorem planeta Jupiter. Dalekohledem spatříme čtyři z jeho měsíců, pásy oblačnosti a někdy i velkou rudou skvrnu. Nízko nad jihovýchodním obzorem je zase Saturn, který sice moc jasný není, ale oproti Jupiteru má dvě výhody – je vidět po celou (byť krátkou) noc a je k nám nejblíž. 15. června je totiž Saturn v opozici se Sluncem (na obloze přesně naproti) a současně nás od něj dělí vzdálenost pouhých 1 352,8 miliónu kilometrů (1,3528 Tm). Jak vidno, nejblíž nemusí nutně znamenat blízko, ale i tak je na Saturnův prstenec teď v dalekohledu ten nejlepší pohled.

Měsíc putující měsíc co měsíc mezi stálicemi se s planetami (bludicemi) občas potkává v pěkných a fotogenických skupinkách. Hned 1. června ve 14:42 SELČ je Měsíc v první čtvrti. O dva tři večery později, 3. a 4. června vytvoří skupinku s Jupiterem a hvězdou Spikou ze souhvězdí Panny.

Krátce po úplňku, který nastane 9. června v 15:09, se Měsíc setká se Saturnem a pak začne viditelně ubývat (couvat) a přesouvat svou přítomnost na obloze do druhé poloviny noci. Saturn se nachází v souhvězdí Hadonoše, ale oko pozorovatelovo zaujme spíš nedaleká hvězda Antares ve Štíru.

Na ranní obloze je Měsíc očekáván Venuší. Ta dosáhne 3. června dokonce největší úhlové vzdálenosti od Slunce (46° západně), ale výraznou Jitřenkou není. Dá se říci, že právě Venuše je největší obětí letošních slunovratových červánků, protože ty jindy suverénně nejjasnější planetě hodně uberou na kráse.

Pořádně jasnou Venuší se pokocháme až v srpnu a září, kdy už sice bude Slunci úhlově blíž, ale za konečně zase astronomických nocí bude na tmavé obloze zářit jako drahokam. Měsíc se v červnu s Venuší potká právě při slunovratu – 21. června ráno. Kdyby nebylo tolik světla, byly by opodál vidět i Plejády:

Do novu Měsíc docouvá 24. června ve 4:30 a ještě na konci června se opět objeví jako tenký srpek na večerním nebi.

Uran a Neptun jsou nad naším obzorem ráno, a to na východě a jihovýchodě. Lze je pozorovat jen s pomocí dalekohledu. Planety Mars a Merkur nejsou v červnu pozorovatelné vůbec. Kvůli příliš světlé obloze je to v období slunovratu pochopitelně horší také s pozorováním vzdálených mlhovin a galaxií. Existuje však jedna kategorie objektů, pro jejichž pozorování je slunovrat doslova požehnáním.

Družice vítězí

Když už Slunce neklesá dost hluboko pod horizont, můžeme využít aspoň toho, že jeho světlem nevysoko nad zemskou atmosférou v noci prolétají umělé družice Země. Satelity nevydávají své vlastní světlo. Vidíme je, podobně jako například planety, jen díky tomu, že na ně svítí Slunce. Abychom mohli družici pozorovat, musí být u nás na povrchu Země už dostatečná tma nebo alespoň šero, zatímco ve výšce několika set kilometrů nad povrchem, kde se většina družic pohybuje, musí ještě svítit Slunce. To platí večer – pro ráno si v předchozím souvětí vzájemně vymění místa slova už a ještě. Obvykle pak taková umělá družice Země vypadá jako hvězdička sunoucí se neslyšně mezi skutečnými hvězdami po obloze.

Je-li hluboká noc, nachází se nad našimi hlavami zemský stín a družice pak během letu oblohou často náhle zeslábne a zmizí z dohledu – zanoří se do zemského stínu. Díky tomu, že v období letního slunovratu na severní straně naší oblohy vlastně žádný zemský stín není a velká část umělých družic stín úplně mine, můžeme je teď pozorovat během celé noci. A v hojném počtu. Velmi nápadná bývá Mezinárodní vesmírná stanice. Ta se objevuje nad západním obzorem a putuje po nebi k východu. Pokud je viditelný celý přelet, trvá okolo šesti minut. Svou jasností obvykle překoná Jupiter, když je přímo nad našimi hlavami, blíží se jasnost ISS Venuši. Při oběžné době 1,5 hodiny se nad námi stanice prožene šestnáctkrát za 24 hodin, ale jsou období, kdy ji nezahlédneme, protože se příhodné podmínky prostě nesejdou, a pak jsou období, kdy ji můžeme pozorovat třeba i dvakrát za jednu noc. Takovým bohatým obdobím bude právě první dekáda letošního června. Předpovědi přeletů ISS najdete na serveru Heavens Above, kde se zobrazuje tabulka s přehledem přeletů.

Kliknutím na datum získáte mapu oblohy s vyznačenou cestou stanice mezi souhvězdími. Vzorek je pro 4. června 2017, kdy nám okolo 22. hodiny SELČ poletí ISS přímo nad hlavou a bude nejjasnější:

Ještě jasnější než nejjasnější ISS bývají záblesky družic Iridium. Trvají vždy jen 10 až 20 sekund a ke spatření záblesku je třeba být velmi přesně v místě, kam směřuje odlesk slunečního světla od antény satelitu. Předpovědi najdete opět na serveru Heavens Above, ale tentokrát je třeba zadat co nejpřesnější zeměpisné souřadnice pozorovatele, aby byly předpovědi dostatečně spolehlivé. Tak hodně štěstí při sledování družic i planet.

Autor: Jan Veselý | úterý 30.5.2017 17:30 | karma článku: 12.23 | přečteno: 247x

Další články blogera

Jan Veselý

Říjnové koule velké i malé

Plynné, kamenné i hliníkové (skoro)koule nás budou provázet topocentrickým pohledem na vesmír v říjnu 2017. Planety tak trochu vyklízejí pozice, o to větší roli hrají v říjnu družice. Především ty umělé.

1.10.2017 v 10:10 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 166 | Diskuse

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.84 | Přečteno: 1481 | Diskuse

Jan Veselý

VRSP a poslední superčtvrt

jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

30.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.74 | Přečteno: 249 | Diskuse

Jan Veselý

Protestuji proti protestu 1. září

Ještě pořád doufám, že je to nějaký dvojitý apríl, když je toho 1. 8., ale obávám se, že je to myšleno vážně. Chystaný protest se může vymstít natolik, že učitele nebude brát vážně už vůbec nikdo a vůbec nikdy.

1.8.2017 v 23:05 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 1871 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 371 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 432 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.62 | Přečteno: 822 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii–7. Haeckelov „zločin“ alebo: Škandalózna nevedomosť či „farizejstvo“?

Keď mal Darwin problém a jeho teória sa ocitla v úzkych kvôli objavom v paleontológii a s tým súvisiacou myšlienkou homológií, domnieval sa, že najlepšie podporia jeho teóriu údajné dôkazy z vtedajších poznatkov embryológie.

9.10.2017 v 17:50 | Karma článku: 7.82 | Přečteno: 150 |
Počet článků 17 Celková karma 14.22 Průměrná čtenost 544

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.