Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Saturnův slunovrat

28. 04. 2017 21:00:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2017. Na Saturnu a okolo něj se dějí mimořádné věci. I pohled na oblohu ze Země slibuje v květnu několik zajímavých událostí.

Například planeta Merkur je tentokrát zajímavá tím, že vůbec nebude vidět. Pravda, u Merkuru je to normální – většinou se ztrácí v červáncích blízko Slunce, ale on je Merkur 18. května v tzv. největší západní elongaci, což znamená, že je na obloze úhlově nejdále od Slunce. Maximální elongace tudíž představují období nejlepší viditelnosti planety. Dokonce je při té květnové největší elongaci Merkur 26° od Slunce, zatímco při dubnové východní dosáhl jen 19°. A při tom byl na přelomu března a dubna k zahlédnutí večer nad západním obzorem, zatímco v květnu jej budeme ráno na východě hledat marně. Proč? Příčina tkví v tom, že Merkur je mezi hvězdami hluboko „pod Sluncem“. Ono je ve vesmíru poněkud problematické používat pojmy nahoře a dole, proto ty uvozovky. Obrázek napoví:

„Vodorovné“ čáry odpovídají deklinaci (něco jako rovnoběžky) a jsou po deseti stupních. Výsledek je ten, že Merkur ráno vychází pod tak nevýhodným úhlem, že se sice nad obzor vynoří dříve než Slunce, ale než stihne vystoupat dostatečně vysoko, sluneční světlo rozptýlené ve vzduchu jej zcela pohltí. Neviditelnost Merkuru v květnu lze vyčíst také z tohoto (pro většinu ne-astronomů poněkud záhadném, ale vysvětlení odložím na někdy příště) grafu:

Planety a Měsíc

Pojďme se raději věnovat tomu, co na obloze vidět je. Měsíc se počátkem května nachází na večerní obloze v podobě dorůstajícího srpku. První čtvrt nastává 3. května ve 4:46 SELČ a 8. května se už poněkud obtloustlý dorůstající Měsíc setká s Jupiterem v blízkosti hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny. Jupiter je po opozici se Sluncem, která nastala v dubnu, stále ještě nad naším obzorem prakticky po celou noc.

Úplněk nastává 10. května ve 23:42 SELČ a poté se již couvající Měsíc setká okolo půlnoci mezi 13. a 14. květnem se Saturnem. Simulace vytvořená programem Stellarium je zachycuje 14. 5. v 0 h SELČ (hodinu před skutečnou půlnocí), kdy je Měsíc 8° nad jihovýchodním obzorem a Saturn o 2° níže. Na rozdíl od ostatních obrázků, na kterých je Měsíc zvětšen, je tentokrát jeho rozměr ponechán správný, aby nebylo zkresleno blízké přiblížení k Saturnu.

O pět dní později Měsíc docouvá do poslední čtvrti (19. května ve 2:32 SELČ) a 22. května se jeho srpek potká na ranní obloze s Venuší a poté se z oblohy na několik dní vytratí, protože 25. května ve 21:44 SELČ nastane nov.

Měsíc se ještě na konci května vrátí jako tenký srpek na večerní oblohu a 27. května se přiblíží k Marsu.

Konečně léto

Vraťme se však k Saturnu a slibovanému dění na něm i okolo něj. Na severní polokouli této planety se totiž chystá naplno vypuknout léto – 24. května 2017 nastává na Saturnu slunovrat. Od rovnodennosti uplynulo 7,5 roků (rok na Saturnu totiž trvá téměř 30 roků pozemských). Při pohledu ze Země jsou při slunovratu rozlehlé Saturnovy prstence, které velmi přesně vyznačují rovinu rovníku planety, svou (tentokrát) severní stranou nejvíce nakloněné směrem k nám. V dalekohledu vypadají i při relativně malém zvětšení (například 100x) opravdu úžasně, nádherně, impozantně, neuvěřitelně...

Okraje prstence na všech stranách přesahují kotouček planety. Za dobrých pozorovacích podmínek (tím se myslí především malé chvění vzduchu), jsou při velkém zvětšení v prstencích vidět i mezery, z nichž největší je tzv. Cassiniho dělení, pojmenované podle italsko-francouzského astronoma, jenž je v roce 1675 objevil.

Velké finále

Podle stejného astronoma se jmenuje i družice, jež okolo Saturnu obíhá už od prosince roku 2004. Ze Země sonda Cassini startovala už 15. října 1997, takže i s cestou k Saturnu pracuje ve vesmíru téměř dvacet let. Své dvacáté narozeniny ale sonda neoslaví. Blíží se totiž okamžik, kdy dojde palivo potřebné k manévrům na oběžné dráze u Saturnu. Vědci se proto rozhodli, že nebudou bezbranně čekat, kdy to nastane, a doufat, že co nejpozději. Pustili se do poměrně riskantních manévrů, které, pokud to vyjde, přinesou důležité poznatky a umožní měření, která by z uctivé vzdálenosti, v níž se sonda Cassini dosud pohybovala, nebyla proveditelná. A 15. září 2017, měsíc před svými dvacetinami, se Cassini neohroženě vrhne přímo do Saturnovy atmosféry, v níž nakonec shoří.

Už na podzim roku 2016 navedli sondu na takovou dráhu, že při každém přiblížení k Saturnu proletěla rovinou prstenců, blízko jejich vnějšího okraje. A poté 22. dubna letošního roku sonda naposledy využila gravitační asistence Titanu, největšího z měsíců Saturnu, a dostala se na dráhu, která ji v nejbližším bodě přivádí až těsně nad povrch Saturnu – Cassini prolétá mezi prstenci a planetou, mezerou širokou jen 2000 km. Pro jistotu čtyřmetrovou parabolickou anténou v roli štítu napřed, protože ačkoli se podle modelů a vzdálených měření v této oblasti vyskytují prachové částečky podobné těm v cigaretovému kouři, při rychlosti 124 000 km/h, jíž se vůči nim pohybuje, by mohlo dojít k poškození přístrojů. První průlet má Cassini za sebou – podařil se 26. dubna. Před sebou má dalších dvaadvacet, ten druhý v pořadí už 2. května.

Pikantní podrobnosti o závěrečných manévrech sondy Cassini a o tom, co si od nich vědci slibují, nechám na příště.

Autor: Jan Veselý | pátek 28.4.2017 21:00 | karma článku: 13.31 | přečteno: 317x

Další články blogera

Jan Veselý

Obloha pro ranní ptáčata

aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2017. Ranní ptáče nejen doskáče dále, ale také toho v následujícím měsíci uvidí nejvíce na obloze. Konkrétně tři planety a chvíli spolu s nimi také Měsíc.

31.10.2017 v 16:30 | Karma článku: 6.18 | Přečteno: 183 | Diskuse

Jan Veselý

Říjnové koule velké i malé

Plynné, kamenné i hliníkové (skoro)koule nás budou provázet topocentrickým pohledem na vesmír v říjnu 2017. Planety tak trochu vyklízejí pozice, o to větší roli hrají v říjnu družice. Především ty umělé.

1.10.2017 v 10:10 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 192 | Diskuse

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.95 | Přečteno: 1518 | Diskuse

Jan Veselý

VRSP a poslední superčtvrt

jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

30.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 360 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 20.19 | Přečteno: 548 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 452 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 511 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 13.45 Průměrná čtenost 531

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.