Velký ranní planetární sněm

2. 01. 2017 13:45:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2017. Večerní obloze, ať se Mars snaží, jak chce, jasně dominuje Venuše, ale ráno se na obloze sejdou hned tři planety spolu s Měsícem.

Venuše je v lednu tak výraznou Večernicí, že na sebe strhává snad ještě větší pozornost než srpek Měsíce, který jsme v její blízkosti mohli vidět na Nový rok. Měsíc stihne vystřídat fáze a opsat po obloze jedno „kolečko“ za měsíc, takže v následujících dnech se od Venuše rychle vzdálí. První čtvrt nastane 5. ledna ve 20:47 (SEČ), úplněk 12. ledna ve 12:34 a poslední čtvrt 19. ledna ve 23:31. Do novu pak docouvá 28. ledna v 1:07. Po novu se Měsíc objeví na večerní obloze a ještě 31. ledna se stihne vrátit k Venuši, takže se ta novoroční scénka zopakuje. Ovšem s jistým rozdílem. Stejně jako Měsíc, i planety Venuše a Mars se po obloze mezi stálicemi pohybují, jen mnohem pomaleji. Skupinka na obloze bude díky tomu mnohem těsnější než na začátku roku:

To jsme ale kvůli Měsíci přeskočili až na konec ledna. V první polovině ledna však Venuše předvede ještě jeden efektní kousek. Přiblíží se k Neptunu, a to mnohem blíž než později k Marsu. Sám Mars si setkání s Neptunem užil už v noci ze Silvestra na Nový rok. Venuše se 12. ledna okolo 23. hodiny přiblíží k Neptunu na úhlovou vzdálenost 0,4°, což je méně než průměr měsíčního disku na obloze. Simulátor oblohy Stellarium vytvořil následující model toho, co bychom mohli vidět v malém dalekohledu, který zvětšuje přibližně 20x a má zorné pole 2,7°:

Bez dalekohledu uvidíme Venuši ve společnosti právě zmíněného Marsu.

Pro Venuši je 12. leden významný ještě tím, že se právě ocitá v tzv. největší východní elongaci, což znamená, že je nejdále na východ od Slunce, a tudíž také na obloze večer vydrží nejdelší dobu. Po 12. lednu se zdánlivý pohyb Venuše mezi hvězdami obrátí – bude putovat od východu k západu a v dubnu nám zmizí z dohledu, protože se ztratí v záři Slunce. Leden (a únor) představuje nejlepší letošní období pro pozorování Venuše jako večernice.

Na ranní obloze se zatím houfují planety Jupiter, Saturn a Merkur. Ta poslední jmenovaná je po většinu roku nepozorovatelná. Objevuje se, podobně jako Venuše, jen ráno nebo večer, ale protože je ke Slunci příliš blízko a někdy je na obloze proklatě nízko, ne při každé maximální elongaci (největším úhlovém vzdálení od Slunce) je Merkur vůbec pozorovatelný. V lednu máme šanci právě ráno. Největší elongace (24° od Slunce) Merkur dosáhne 19. ledna. Pokud se vyjasní, naskytne se nám toho dne ráno nebesky překrásná scenérie nad jihovýchodním obzorem:

Měsíc se bude právě blížit první čtvrti, a ještě ke všemu bude hned vedle Jupiteru. Další jasný objekt pod Měsícem a Jupiterem je hvězda Spica – nejjasnější stálice ze souhvězdí Panny. V její blízkosti Jupiter předvádí svou letošní královskou kličku, takže podobné setkání se bude ještě opakovat v následujících měsících. Tentokrát je však ještě na jihozápadě Saturn a nízko nad obzorem právě Merkur. Na lednové ranní obloze tak můžeme uvidět pohromadě tři planety, Měsíc a jasnou hvězdu Spiku.

Měsíc se 24. ledna ještě přiblíží k Saturnu. Merkur se po 19. lednu začne opět vracet ke Slunci a bude tou dobou už hodně nízko a bude slabší, ale při troše štěstí zahlédneme nad jihozápadním obzorem další pas de trois v podání těles Sluneční soustavy:

A na konci ledna nezapomeňme na to už popsané setkání Měsíce znovu s Venuší a Marsem. A už se můžeme těšit na to, jak v únoru Venuše předvede svůj největší lesk.

Autor: Jan Veselý | pondělí 2.1.2017 13:45 | karma článku: 15.43 | přečteno: 408x

Další články blogera

Jan Veselý

Zářijová obloha je úplně nej

aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2019. Při pohledu na oblohu to teď vypadá, že se nic moc neděje. A přesto je tento měsíc samé nej. Třeba nejvzdálenější planeta bude nejblíž. A nejen to...

31.8.2019 v 17:30 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jan Veselý

Slzy světce a modrý supernov

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2019. Na letošní srpen připadají dva měsíční novy, z toho ten druhý bude opravdu super. Jenom nebude vůbec vidět. Zato budou k vidění tradiční padající hvězdy. Ale nejen ty...

31.7.2019 v 20:20 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 179 | Diskuse

Jan Veselý

Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

16.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 341 | Diskuse

Jan Veselý

Totalita v Chile a mela kolem úplňku

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2019. Pokud už nejsme na cestě, zatmění Slunce nás asi mine, ale částečné zatmění Měsíce si užít stihneme. A k tomu ještě dvě jasné planety.

1.7.2019 v 7:30 | Karma článku: 11.71 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Americké námořnictvo přiznalo existenci UFO's

Médii včera proběhla zajímavá zpráva, která sice nejasnosti o UFO ́s a ufounech nijak nevyřešila, ale snad odstraní tabu, které se tohoto tématu týká.

19.9.2019 v 10:22 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 749 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč padají kroupy spíš přes den a ne v noci?

Zamysleli jste se někdy nad tím, že kroupy padají většinou jen ve dne a téměř nikdy v noci? Jak je to možné? (délka blogu 5 min.)

19.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.69 | Přečteno: 567 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.53 | Přečteno: 1695 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 719 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 32.75 | Přečteno: 6519 |
Počet článků 43 Celková karma 12.76 Průměrná čtenost 583

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Najdete na iDNES.cz