Oběti letních červánků

30. 05. 2017 17:30:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2017. Večer je na obloze Jupiter, po celou noc Saturn a ráno na východě Venuše. Celonoční červánky ale většině nebeských objektů uberou na slávě. Na tmu budeme (marně) čekat až do rána.

V červnu nás na severní polokouli především čeká letní slunovrat. Letos nastává v učebnicové datum 21. června, a to v 6:54 SELČ. Slunce se v tom okamžiku ocitne nad obratníkem Raka, u nás také v poledne nejvýše nad obzorem. V astronomickém středu České republiky, na 15. stupni východní zeměpisné délky a 50. severní rovnoběžce bude nejdelším letošním dnem 20. červen, kdy Slunce vyjde ve 4:50 a zapadne ve 21:13 (obojí tzv. letního času, díky kterému jsme ještě v dubnu mohli večer o hodinu déle sáňkovat).

Dlouhý den – žádná noc

Den tedy bude dlouhý 16 hodin a 23 minut – o dost více, než v učebnicích avizovaných 8 hodin. Většina toho rozdílu jde na vrub refrakci – lomu slunečního světla v zemské atmosféře. Když je Slunce na obzoru a jeho světlo k nám prochází nejtlustší a nejhustší vrstvou atmosféry, je lom tak velký, že když vidíme celý sluneční kotouč nad obzorem, byl by bez atmosféry ještě s docela slušnou rezervou skrytý pod horizontem. Tedy to, co vidíme na obloze, není Slunce, ale jeho obraz zdvižený nad horizont zemskou atmosférou.

Refrakce je vidět i na samotném Slunci – spodní okraj slunečního disku je blíž k obzoru, podléhá větší refrakci, a je proto „přizvednut“ více než okraj horní. Díky tomu je Slunce při východu a západu „šišaté“. Opravdu šišaté – elipsa, které se okraj Slunce tvarem blíží, to ve skutečnosti není. Těsně nad obzorem vzduch ze slunečního disku dokonce vytváří něco jako pyramidu. Protože se různé barvy slunečního světla lámou do odlišných úhlů, získává vrcholek sluneční pyramidy zelený, někdy až modrý odstín.

Když už Slunce konečně zapadne, nechává po sobě v období slunovratu červánky přes polovinu obzoru. A ty se líně sunou od severozápadu přes sever na severovýchod. Tma se vůbec neudělá. Slunce, kterého si ve dne užíváme nejvýše na obloze, v noci neklesá dost hluboko pod obzor. Na to, aby nastala tzv. astronomická noc, tedy tma, s níž by byli spokojeni astronomové, musí být Slunce alespoň 18° pod horizontem. Taková situace ale u nás od konce května přibližně do 10. července nenastává.

Planety se nevzdávají

Přestože jsem teď přesvětlenou letní oblohu dost pomluvil, není to tak, že by na ní nebylo nic k vidění. Když se okolo 22:30 SELČ dočkáme alespoň hlubokého šera, svítí nad jihozápadním obzorem planeta Jupiter. Dalekohledem spatříme čtyři z jeho měsíců, pásy oblačnosti a někdy i velkou rudou skvrnu. Nízko nad jihovýchodním obzorem je zase Saturn, který sice moc jasný není, ale oproti Jupiteru má dvě výhody – je vidět po celou (byť krátkou) noc a je k nám nejblíž. 15. června je totiž Saturn v opozici se Sluncem (na obloze přesně naproti) a současně nás od něj dělí vzdálenost pouhých 1 352,8 miliónu kilometrů (1,3528 Tm). Jak vidno, nejblíž nemusí nutně znamenat blízko, ale i tak je na Saturnův prstenec teď v dalekohledu ten nejlepší pohled.

Měsíc putující měsíc co měsíc mezi stálicemi se s planetami (bludicemi) občas potkává v pěkných a fotogenických skupinkách. Hned 1. června ve 14:42 SELČ je Měsíc v první čtvrti. O dva tři večery později, 3. a 4. června vytvoří skupinku s Jupiterem a hvězdou Spikou ze souhvězdí Panny.

Krátce po úplňku, který nastane 9. června v 15:09, se Měsíc setká se Saturnem a pak začne viditelně ubývat (couvat) a přesouvat svou přítomnost na obloze do druhé poloviny noci. Saturn se nachází v souhvězdí Hadonoše, ale oko pozorovatelovo zaujme spíš nedaleká hvězda Antares ve Štíru.

Na ranní obloze je Měsíc očekáván Venuší. Ta dosáhne 3. června dokonce největší úhlové vzdálenosti od Slunce (46° západně), ale výraznou Jitřenkou není. Dá se říci, že právě Venuše je největší obětí letošních slunovratových červánků, protože ty jindy suverénně nejjasnější planetě hodně uberou na kráse.

Pořádně jasnou Venuší se pokocháme až v srpnu a září, kdy už sice bude Slunci úhlově blíž, ale za konečně zase astronomických nocí bude na tmavé obloze zářit jako drahokam. Měsíc se v červnu s Venuší potká právě při slunovratu – 21. června ráno. Kdyby nebylo tolik světla, byly by opodál vidět i Plejády:

Do novu Měsíc docouvá 24. června ve 4:30 a ještě na konci června se opět objeví jako tenký srpek na večerním nebi.

Uran a Neptun jsou nad naším obzorem ráno, a to na východě a jihovýchodě. Lze je pozorovat jen s pomocí dalekohledu. Planety Mars a Merkur nejsou v červnu pozorovatelné vůbec. Kvůli příliš světlé obloze je to v období slunovratu pochopitelně horší také s pozorováním vzdálených mlhovin a galaxií. Existuje však jedna kategorie objektů, pro jejichž pozorování je slunovrat doslova požehnáním.

Družice vítězí

Když už Slunce neklesá dost hluboko pod horizont, můžeme využít aspoň toho, že jeho světlem nevysoko nad zemskou atmosférou v noci prolétají umělé družice Země. Satelity nevydávají své vlastní světlo. Vidíme je, podobně jako například planety, jen díky tomu, že na ně svítí Slunce. Abychom mohli družici pozorovat, musí být u nás na povrchu Země už dostatečná tma nebo alespoň šero, zatímco ve výšce několika set kilometrů nad povrchem, kde se většina družic pohybuje, musí ještě svítit Slunce. To platí večer – pro ráno si v předchozím souvětí vzájemně vymění místa slova už a ještě. Obvykle pak taková umělá družice Země vypadá jako hvězdička sunoucí se neslyšně mezi skutečnými hvězdami po obloze.

Je-li hluboká noc, nachází se nad našimi hlavami zemský stín a družice pak během letu oblohou často náhle zeslábne a zmizí z dohledu – zanoří se do zemského stínu. Díky tomu, že v období letního slunovratu na severní straně naší oblohy vlastně žádný zemský stín není a velká část umělých družic stín úplně mine, můžeme je teď pozorovat během celé noci. A v hojném počtu. Velmi nápadná bývá Mezinárodní vesmírná stanice. Ta se objevuje nad západním obzorem a putuje po nebi k východu. Pokud je viditelný celý přelet, trvá okolo šesti minut. Svou jasností obvykle překoná Jupiter, když je přímo nad našimi hlavami, blíží se jasnost ISS Venuši. Při oběžné době 1,5 hodiny se nad námi stanice prožene šestnáctkrát za 24 hodin, ale jsou období, kdy ji nezahlédneme, protože se příhodné podmínky prostě nesejdou, a pak jsou období, kdy ji můžeme pozorovat třeba i dvakrát za jednu noc. Takovým bohatým obdobím bude právě první dekáda letošního června. Předpovědi přeletů ISS najdete na serveru Heavens Above, kde se zobrazuje tabulka s přehledem přeletů.

Kliknutím na datum získáte mapu oblohy s vyznačenou cestou stanice mezi souhvězdími. Vzorek je pro 4. června 2017, kdy nám okolo 22. hodiny SELČ poletí ISS přímo nad hlavou a bude nejjasnější:

Ještě jasnější než nejjasnější ISS bývají záblesky družic Iridium. Trvají vždy jen 10 až 20 sekund a ke spatření záblesku je třeba být velmi přesně v místě, kam směřuje odlesk slunečního světla od antény satelitu. Předpovědi najdete opět na serveru Heavens Above, ale tentokrát je třeba zadat co nejpřesnější zeměpisné souřadnice pozorovatele, aby byly předpovědi dostatečně spolehlivé. Tak hodně štěstí při sledování družic i planet.

Autor: Jan Veselý | úterý 30.5.2017 17:30 | karma článku: 15.94 | přečteno: 401x

Další články blogera

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 336 | Diskuse

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 217 | Diskuse

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 254 | Diskuse

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 315 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 88 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.31 | Přečteno: 505 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 185 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 287 | Diskuse
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 596

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...