Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem
Měsíc byl hned na začátku roku, 2. ledna 2022 v 19:33 SEČ, v novu a během dorůstání na večerní obloze se setkal s Merkurem, Saturnem a Jupiterem.
Ve stejné době jsme se také ocitli nejblíže ke Slunci – 4. ledna 2022 to ve 21 hodin bylo jen 147,1 milionu km. První čtvrt Měsíce nastává 9. ledna v 19:11, úplněk pak 18. ledna v 0:48 a poslední čtvrt 25. ledna ve 14:40.
Než se pustím do dalšího vyprávění, předesílám, že některé části tohoto příspěvku jako by z oka vypadly článku Nejzajímavější nebeské úkazy roku 2022 na serveru astro.cz, který byl publikován v závěru roku 2021. Jsem jeho autorem, tak si zkusím to opisování nějak prominout.
Kvazikonjunkce
Planeta Merkur se 7. ledna dostává do tzv. maximální východní elongace. To znamená, že je v největší úhlové vzdálenosti od Slunce a v tomto případě to je 19°. To není mnoho, Merkur „umí“ i 28°, ale hodně také záleží na úhlu, pod kterým planeta vychází, či zapadá, a hlavně na tom, zda je z našeho severocentrického pohledu „nad“ Sluncem nebo „pod“ Sluncem). Tentokrát je Merkur severně od Slunce, takže podmínky na jeho spatření jsou dobré.
Dění na obloze a ve vesmíru v lednu 2022 |
Merkur najdeme nad jihozápadním obzorem. Jasnost planety je nejvyšší právě na začátku období viditelnosti, které přichází se Třemi králi. Merkur opíše nad obzorem elegantní oblouk a při tom postupně slábne. V polovině ledna se nám ztratí z dohledu a už 23. ledna prosviští mezi Zemí a Sluncem. Mezi tím předvede zajímavý úkaz – kvazikonjunkci se Saturnem.
Slovem konjunkce označujeme situaci, kdy se dvě nebeská tělesa ocitnou blízko sebe. Prakticky se okamžik konjunkce počítá podle toho, kdy obě tělesa dosáhnou stejné délkové souřadnice. Merkur tentokrát stejné ekliptikální délky jako Saturn nedosáhne. Pouze se k němu přiblíží a zase vzdálí. Tuto situaci dnes označujeme termínem kvazikonjunkce. Na nejmenší úhlovou vzdálenost se Merkur k Saturnu přiblíží 13. ledna okolo 23. hodiny. Najdeme jej 3,43° západně od Saturnu.
Simulace vytvořená pomocí programu Stellarium ukazuje pohyb Merkuru od 3. do 17. ledna. Jsou na ní vyznačeny polohy Merkuru vůči obzoru vždy po dvou dnech. Naopak poloha Saturnu a hvězd v pozadí je kvůli přehlednosti vyznačena pouze pro 13. leden, kdy dochází ke kvazikonjunkci a kdy jsou planety úhlově nejblíže sobě (pozice planet pro toto datum jsou spojeny úsečkou). Ve skutečnosti se Saturn i hvězdy vůči obzoru posouvají šikmo dolů zleva doprava.
Mars a Venuše jsou zpět
Zatímco Mars se vrátil na oblohu už v prosinci loňského roku, planeta Venuše, která byla ještě na konci prosince Večernicí, se 9. ledna ocitá v tzv. dolní konjunkci se Sluncem. Pojem konjunkce jsme tady už vysvětlovali. V případě setkání Venuše a Merkuru se Sluncem ještě rozlišujeme, zda se stane díky tomu, že planeta prochází mezi Zemí a Sluncem – pak je planeta v dolní konjunkci, nebo naopak prochází při pohledu ze Země za Sluncem – to nazýváme horní konjunkcí.
Při konjunkci se Sluncem ovšem planeta není vidět. Na druhou stranu Venuše proletí mezi Zemí a Sluncem tak rychle, že se ještě na konci ledna na oblohu vrátí. Jako Jitřenku ji najdeme nad jihovýchodním obzorem spolu s Marsem, který bude její jasností tradičně zcela zastíněn.
Webb ve vesmíru. Konečně
Na Boží hod vánoční se z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vznesla raketa Ariane 5. Měla na palubě bezesporu nejvzácnější a nejdůležitější náklad, jaký kterákoli z raket rodiny Ariane za celou její historii do vesmíru dopravovala: Kosmický teleskop Jamese Webba.
Základní obrysy teleskop získal už v roce 1998. Tehdy se jmenoval Next Generation Space Telescope (NGST) a ze čtyř zveřejněných koncepcí byla vybrána ta, která se od nynější konečné podoby lišila je málo. Termín startu do vesmíru byl předběžně stanoven na rok 2007. Jako u všech takto složitých a velkých projektů se dalo očekávat zpoždění, ale že bude nakonec činit 14 let, to nečekal asi nikdo.
Webbův teleskop bude pracovat v libračním bodě L2 soustavy Země-Slunce. To je místo, kde se vyrovnává společná gravitace Země a Slunce s odstředivou silou, kterou „pociťuje“ teleskop, protože současně se Zemí obíhá okolo Slunce.
Pracoviště Webbu se nachází ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země, na opačné straně, než je Slunce. Doprava teleskopu do tohoto místa bude trvat celý měsíc, takže se tam ocitne až koncem ledna. Cestu teleskopu do libračního bodu můžeme sledovat na webu. 7. ledna zbývalo Webbovu teleskopu urazit už „jen“ necelých 415 tisíc kilometrů:
Teleskop nebude v bodě L2 fixován. Bude okolo něj, neustále zády k Zemi a Slunci, obíhat po lissajousovské trajektorii (jistě si ze střední školy vzpomenete na Lissajousovy obrazce vzniklé skládáním kmitů v různých rovinách - je to jeden z momentů, kdy fyzika i adolescentům připadá být krásná).
Teleskop startoval složený. Nejen astronomy teď vzrušují fáze postupného rozkládání jeho součástí a uvádění do provozu. Proces bude i s testováním trvat řadu měsíců, takže loňské Vánoce astronomům ještě zdaleka nekončí.
Jan Veselý
Její zářivá jasnost Jitřenka
Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.
Jan Veselý
Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan
Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.
Jan Veselý
Největší astronomické Vánoce
Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.
Jan Veselý
Trpaslík číslo 1
Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.
Jan Veselý
Polední klid na Marsu i na Zemi
Obloze vládnou Jupiter se Saturnem a Merkur s Venuší s námi hrají tradiční únikové hry. Mars se schovává za Sluncem, což má překvapivě zajímavé důsledky. Tak vypadá Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2021.
Jan Veselý
Skryté nebeské poklady v září
Neptun je nejblíže Zemi, trpasličí planeta Ceres se setkává s Aldebaranem, Merkur je úhlově nejdále od Slunce. To vše a mnohem více obsahuje topocentrický pohled na neviditelný vesmír v září 2021.
Jan Veselý
Padající hvězdy a zářící planety
Na poslední chvíli uveďme na pravou míru několik omylů, které se týkají dnešních Perseid. Oblohu zdobí také planety... To je topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2021.
Jan Veselý
Konečně zatmění! Po šesti letech
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.
Jan Veselý
Chcete vidět Merkur? Teď nebo nikdy!
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2021. Květnové planetární divadlo začne na ranní obloze, ale postupně se přesune do večerních hodin. Pozornost by měla poutat Venuše a také Merkur.
Jan Veselý
S Gagarinem v zádech vzhůru na Měsíc
aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2021. Úplněk, který nebude super, Měsíc mezi planetami, vzpomínky na prvního kosmonauta a výzva pro ty budoucí.
Jan Veselý
Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost
aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...
Jan Veselý
Sedm minut hrůzy
aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.
Jan Veselý
Slunci nejblíž
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.
Jan Veselý
Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská
aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020. Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.
Jan Veselý
Večer příprava na hvězdu betlémskou, a ráno taneční
aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2020 hodinu před a hodinu po zákazu vycházení. Hvězda betlémská je spojena s Vánocemi, ale už v listopadu se na ni obloha chystá. A ráno se navíc předvádí Merkur s Venuší.
Jan Veselý
Obloha v říji
aneb Topocentrický pohled na vesmír v záříjnu 2020. Večerní obloha je v září i říjnu téměř stejná. Těch několik rozdílů, které se projeví uprostřed noci a ráno, ale stojí za velkou dávku pozornosti.
Jan Veselý
Labutí písně vlasatic a Měsíc s planetami
aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2020. Kometa je na obloze vidět jen jedna, svou labutí píseň nám ale v tomto blogu zapějí hned tři. A Měsíc si zase oblíbil setkávání s jasnými planetami.
Jan Veselý
Nejvzdálenější, nejbližší a nejjasnější
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2020. Venuše se po krátké přestávce zabydlela na ranní obloze a chystá se být nejjasnější. Jupiter se Saturnem vidíme po celou noc, jistě uslyšíme o Marsu a možná zahlédneme Merkur.
Jan Veselý
Venuše v Dolní Horní a tři červnová zatmění
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2020. Venuše se během května „po anglicku“ vytratila, ale už na konci června se zase na obloze objeví. Měsíc předvede klasický taneček s Jupiterem, Saturnem a Marsem a také tři zatmění.
Jan Veselý
Pepík, Kolumbus a Merkur na scéně
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2020. V květnu se z oblohy rychle vytratí Venuše a na vzácnou chvíli se objeví Merkur. K němu míří dvojice kosmických sond, kterou planetární obrana krátce považovala za nový asteroid.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 597x