Slunci nejblíž
Dění na obloze a v blízkém vesmíru letos začíná zhurta. Druhý lednový den se ocitáme nejblíže ke Slunci a třetího dne roku nastává maximum prvního z meteorických rojů, které stojí za pokus o pozorování.
Blízko i daleko
Země se ke Slunci nejvíce přibližuje každým rokem na začátku ledna. Letos jsme v tzv. přísluní už 2. 1. 2021 v 15 hodin SEČ. Datum, na které přísluní připadá, osciluje mezi 2. a 6. lednem, v tomto roce to tedy bude v nejdřívějším možném termínu.
Dění na obloze v lednu 2021 |
Pro milovníky rekordů a statistik ještě uvádím, že letošní nejmenší vzdálenost 147 093 159 km je jen o 2015 kilometrů větší než ta loňská, která byla opravdu rekordní, a že blíž ke Slunci než letos (o 1519 km) se Země ocitne až 3. 1. 2032. Pro přesnost je třeba také uvést, že se jedná o vzdálenost mezi geometrickými středy obou těles.
Rozdíl mezi vzdáleností Země od Slunce v přízemí a v odzemí činí pouhých 5 milionů kilometrů, což v porovnání se střední vzdáleností 150 milionů kilometrů představuje změnu jen o 3,3 procenta. Přesto se tak malá změna projeví i na velikosti slunečního disku na obloze. A protože i letošní odzemí bude téměř rekordní – dále se ocitneme také až v roce 2032 – je ten rozdíl letos o maličko větší než v jiných letech. Přesto zůstává nepatrný. Ukázat si jej můžeme na simulaci z programu Stellarium:
Kvadrantidy – pachatel nejistý
Maximum meteorického roje Kvadrantid, který patří k oblíbeným a bohatým rojům, nastává 3. 1. 2021 okolo 16. hodiny, tedy ještě za světla. Po setmění bychom mohli pozorovat dlouhé meteory letící ze severu. Později v noci bude rušit Měsíc, který bude necelé čtyři dny po úplňku a bude vycházet ve 21 hodin.
Meteory nebo také létavice či padající hvězdy jsou světelné jevy, které vznikají při průletu drobných prachových zrnek (meteoroidů) atmosférou. Zdrojem prachu bývají komety, a proto se meteory objevují v tzv. rojích – v omezeném časovém intervalu pozorujeme desítky, někdy stovky meteorů. Meteory zdánlivě vylétají z jednoho místa (radiantu).
Kvadrantidy jsou rojem výjimečným hned ze dvou důvodů. Jejich radiant se nachází v již zaniklém souhvězdí Zedního kvadrantu (odtud tedy dostaly název). Dnes tato oblast náleží do souhvězdí Pastýře.
V tomto případě si navíc astronomové nejsou jistí ani mateřským tělesem. Nejpravděpodobnějším „pachatelem“ je domnělá zaniklá kometa, která v roce 1490 způsobila meteorický déšť (o tom se mluví v případě, že meteorů jsou vysoké stovky až tisíce za hodinu) zaznamenaný hvězdáři v Číně. Kometa při tom zřejmě zanikla. V roce 2003 bylo objeveno těleso, které bylo zařazeno mezi asteroidy a nese označení (196 256) 2003 EH1, ale mohlo by být úlomkem jádra oné komety z roku 1490. Tento asteroid na „kometární“ dráze téměř kolmé k rovině, v níž okolo Slunce obíhá Země, je tedy uváděn jako pravděpodobné mateřské těleso Kvadrantid.
Měsíc a planety
Měsíc, který poněkud ruší pozorování Kvadrantid později v noci, se v následujících dnech dostane do poslední čtvrti (6. ledna 2021 v 10:37 SEČ) a poté do novu (13. ledna v 6:00 SEČ). Dva dny před novem se tenký srpek couvajícího Měsíce setká s planetou Venuší, která se právě loučí s rolí Jitřenky. Setkání proběhne v době, kdy bude Měsíc necelých 5° nad obzorem, takže na jeho pozorování budeme potřebovat štěstí na čistý vzduch a oblohu bez oblačnosti až k jihovýchodnímu obzoru.
Ve stejném období střídá nad protějším obzorem na večerní obloze Merkur dvojici Jupiter – Saturn. Nejmenší planeta Sluneční soustavy je pak na ranní obloze pozorovatelná přibližně od poloviny ledna do konce února. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce (19°) Merkur dosáhne 24. ledna. Ještě příznivější období viditelnosti Merkuru na ranní obloze nastane v květnu.
Nejlépe je z planet v lednu pozorovatelný Mars, který postupně slábne a vzdaluje se od Země, ale jako jediný se večer nachází dostatečně vysoko na obloze, abychom jej mohli snadno pozorovat. 20. ledna se okolo 22. hodiny Mars zdánlivě přiblíží k Uranu, a to až na 1,6°. V tu dobu budou obě planety vysoko nad jihozápadním obzorem.
Uran bude ovšem prostým okem nepozorovatelný, zvlášť když se v blízkosti dvojice planet nachází Měsíc. Ten je shodou okolností přesně v první čtvrti (20. ledna ve 22:01 SEČ). Do úplňku pak Měsíc doroste 28. ledna ve 20:16 SEČ.
Jupiter a Saturn kosmickým teleskopem na vlastní oči
V závěru ledna projdou Saturn (24. 1.) a Jupiter (29. 1.) konjunkcí se Sluncem, tedy ocitnou se při pohledu ze Země za Sluncem. Díky tomu jsou obě planety očima nepozorovatelné a současně nejdále od nás. Jupiter společně se Saturnem však budeme moci při jejich konjunkci se Sluncem pozorovat díky kosmické sluneční observatoři SOHO. Zasloužilá sonda pracuje už více než 25 let a čerstvé snímky Slunce, které pořizuje hned několika kamerami, můžeme sledovat na internetu. Planety jsou nejlépe k nalezení na fotografiích z koronografu LASCO C3. Na konci prosince a začátku ledna na nich můžeme sledovat průchod Merkuru za Sluncem.
Ve druhé polovině ledna se v zorném poli začnou objevovat Jupiter se Saturnem po vzájemné velké konjunkci, která nám v prosinci loňského roku připomněla hvězdu betlémskou, jsou stále ještě těsně vedle sebe. Kdo je v prosinci neviděl kvůli špatnému počasí, může se v lednu podívat prostřednictvím kosmického slunečního teleskopu. O tom se mudrcům z východu před dvěma tisíciletími ani nesnilo.
Jan Veselý
Její zářivá jasnost Jitřenka
Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.
Jan Veselý
Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan
Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.
Jan Veselý
Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem
Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.
Jan Veselý
Největší astronomické Vánoce
Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.
Jan Veselý
Trpaslík číslo 1
Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku
Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Prodej bytu 3+1, 69 m2, Jablonné nad Orlicí, ul. Nad Školou
Nad Školou, Jablonné nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí
2 960 000 Kč
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 597x