Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pepík, Kolumbus a Merkur na scéně

aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2020. V květnu se z oblohy rychle vytratí Venuše a na vzácnou chvíli se objeví Merkur. K němu míří dvojice kosmických sond, kterou planetární obrana krátce považovala za nový asteroid.

Dění na obloze a ve vesmíru v květnu 2020

Měsíc je na začátku května na obloze téměř po celou noc. Usilovně dorůstá do úplňku, který nastává 7. května ve 12:45 SELČ. Letos na jaře vycházejí úplňky pozoruhodně blízko místa, v němž je Měsíc nejblíže Zemi. Tentokrát se v tzv. přízemí Měsíc ocitá 6. května okolo 5. hodiny ranní – tehdy budou geometrické středy Měsíce a Země vzdáleny 359 665 kilometrů. Protože to bude více než den před úplňkem, a protože Měsíc tentokrát nebude zase tak blízko, jako byl například při velikonočním úplňku v dubnu, nebude na obloze žádný superměsíc, ale hodně jasný úplněk to bude.

Povinná zastávka u planet

Než Měsíc vyklidí pole, má před sebou letos již tradiční setkání s planetami. Zatímco v březnu a dubnu bylo u Jupiteru a Saturnu napsáno, že jsou vidět ráno. Díky nezadržitelnému úprku Země kolem Slunce se situace dvou největších planet velmi vylepšila. Obě se začátkem května vynořují nad jihovýchodním obzorem krátce po druhé hodině ráno a koncem měsíce už půl hodiny po půlnoci. Za rozbřesku pak budou nad jihem.

12. 5. 2020 - Měsíc u Jupiteru, Saturnu a Marsu ráno na jihovýchodě.
13. 5. 2020 - Měsíc u Jupiteru, Saturnu a Marsu ráno na jihovýchodě.
14. 5. 2020 - Měsíc u Jupiteru, Saturnu a Marsu ráno na jihovýchodě.

Právě k Jupiteru a Saturnu se Měsíc přiblíží 12. května. My budeme moci seskupení Měsíce, Jupiteru, Saturnu a také Marsu pozorovat od 12. do 15. května. Měsíc přitom také docouvá do poslední čtvrti, která nastává 14. května v 16:02.

15. 5. 2020 - Měsíc u Jupiteru, Saturnu a Marsu ráno na jihovýchodě.

V novu se Měsíc ocitne 22. května v 19:38 a na konci měsíce, 30. května v 5:29 SELČ, zastihneme ještě dorůstající Měsíc v první čtvrti na večerní obloze. Mezi tím se Měsíc stihne potkat se dvěma planetami, k nimž právě letí kosmické sondy.

Pepík Kolumbus brázdí vesmírem

V pátek 13. dubna, byl publikován pozoruhodný elektronický cirkulář Centra pro planetky, v němž se skvěly parametry dráhy a údaje o pozorování nově objeveného asteroidu 2020 GL2. Ve skutečnosti to byla omylem objevená dvojsonda BepiColombo. Pozoruhodné je, že už řadu dní před tím zveřejňovala Evropská kosmická agentura na webu selfie, která BepiColombo cestou pořizuje. Samozřejmě se Zemí v pozadí. Teleskopy celoplanetární obrany proti asteroidům prostě fungují perfektně a nic jim neunikne. Ostatně ještě 13. dubna večer astronomové na omyl přišli. Žádný zbytečný poplach ani nenastal. Rozhodně to není první případ, kdy byla kosmická sonda využívající gravitační asistenci Země k urychlení a nasměrování k dalšímu cíli zaměněna za nebezpečný asteroid.

9. 4. 2020 si BepiColombo pořídil selfie se Zemí, v tu chvíli vzdálenou 141 000 kilometrů.

BepiColombo jsou dvě budoucí umělé družice Merkuru a celá mise je společným projektem Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské kosmické agentury (JAXA). ESA vyslala k Merkuru 1200 kg vážící sondu Mercury Planetary Orbiter (MPO) a Japonci přidali malý satelit Mercury Magnetometric Orbiter (MMO) o hmotnosti 255 kg. K Merkuru je pomocí složitých manévrů dopraví modul, který má samozřejmě také svoji zkratku: Mercury Transfer Module (MTM).

Kosmické soulodí BepiColombo křižuje Sluneční soustavou, aby se dostalo k Merkuru.

Mise BepiColombo začala startem ze Země 20. října 2018. Dvojici sond čeká hotová anabáze, při níž doslova brázdí vesmírným prostorem a křižuje od planety k planetě.

Slavný mořeplavec, janovský rodák Cristoforo Colombo, s tím ovšem nemá nic společného. Mise k Merkuru byla pojmenována na počest Giuseppa Colomba, řečeného Bepi (po našem Pepík), italského vědce, který počátkem sedmdesátých let vypočítal, jak pomocí gravitační síly Venuše nasměrovat sondu k Merkuru a jak poté využít gravitace samotného Merkuru k navedení sondy na takovou dráhu, která ji k planetě přivede zpět. Cesta k Merkuru totiž vůbec není jednoduchou záležitostí – musí se dávat setsakramentský pozor, aby sondu neukradlo svou gravitací Slunce. Podle Bepiho výpočtů pak byla naplánována cesta první sondy k Merkuru. Mariner 10 startoval v roce 1974 a po průletu okolo Venuše se ještě třikrát přiblížil k Merkuru. Do ještě docela nedávné doby byly fotografie pořízené Marinerem 10 jedinými snímky povrchu Merkuru, které jsme měli k dispozici.

Na oběžné dráze Merkuru zakotví obě sondy mise BepiColombo až 5. prosince 2025.  Po sedmileté anabázi. Při ní po letošním průletu okolo Země ještě dvakrát využije asistenci Venuše a šestkrát proletí okolo Merkuru.

My se na cíl jejich cesty můžeme podívat právě nyní. Přesněji řečeno na konci května, kdy bude Merkur krátce pozorovatelný nad severozápadním obzorem. A to ve společnosti Venuše.

22. 5. 2020 - na večerní obloze se v červáncích začíná ztrácet Venuše a na chvíli se v její blízkosti objeví Merkur.

Venuši jsme sledovali od začátku roku jako úžasnou a nepřehlédnutelnou Večernici. Její přítomnost na večerní obloze však v květnu končí. Venuše ale rychle proletí mezi Zemí a Sluncem a už koncem června se stane Jitřenkou. S Merkurem to máme složitější. Planeta je tak blízko ke Slunci, že je nejen obtížné k ní navést kosmickou sondu, ale je krajně obtížné Merkur ze Země vůbec pozorovat. Najdeme-li v červáncích nízko na obloze Venuši, můžeme v její blízkosti vyhledat i Merkur. 22. května budou planety v nejmenší vzájemné úhlové vzdálenosti, 24. května se k nim přidá tenoučký srpek Měsíce.

24. 5. 2020 - večer se v blízkosti Venuše a Merkuru objeví už zase dorůstající Měsíc.

 

Autor: Jan Veselý | neděle 3.5.2020 15:30 | karma článku: 12,26 | přečteno: 249x
  • Další články autora

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma: 11,05 | Přečteno: 340x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma: 10,82 | Přečteno: 217x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma: 12,57 | Přečteno: 255x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma: 15,95 | Přečteno: 315x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Trpaslík číslo 1

Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.

31.10.2021 v 18:00 | Karma: 10,63 | Přečteno: 241x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Polední klid na Marsu i na Zemi

Obloze vládnou Jupiter se Saturnem a Merkur s Venuší s námi hrají tradiční únikové hry. Mars se schovává za Sluncem, což má překvapivě zajímavé důsledky. Tak vypadá Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2021.

6.10.2021 v 14:30 | Karma: 13,52 | Přečteno: 228x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Skryté nebeské poklady v září

Neptun je nejblíže Zemi, trpasličí planeta Ceres se setkává s Aldebaranem, Merkur je úhlově nejdále od Slunce. To vše a mnohem více obsahuje topocentrický pohled na neviditelný vesmír v září 2021.

7.9.2021 v 21:21 | Karma: 11,70 | Přečteno: 254x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Padající hvězdy a zářící planety

Na poslední chvíli uveďme na pravou míru několik omylů, které se týkají dnešních Perseid. Oblohu zdobí také planety... To je topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2021.

12.8.2021 v 15:15 | Karma: 16,15 | Přečteno: 531x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Konečně zatmění! Po šesti letech

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.

9.6.2021 v 22:30 | Karma: 13,11 | Přečteno: 338x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Chcete vidět Merkur? Teď nebo nikdy!

aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2021. Květnové planetární divadlo začne na ranní obloze, ale postupně se přesune do večerních hodin. Pozornost by měla poutat Venuše a také Merkur.

30.4.2021 v 21:45 | Karma: 16,31 | Přečteno: 493x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

S Gagarinem v zádech vzhůru na Měsíc

aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2021. Úplněk, který nebude super, Měsíc mezi planetami, vzpomínky na prvního kosmonauta a výzva pro ty budoucí.

2.4.2021 v 22:30 | Karma: 12,28 | Přečteno: 340x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost

aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...

28.2.2021 v 19:00 | Karma: 15,16 | Přečteno: 570x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Sedm minut hrůzy

aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.

31.1.2021 v 18:00 | Karma: 14,46 | Přečteno: 523x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Slunci nejblíž

aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.

1.1.2021 v 23:13 | Karma: 15,40 | Přečteno: 519x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020. Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.

30.11.2020 v 10:00 | Karma: 20,31 | Přečteno: 1717x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Večer příprava na hvězdu betlémskou, a ráno taneční

aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2020 hodinu před a hodinu po zákazu vycházení. Hvězda betlémská je spojena s Vánocemi, ale už v listopadu se na ni obloha chystá. A ráno se navíc předvádí Merkur s Venuší.

30.10.2020 v 8:08 | Karma: 13,50 | Přečteno: 367x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Obloha v říji

aneb Topocentrický pohled na vesmír v záříjnu 2020. Večerní obloha je v září i říjnu téměř stejná. Těch několik rozdílů, které se projeví uprostřed noci a ráno, ale stojí za velkou dávku pozornosti.

9.9.2020 v 7:30 | Karma: 14,67 | Přečteno: 596x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Labutí písně vlasatic a Měsíc s planetami

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2020. Kometa je na obloze vidět jen jedna, svou labutí píseň nám ale v tomto blogu zapějí hned tři. A Měsíc si zase oblíbil setkávání s jasnými planetami.

1.8.2020 v 21:21 | Karma: 16,91 | Přečteno: 428x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Nejvzdálenější, nejbližší a nejjasnější

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2020. Venuše se po krátké přestávce zabydlela na ranní obloze a chystá se být nejjasnější. Jupiter se Saturnem vidíme po celou noc, jistě uslyšíme o Marsu a možná zahlédneme Merkur.

4.7.2020 v 11:11 | Karma: 15,36 | Přečteno: 991x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Venuše v Dolní Horní a tři červnová zatmění

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2020. Venuše se během května „po anglicku“ vytratila, ale už na konci června se zase na obloze objeví. Měsíc předvede klasický taneček s Jupiterem, Saturnem a Marsem a také tři zatmění.

3.6.2020 v 22:00 | Karma: 12,35 | Přečteno: 370x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 71
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 597x
Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.