Nejdůležitější úplněk v roce si zaslouží potlesk

3. 04. 2020 19:00:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2020. Noční oblohu teď válcují dvě nejjasnější tělesa – Měsíc a Venuše. Venuše je nejjasnější a nadcházející měsíční úplněk bude mimořádný hned ze dvou důvodů.

Začátkem dubna je Venuše na obloze vidět večer, je tedy Večernicí. Už v minulém topocentrickém pohledu na vesmír jsem ji nazval Supervenuší, protože je teď opravdu mimořádně jasná a je na večerní obloze viditelná po nejdelší dobu. Koncem března byla úhlově nejdále od Slunce a teď už se k němu zase vrací. Avšak na konci tohoto měsíce, konkrétně 27. dubna, dosáhne Venuše nejvyšší jasnosti. Výsledkem kombinace těchto faktorů je, že právě teď na začátku dubna je Venuše nejvíce super. Kromě toho prošla 3. dubna hvězdokupou Plejády. Místo obvyklé počítačové simulace teď nabízím záběr z opravdové přírody:

Superblízko

Měsíc byl hned 1. dubna v první čtvrti (ve 12:21 SELČ) a během prvního dubnového týdne se blíží do úplňku. Ten nastane 8. dubna ve 4:34 SELČ. Současně se ale Měsíc blíží i v prostoru – jeho eliptická dráha jej přivede 7. dubna po 20. hodině SELČ k Zemi na vzdálenost necelých 357 tisíc kilometrů. A protože se to stane jen přibližně osm hodin před úplňkem, bude tentokrát Měsíc velmi velký a velmi jasný. Říkává se tomu superúplněk.

To sousloví mimořádně velký znamená, že si toho ani nevšimneme, protože nikdy neuvidíme měsíční úplněk v přízemí (nejblíž k nám) a odzemí současně. Na simulaci ze Stellaria vypadá rozdíl ve velikosti měsíčního kotouče docela impozantně – vlevo je polovina letošního dubnového úplňku, vpravo pak polovina toho říjnového. Avšak právě proto, že tyto dvě situace od sebe dělí zpravidla půl roku, nemáme na skutečné obloze s čím velikost měsíčního kotouče porovnat. Na obrázku je poznat ještě jedna věc: některé povrchové útvary jsou na Měsíci dvakrát. To je způsobeno „kolébáním“ Měsíce na obloze, odborně zvaným librace. V každém okamžiku samozřejmě ze Země vidíme jen přesně polovinu povrchu Měsíce, ale díky libraci můžeme postupně zaznamenat až 59 % měsíčního povrchu – podrobně to popsal kolega Miloš Podařil z Jihlavské astronomické společnosti – tedy i pojem přivrácená strana Měsíce je složitější, než by se na první pohled zdálo.

Pokud jde o jas Měsíce, o tom, jak moc bude úplněk super nebo nesuper, rozhoduje několik dalších faktorů, takže i tahle věc je složitější. Zabývali jsme se tím už v březnu.

Potlesk pro Měsíc

Dubnový úplněk si mimořádnou pozornost zaslouží nejen proto, že bude super-, ale hlavně proto, že je velikonoční. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a jejich datum se určuje astronomicky. Už od prvního níkajského koncilu, tedy od roku 325, platí pravidlo, že první neděle po prvním jarním úplňku je nedělí velikonoční.

Vlastně je to ten nejdůležitější úplněk v roce. Vždyť právě kvůli určování termínu velikonočního úplňku byl zaveden gregoriánský kalendář (o tom jsem psal před rokem), a právě kvůli tomu také vznikl nepřekonatelný rozkol mezi pravoslavnou a katolickou (pro zjednodušení) větví křesťanství. Když tedy letos pandemie nedovolí křesťanům se hromadit v chrámech a ostatním provádět pohanské rituály, co takhle zorganizovat rituál nový? Jako téma tleskání na balkonech a v otevřených oknech navrhuji 7. dubna ve 21 hodin zatleskat Měsíci blížícímu se k Zemi a do velikonočního úplňku. Jdete do toho se mnou?

Ranní trojice

Tři planety na ranní obloze nad jihovýchodním obzorem, které byly minulý měsíc v nejsevřenější konfiguraci, se během dubna viditelně rozprchnou. Mezi 14. a 16. dubnem, se k nim dostane ještě Měsíc v poslední čtvrti – ta nastává 15. dubna v 0:56 SELČ.

Měsíc se pak ještě 23. dubna ve 4:25 SELČ ocitne v novu, a ještě do konce dubna se stihne vrátit na večerní oblohu do souhvězdí Býka a k Venuši a podruhé dorůst do první čtvrti (30. dubna ve 22:38).

Vytrvalost a houževnatost

O všech třech planetách, které se teď ráno poněkud krčí u obzoru a „ve stínu“ Venuše s Měsícem, letos ještě hodně uslyšíme. Nejdříve určitě o Marsu. Během března se vyjasnilo, že evropská sonda Rosalind Franklin k Rudé planetě letos nezamíří. SARS-CoV-2 vystavil cestování odborníků a techniků mezi evropskými státy a tím i dalším přípravám sondy nemilosrdnou stopku, nestihlo by se to. Start byl tedy odložen na rok 2022. (V závorce si ovšem dovolím napsat, že to byla stopka možná milosrdná, protože přípravy byly tak hektické, a měly tak viditelné zpoždění, že by se muselo buď přejít na modlení nebo pro případnou stopku hledat jiné, méně pohodlné vysvětlení.)

Zato americká mise Mars 2020 pokračuje podle plánu. Rover, který má startovat letos v červenci a přistát na Marsu v únoru roku 2021, dostal na začátku března jméno: Perseverance, což znamená houževnatost nebo vytrvalost. Mezi jmény, která navrhli američtí školáci, právě tohle zaujalo porotu nejvíce. A kromě toho se vypáleno laserem fontem NASA na sondě moc pěkně vyjímá.

Vytrvalost a houževnatost teď budeme potřebovat všichni. A nejen na Marsu.

Autor: Jan Veselý | pátek 3.4.2020 19:00 | karma článku: 25.79 | přečteno: 1166x

Další články blogera

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 336 | Diskuse

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 217 | Diskuse

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 254 | Diskuse

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 315 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 130 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 519 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 596

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...