Tranzit Merkuru a příchod planet
Na začátku listopadu zastihneme na večerní obloze dorůstající srpek Měsíce, který se 2. listopadu přiblíží k Saturnu. Po setmění je uvidíme nad jižním obzorem, na jihozápadě pak bude zapadat Jupiter.
Dne 4. listopadu se pak v 11.23 SEČ (středoevropského času) Měsíc ocitá v první čtvrti a do úplňku doroste 12. listopadu ve 14.34. Měsíc v úplňku bude poněkud přesvětlovat asteroid (4) Vesta, který je právě v opozici se Sluncem (to znamená, že je na obloze naproti Slunci). Letošní opozice nejjasnějšího z asteroidů není příznivá také proto, že jasnost Vesty ani nedosáhne hranice viditelnosti bez dalekohledu.
Mikrozatmění
Již den před úplňkem a opozicí Vesty si svoji slávu užije nejmenší planeta Sluneční soustavy. Merkur se dostane do dolní konjunkce se Sluncem. Slovo dolní v tomto případě znamená, že se planeta nachází mezi Zemí a Sluncem, nikoli, že by byla na obloze „pod“ slunečním kotoučem. Tentokrát dokonce nebude „pod“ ani „nad“ (uvozovky jsou tu proto, že obyvatelé jižní polokoule by to viděli obráceně, takže tyto termíny jsou v astronomii nepoužitelné). Merkur se ocitne přímo před Sluncem. Uvidíme přechod (tranzit) Merkuru.
Když jsme tento úkaz mohli pozorovat v roce 2016, nazval jsem jej mikrozatměním. To proto, že v principu jde o stejnou situaci, jako když nastává zatmění Slunce, jen s tím rozdílem, že se mezi nás a sluneční kotouč nedostane Měsíc, ale planeta Merkur. Merkur je při pohledu ze Země v novu (tedy strana přivrácená k nám tone ve tmě a jeví se nám být černá) a na Slunci se jeví jako tmavá tečka. Má však kvůli velké vzdálenosti Merkuru od Země tak malý úhlový průměr, že není rozlišitelný očima. Je třeba vzít na pomoc dalekohled.
Pozor na oči!!
A to je největší úskalí pozorování přechodu Merkuru přes sluneční disk. Jde vlastně o pozorování Slunce. A jeho světlo má takovou intenzitu, že nám při přímém pozorování hrozí trvalé poškození nebo ztráta zraku. Nejlepší je využít nabídku některé z hvězdáren. Ty jsou vybaveny speciálními přístroji, s jejichž pomocí bude možné Merkur před Sluncem pozorovat.
U nás začne úkaz vstupem Merkuru před sluneční kotouč ve 13.36 SEČ. Poté bude mikroskopická černá tečka putovat přes Slunce ještě 5,5 hodiny, ale u nás podívanou ukončí západ Slunce v 16.22 (na 15. poledníku a 50. rovnoběžce). Uvidíme tedy první polovinu z přechodu Merkuru před Sluncem. Celý úkaz bude pozorovatelný například z Jižní Ameriky a východní části Severní Ameriky.
Ze zmínky o tom, že jsme naposledy tento úkaz viděli v roce 2016, by mohl vzniknout poněkud mylný dojem, že k přechodu Merkuru přes Slunce dochází poměrně často. Díky sklonu oběžné dráhy Merkuru vůči rovině, v níž obíhá naše Země, nedochází k tranzitu při každém průletu Merkuru mezi námi a Sluncem. Většinou Merkur Slunce mine. Průměrný interval mezi přechody, jež můžeme pozorovat, je okolo 15 roků. Teď nás čeká delší půst a příští přechod Merkuru až 13. listopadu 2032.
Dění na obloze v listopadu 2019 |
Živé obrazy na obloze
Vraťme se k pouti Měsíce mezi hvězdami a planetami. Poslední čtvrt nastává 19. listopadu ve 22:10 a během couvání do novu pak Měsíc předvede několik živých obrazů ve spolupráci s planetami. Po poledni 24. listopadu se couvající srpek Měsíce přiblíží k Marsu. Na naší obloze uvidíme Měsíc ráno na jihovýchodě spolu s Marsem, jasnou hvězdou Spikou ze souhvězdí Panny a také Merkurem, který se po průletu mezi Zemí a Sluncem stihne ještě v listopadu objevit na ranní obloze.
Když se pak za večerního soumraku téhož data, 24. listopadu, podíváme nad jihozápadní obzor, najdeme tam dvě nejjasnější planety – Venuši a Jupiter – v těsném přiblížení (konjunkci), jež bude zblízka závistivě sledovat Saturn.
Krátce potom nastane měsíční nov (26. listopadu v 16:05) a o několik dní později se Měsíc vrátí tam, kde byl na začátku listopadu: jako dorůstající srpek jej opět najdeme večer nad jihozápadním obzorem. Vzhledem k tomu, že tam současně doslova tančí planety (pohybují se tak elegantně a rychle, že každý večer zaznamenáme změnu), rozloučíme se s listopadem nádherným pas de quatre:
Jan Veselý
Její zářivá jasnost Jitřenka
Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.
Jan Veselý
Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan
Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.
Jan Veselý
Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem
Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.
Jan Veselý
Největší astronomické Vánoce
Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.
Jan Veselý
Trpaslík číslo 1
Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.
Jan Veselý
Polední klid na Marsu i na Zemi
Obloze vládnou Jupiter se Saturnem a Merkur s Venuší s námi hrají tradiční únikové hry. Mars se schovává za Sluncem, což má překvapivě zajímavé důsledky. Tak vypadá Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2021.
Jan Veselý
Skryté nebeské poklady v září
Neptun je nejblíže Zemi, trpasličí planeta Ceres se setkává s Aldebaranem, Merkur je úhlově nejdále od Slunce. To vše a mnohem více obsahuje topocentrický pohled na neviditelný vesmír v září 2021.
Jan Veselý
Padající hvězdy a zářící planety
Na poslední chvíli uveďme na pravou míru několik omylů, které se týkají dnešních Perseid. Oblohu zdobí také planety... To je topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2021.
Jan Veselý
Konečně zatmění! Po šesti letech
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.
Jan Veselý
Chcete vidět Merkur? Teď nebo nikdy!
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2021. Květnové planetární divadlo začne na ranní obloze, ale postupně se přesune do večerních hodin. Pozornost by měla poutat Venuše a také Merkur.
Jan Veselý
S Gagarinem v zádech vzhůru na Měsíc
aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2021. Úplněk, který nebude super, Měsíc mezi planetami, vzpomínky na prvního kosmonauta a výzva pro ty budoucí.
Jan Veselý
Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost
aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...
Jan Veselý
Sedm minut hrůzy
aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.
Jan Veselý
Slunci nejblíž
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.
Jan Veselý
Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská
aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020. Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.
Jan Veselý
Večer příprava na hvězdu betlémskou, a ráno taneční
aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2020 hodinu před a hodinu po zákazu vycházení. Hvězda betlémská je spojena s Vánocemi, ale už v listopadu se na ni obloha chystá. A ráno se navíc předvádí Merkur s Venuší.
Jan Veselý
Obloha v říji
aneb Topocentrický pohled na vesmír v záříjnu 2020. Večerní obloha je v září i říjnu téměř stejná. Těch několik rozdílů, které se projeví uprostřed noci a ráno, ale stojí za velkou dávku pozornosti.
Jan Veselý
Labutí písně vlasatic a Měsíc s planetami
aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2020. Kometa je na obloze vidět jen jedna, svou labutí píseň nám ale v tomto blogu zapějí hned tři. A Měsíc si zase oblíbil setkávání s jasnými planetami.
Jan Veselý
Nejvzdálenější, nejbližší a nejjasnější
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2020. Venuše se po krátké přestávce zabydlela na ranní obloze a chystá se být nejjasnější. Jupiter se Saturnem vidíme po celou noc, jistě uslyšíme o Marsu a možná zahlédneme Merkur.
Jan Veselý
Venuše v Dolní Horní a tři červnová zatmění
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2020. Venuše se během května „po anglicku“ vytratila, ale už na konci června se zase na obloze objeví. Měsíc předvede klasický taneček s Jupiterem, Saturnem a Marsem a také tři zatmění.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 597x