Dubnové létavice, lyrické Lyridy
Zatímco počátkem března jsme mohli během jediné noci zahlédnout všech pět planet pozorovatelných očima a s pomocí dalekohledu ještě navíc Uran, v dubnu zůstává na večerní obloze osamělý a vzdálený Mars. Planeta, která byla v létě loňského roku pouhých 57 milionů kilometrů od Země, je teď vzdálená více než 300 milionů kilometrů a bude hůř. Na konci srpna letošního roku bude dokonce ve vzdálenosti přes 400 milionů kilometrů. Podstatné je, že Mars na obloze zaniká mezi hvězdami a tentokrát mu nepomůže ani rudá barva – nedaleko je Aldebaran, hvězda s podobně červeným odstínem světla, a hlavně momentálně mnohem jasnější. Protože se Mars nachází v souhvězdí Býka, dělá mu kromě Aldebaranu společnost ještě dvojice hvězdokup – Hyády, které tvoří hlavu Býka, a Plejády (Kuřátka).
Měsíc a planety
Záhy se na pár dní k Marsu přidá srpek dorůstajícího Měsíce, který je 5. dubna v 10:50 SELČ v novu a v následujících dnech se objeví na večerní obloze.
První čtvrt pak nastává 12. dubna ve 21:05 SELČ a úplněk 19. dubna ve 13:12 SELČ. To je rozhodující úplněk pro letošní Velikonoce. Je sice už druhým úplňkem letošního jara, ale podle složitých pravidel pro stanovení Velikonoční neděle je právě toto první jarní úplněk, a tudíž je následující neděle 21. dubna 2019 Velikonoční. Poslední čtvrt Měsíce nastane 27. dubna v 0:18 SELČ (to znamená, že v normálním, středoevropském čase by to bylo 26. dubna ve 23:18).
Mezi úplňkem a poslední čtvrtí se Měsíc přiblíží k Jupiteru a Saturnu. Spolu s Jupiterem a hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra uvidíme Měsíc 22. a 23. dubna, vždy ve druhé polovině noci. U Saturnu jej pak budeme moci pozorovat 25. a 26. dubna. Takže nakonec to s planetami není v dubnu tak úplně špatné.
Nenápadné Lyridy jsou nej
Mezi úplňkem a poslední čtvrtí také vyvrcholí aktivita meteorického roje Lyrid. Jejich sláva podstatně zaostává za srpnovými Perseidami nebo například listopadovými Leonidami, ale astronomové řadí Lyridy mezi deset nejatraktivnějších rojů. Ve druhé polovině noci z 22. na 23. duben by se mohlo objevit až 18 meteorů za hodinu. To samo o sobě není mnoho, například Perseidy svou četností občas překračují 100 meteorů za hodinu, ale na druhou stranu, Lyridy jsou oblíbené hlavně proto, že se mezi nimi čas od času vyskytnou mimořádně jasné meteory – tzv. bolidy. Následující obrázek jasné Lyridy pochází z článku Karla Halíře na serveru astro.cz, jeho původním zdrojem (prazdrojem) je server space.com:
V době nejvyšší aktivity, okolo druhé hodiny ranní (SELČ), je souhvězdí Lyry, z nějž „padající hvězdy“ zdánlivě vylétají, vysoko nad našimi hlavami. Skutečnost, že Měsíc bude právě mezi úplňkem a poslední čtvrtí, je pro pozorování meteorů nepříznivá. Měsíc je v tu dobu velmi jasný a v jeho rozptýleném světle zanikají slabší meteory. Právě proto je výhodou, že některé Lyridy jsou hodně jasné.
Meteory, neboli „padající hvězdy“ či „létavice“, jsou světelné úkazy v atmosféře vyvolané průletem drobných prachových zrníček, meteoroidů. Prach se s naším ovzduším střetává rychlostí desítek kilometrů za sekundu (za sekundu, nikoli za hodinu). Svou kinetickou energii předávají prachové částečky atomům plynů tvořících atmosféru. Ty se pak z vybuzeného (excitovaného, ale i ionizovaného) stavu vracejí k normálu tím, že energii vydávají jako fotony. Do série se slovy meteoroid a meteor patří ještě meteorit – to je kámen, který průlet atmosférou přežil a my jej můžeme na zemi najít. Většina meteoroidů se ale v atmosféře vypaří.
Pokud pozorujeme více meteorů, které zdánlivě vylétají ze stejného místa na obloze, hovoříme o roji. Za většinou rojů stojí komety, jež jsou zdrojem prachu, který se rozptyluje podél jejich oběžných drah. Pokud naše Země oběžnou dráhu některé z komet kříží, pozorujeme pak pravidelně jednou za rok meteorický roj. Mateřskou kometou Lyrid je C/1861 G1 (Thatcher), která byla objevena v dubnu 1861 (což se dá odvodit z jejího kódového označení).
Dění na obloze v dubnu 2019 |
Jak se pozná, že zdrojem Lyrid je právě kometa C/1861 G1? Astronomové z pozorování mnoha meteorů vypočítají, po jaké dráze se pohybují meteoroidy, jež ony romantické záblesky na obloze způsobují. A když se tato dráha shoduje s drahou některé z komet, máme prakticky jistotu, že jsme našli tu, ze které prachová zrnka pocházejí.
Zatímco jejich mateřskou kometu jsme vzhledem k její oběžné době 415,5 roku pozorovali jen jednou, meteory roje Lyrid pozorují lidé už dávno. Je to vlastně jeden z nejstarších známých rojů. Sledovali jej už v roce 687 před naším letopočtem čínští hvězdáři. Ve starověku sice neznali přesnou podstatu pozorovaného jevu, ale existenci roje zaznamenali spolehlivě.
Až tedy uvidíte koncem dubna padat hvězdu, něco si přejte. Určitě se vám to splní. Nápověda pro mladé muže: přidejte k Lyridám něco málo lyriky a máte naprostou jistotu ;-). Tato jistota je stará více než 2700 roků.
Jan Veselý
Její zářivá jasnost Jitřenka
Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.
Jan Veselý
Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan
Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.
Jan Veselý
Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem
Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.
Jan Veselý
Největší astronomické Vánoce
Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.
Jan Veselý
Trpaslík číslo 1
Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.
Jan Veselý
Polední klid na Marsu i na Zemi
Obloze vládnou Jupiter se Saturnem a Merkur s Venuší s námi hrají tradiční únikové hry. Mars se schovává za Sluncem, což má překvapivě zajímavé důsledky. Tak vypadá Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2021.
Jan Veselý
Skryté nebeské poklady v září
Neptun je nejblíže Zemi, trpasličí planeta Ceres se setkává s Aldebaranem, Merkur je úhlově nejdále od Slunce. To vše a mnohem více obsahuje topocentrický pohled na neviditelný vesmír v září 2021.
Jan Veselý
Padající hvězdy a zářící planety
Na poslední chvíli uveďme na pravou míru několik omylů, které se týkají dnešních Perseid. Oblohu zdobí také planety... To je topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2021.
Jan Veselý
Konečně zatmění! Po šesti letech
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.
Jan Veselý
Chcete vidět Merkur? Teď nebo nikdy!
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2021. Květnové planetární divadlo začne na ranní obloze, ale postupně se přesune do večerních hodin. Pozornost by měla poutat Venuše a také Merkur.
Jan Veselý
S Gagarinem v zádech vzhůru na Měsíc
aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2021. Úplněk, který nebude super, Měsíc mezi planetami, vzpomínky na prvního kosmonauta a výzva pro ty budoucí.
Jan Veselý
Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost
aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...
Jan Veselý
Sedm minut hrůzy
aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.
Jan Veselý
Slunci nejblíž
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.
Jan Veselý
Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská
aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020. Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.
Jan Veselý
Večer příprava na hvězdu betlémskou, a ráno taneční
aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2020 hodinu před a hodinu po zákazu vycházení. Hvězda betlémská je spojena s Vánocemi, ale už v listopadu se na ni obloha chystá. A ráno se navíc předvádí Merkur s Venuší.
Jan Veselý
Obloha v říji
aneb Topocentrický pohled na vesmír v záříjnu 2020. Večerní obloha je v září i říjnu téměř stejná. Těch několik rozdílů, které se projeví uprostřed noci a ráno, ale stojí za velkou dávku pozornosti.
Jan Veselý
Labutí písně vlasatic a Měsíc s planetami
aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2020. Kometa je na obloze vidět jen jedna, svou labutí píseň nám ale v tomto blogu zapějí hned tři. A Měsíc si zase oblíbil setkávání s jasnými planetami.
Jan Veselý
Nejvzdálenější, nejbližší a nejjasnější
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2020. Venuše se po krátké přestávce zabydlela na ranní obloze a chystá se být nejjasnější. Jupiter se Saturnem vidíme po celou noc, jistě uslyšíme o Marsu a možná zahlédneme Merkur.
Jan Veselý
Venuše v Dolní Horní a tři červnová zatmění
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2020. Venuše se během května „po anglicku“ vytratila, ale už na konci června se zase na obloze objeví. Měsíc předvede klasický taneček s Jupiterem, Saturnem a Marsem a také tři zatmění.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 597x