Bleděmodrý (super) Měsíc
Měsíc v přízemí
Hned 2. října 2018 je v 11:45 Měsíc v poslední čtvrti. A díky tomu, že je říjen dostatečně dlouhý, stihne Měsíc ještě jednu. Mezi tím ovšem nastane 9. října v 5:46 nov, 16. října ve 20:01 první čtvrt a 24. října v 18:45 úplněk. Všechny tyto údaje jsou v tzv. středoevropském letním čase. Druhá z posledních čtvrtí tohoto měsíce vychází na 31. října v 17:40, a to už bude zase platit normální středoevropský čas. A kromě toho, bude jen o tři hodiny později Měsíc v přízemí.
Ne, nehledejte jej u dolní stanice výtahu. Přízemí znamená, že vzdálenost mezi Měsícem a Zemí je nejmenší. I toto měsíční přízemí bude vlastně už druhé v jednom kalendářním měsíci. V tom prvním se Měsíc ocitá 6. října. Než se propracujeme k tomu, co to vlastně znamená, podívejme se, co Měsíc „vyvede“ na obloze, než doputuje od poslední čtvrti do té následující a od jednoho přízemí ke druhému.
Dění na obloze v říjnu 2018 |
Cesta Měsíce okolo planet
Kolem poloviny října se Měsíc po novu postupně setkává s planetami. Jupiter zastihne v okamžiku rozlučky s viditelností na večerní obloze, a to 11. října po západu Slunce. Obě tělesa budou jen nízko nad obzorem. Nejtěsnější přiblížení Měsíce a Jupiteru nastává až o půlnoci, tedy 12. října v jednu hodinu onoho „letního“ času, ale to už nebude ani Měsíc ani Jupiter vidět. Zatímco Měsíc bude v následujících dnech stoupat nad obzor, Jupiter naopak velmi rychle klesá a během pár dní zmizí ve sluneční záři. Potom nám projde za Sluncem a objeví se ráno na východě, ale to bude až úplně na konci letošního roku.
O tři dny později, 14. a 15. října, zase uvidíme Měsíc v blízkosti Saturnu. Tato planeta je mnohem méně nápadná než Jupiter, zato nehrozí, že by v nejbližší době z oblohy zmizela. K tomu opět dojde až na konci roku.
Vzestup Marsu
Dalším „pánem na holení“ je Mars a u něj se chvíli zdržíme. Měsíc v jeho blízkosti uvidíme 18. října večer. Mars bude až do jara příštího roku viditelný téměř po celou první polovinu noci. Postupně však slábne. Nejjasnější byl na konci července, kdy byl nejblíže Zemi.
Odbočka: v tomto případě nemluvíme o přízemí, protože Mars obíhá okolo Slunce a nikoli okolo Země, takže jde o vzájemné přiblížení obou planet, do nějž je přivedou jejich oběžné dráhy. V případě Měsíce, který obíhá po elipse okolo Země, dochází k pravidelnému přibližování a vzdalování od ní, a pak můžeme hovořit o přízemích a odzemích.
Mars sice slábne, ale zároveň šplhá po obloze, z našeho pohledu směrem nahoru. Následující čtyři simulace vytvořené programem Stellarium ukazují polohu Marsu vůči obzoru vždy ve stejnou hodinu ("škytnutí" o hodinu v případě toho posledního, je jen zdánlivé – je to důsledek návratu k normálnímu středoevropskému času):
Je to způsobeno tím, že planety Mars a Země neobíhají ve stejné rovině – dráha Marsu je vůči té naší skloněná. Takže Mars teď skutečně v prostoru stoupá nahoru, pokud přijmeme, že „nahoru“ je na té straně, kde my máme severní pól.
Nejblíž je pekelně daleko
V úvodním odstavci slibuji, že Uran se blíží. Skutečnost je taková, že se spíš blížíme my k Uranu, protože vzdálené planety se okolo Slunce pohybují mnohem pomaleji než ty v jeho blízkosti. Za jeden oběh Země okolo Slunce se Uran pohne jen o jednu čtyřiaosmdesátinu své dráhy. Země je teď na stejné straně od Slunce jako Uran a na nejmenší vzdálenost se k němu přiblíží 23. října. Ona nejmenší vzdálenost však činí skoro tři miliardy kilometrů (2 823 691 819 km podle efemeridy Dona Yemense).
Nejdál bude Uran přesně za půl roku (na tom je vidět, že opravdu jde o pohyb Země vůči němu) – 23. dubna 2019. To nás bude dělit vzdálenost 3 119 756 656 km. Neboli: takto složitě jsem chtěl říct, že Uran je pořád pekelně daleko a je jedno, jestli je zrovna nejblíž nebo nejdál. Podstatnější je, že letos v říjnu je tato planeta na obloze naproti Slunci (v opozici), a je tedy pozorovatelná po celou noc.
Venuše na sestupu a rudé oko Býka
Planeta Venuše, jež byla od jara až do konce léta Večernicí, a ještě v září jsme ji mohli každý večer zahlédnout nad západním obzorem, je v říjnu nepozorovatelná. 26. října se ocitá v dolní konjunkci se Sluncem. To znamená, že na obloze se nachází těsně vedle Slunce. Slovo dolní ovšem nesouvisí s tím, jestli Venuši na obloze vidíme "pod" Sluncem nebo "nad" Sluncem – obyvatelé jižní polokoule by to viděli obráceně. Dolní konjunkce znamená to, že se Venuše nachází mezi Zemí a Sluncem. Až bude procházet za ním, budeme to nazývat horní konjunkcí. Při dolní konjunkci zmizí Venuše z dohledu jen nakrátko, takže už v listopadu se na oblohu vrátí. Ale v podobě Jitřenky nad východním obzorem.
Koncem měsíce, konkrétně 27. října, se Měsíc dostane do souhvězdí Býka. Obklopen dvěma hvězdokupami – Plejádami a Hyádami – a rudým okem rozzuřeného tura – hvězdou Aldebaran – bude opravdovou ozdobou oblohy.
Bleděmodrá poslední superčtvrt?
Opět jsme v čase doputovali do chvíle, kdy se Měsíc ocitne podruhé v říjnu v poslední čtvrti a současně v přízemí. Když se sejdou v jednom kalendářním měsíci dva úplňky, říká se tomu, tak trochu omylem, modrý Měsíc. Má to vyjadřovat jistou vzácnost takové situace – „once in a blue moon“ znamená anglicky totéž, co česky „jednou za uherský rok.“ Když nastane měsíční úplněk blízko okamžiku, kdy je náš souputník také v přízemí, děláme si naději, že Měsíc bude na obloze mimořádně jasný a velký – tomu říkáme superúplněk.
Tentokrát jde o přízemí v poslední čtvrti, tudíž to nebude taková sláva jako při úplňku. Ten má v kalendáři větší význam a na obloze je samozřejmě jasnější. Dvě poslední čtvrti v jednom kalendářním měsíci jsou ale statisticky úplně stejně vzácné jako dva úplňky (naše paní učitelka na prvním stupni nám v takových případech říkávala, že je to "to samé, jen v bledě modré"). Tak že bychom zkusili tomu říkat alespoň bleděmodrý měsíc?
Navíc bych měl přiznat, že při tomto přízemí bude Měsíc od Země vzdálen 370 tisíc kilometrů, což není úplně málo. Během předchozího přízemí se Měsíc přiblížil až na 366 tisíc kilometrů a když je přízemí Měsíce úplně nejbližší, činí vzdálenost jen 356 tisíc kilometrů. Takže můj termín bleděmodrá poslední superčtvrt se asi pro tento úkaz neujme.
Tak nic. Ale uznejte, že jako pokus to bylo docela dobré. Nebo ne? Však ono to s tím superúplňkem bývá podobné – mnoho povyku pro nic.
Jan Veselý
Její zářivá jasnost Jitřenka
Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.
Jan Veselý
Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan
Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.
Jan Veselý
Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem
Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.
Jan Veselý
Největší astronomické Vánoce
Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.
Jan Veselý
Trpaslík číslo 1
Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.
Jan Veselý
Polední klid na Marsu i na Zemi
Obloze vládnou Jupiter se Saturnem a Merkur s Venuší s námi hrají tradiční únikové hry. Mars se schovává za Sluncem, což má překvapivě zajímavé důsledky. Tak vypadá Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2021.
Jan Veselý
Skryté nebeské poklady v září
Neptun je nejblíže Zemi, trpasličí planeta Ceres se setkává s Aldebaranem, Merkur je úhlově nejdále od Slunce. To vše a mnohem více obsahuje topocentrický pohled na neviditelný vesmír v září 2021.
Jan Veselý
Padající hvězdy a zářící planety
Na poslední chvíli uveďme na pravou míru několik omylů, které se týkají dnešních Perseid. Oblohu zdobí také planety... To je topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2021.
Jan Veselý
Konečně zatmění! Po šesti letech
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.
Jan Veselý
Chcete vidět Merkur? Teď nebo nikdy!
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2021. Květnové planetární divadlo začne na ranní obloze, ale postupně se přesune do večerních hodin. Pozornost by měla poutat Venuše a také Merkur.
Jan Veselý
S Gagarinem v zádech vzhůru na Měsíc
aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2021. Úplněk, který nebude super, Měsíc mezi planetami, vzpomínky na prvního kosmonauta a výzva pro ty budoucí.
Jan Veselý
Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost
aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...
Jan Veselý
Sedm minut hrůzy
aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.
Jan Veselý
Slunci nejblíž
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.
Jan Veselý
Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská
aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020. Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.
Jan Veselý
Večer příprava na hvězdu betlémskou, a ráno taneční
aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2020 hodinu před a hodinu po zákazu vycházení. Hvězda betlémská je spojena s Vánocemi, ale už v listopadu se na ni obloha chystá. A ráno se navíc předvádí Merkur s Venuší.
Jan Veselý
Obloha v říji
aneb Topocentrický pohled na vesmír v záříjnu 2020. Večerní obloha je v září i říjnu téměř stejná. Těch několik rozdílů, které se projeví uprostřed noci a ráno, ale stojí za velkou dávku pozornosti.
Jan Veselý
Labutí písně vlasatic a Měsíc s planetami
aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2020. Kometa je na obloze vidět jen jedna, svou labutí píseň nám ale v tomto blogu zapějí hned tři. A Měsíc si zase oblíbil setkávání s jasnými planetami.
Jan Veselý
Nejvzdálenější, nejbližší a nejjasnější
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2020. Venuše se po krátké přestávce zabydlela na ranní obloze a chystá se být nejjasnější. Jupiter se Saturnem vidíme po celou noc, jistě uslyšíme o Marsu a možná zahlédneme Merkur.
Jan Veselý
Venuše v Dolní Horní a tři červnová zatmění
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2020. Venuše se během května „po anglicku“ vytratila, ale už na konci června se zase na obloze objeví. Měsíc předvede klasický taneček s Jupiterem, Saturnem a Marsem a také tři zatmění.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 597x