Jejich rudá Veličenstva

3. 07. 2018 16:30:14
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2018. Mars je v červenci doopravdy rudou planetou. A je nejjasnější, protože je také nejblíž. Až se ocitne přesně v opozici, tentokrát dokonce „velké“, zrudne při tom i Měsíc.

Hned 1. července letošního roku jsme mohli na obloze vidět Měsíc krátce po úplňku a hned pod ním jasnou načervenalou „hvězdu“ – ve skutečnosti planetu Mars. Přestože do okamžiku, kdy bude Zemi a Mars dělit nejmenší vzdálenost, zbývá ještě téměř celý kalendářní měsíc, je Mars už na začátku července mimořádně nápadný a budí pozornost.

Mars se blíží do tzv. opozice se Sluncem. Opozice znamená, že planeta je na obloze přesně naproti Slunci a je tudíž vidět po celou noc a současně je nejblíže Zemi. V době opozice jsou tedy nejlepší podmínky na její pozorování. Do opozice se Sluncem se samozřejmě mohou dostat všechny planety a další tělesa obíhající Slunce ve větší vzdálenosti než Země, ale v případě Marsu je výhoda opozice nejnápadnější, protože tato planeta se při opozici dostává k Zemi výrazně blíže než obvykle.

Avšak ne všechny opozice Marsu jsou stejné. Při těch nejméně výhodných se Mars a Země vzájemně přiblíží na 101 milionů km, při těch nejtěsnějších na necelých 56 milionů km. Nejbližším opozicím se říká velké.

Ta letošní červencová opozice mezi velké patří. Mars a Země se nejtěsněji sblíží 31. července. Vzdálenost bude činit 57,6 milionu km. Mars je mimořádně jasný a při pohledu dalekohledem na jeho kotoučku vidíme nejvíce podrobností – světlejší a tmavší oblasti na povrchu rudé planety.

O tom, jak velká bude ta letošní opozice, svědčí následující trojice obrázků, na kterých je velikost kotoučku Marsu simulovaná programem Stellarium. Na prvním je Mars při současném největším přiblížení k Zemi. Žádným dalekohledem tolik podrobností a tak ostrý obraz neuvidíme, jde jen o ilustraci velikosti kotoučku planety v porovnání s jinými situacemi.

Druhý obrázek ukazuje velikost kotoučku planety při té nejnevýhodnější opozici v roce 2027. Mars se „přiblíží“ na 101 milionů kilometrů a jeho kotouček bude v dalekohledu jen o málo více než poloviční (což rozum dá, když víme, že bude téměř dvakrát dál). Ty dvě „hvězdičky“ vedle Marsu jsou jeho měsíce Phobos a Deimos, které jsou ve skutečnosti i při opozici pozorovatelné jen poměrně velkými dalekohledy.

Tady učiním jednu cestovatelskou odbočku: právě tuto opozici si k cestě na Mars vybrali organizátoři dnes už vyhaslého projektu Mars One (se startem v roce 2026). Možná to nebyli tak úplní mimoni. Sám si myslím, že chtěli těm chytřejším naznačit, že v projektu jde o něco jiného, než cestu na Mars. Že to vypadá jako reality show, bylo vidět i bez znalosti jemných nuancí opozic Marsu. Na druhou stranu, Elon Musk se holedbá, že v tom termínu poletí taky...

No nic. Mohli zvolit ještě hůř. Když je Mars opravdu nejdál, vypadá při stejném „zvětšení“ (pořád zobrazujeme jen počítačový model, proto ty uvozovky) jen jako pidipuntík. Nejhorší to bude příští rok v srpnu, kdy vzdálenost mezi Marsem a Zemí přesáhne 400 milionů kilometrů:

Zapomeňme teď ale na chmurné vyhlídky cestovatelů, již nestihli odletět k Marsu letos na jaře, a podívejme se, jak si užít velkou opozici Marsu na naší obloze.

Upřímně řečeno, nesrovnávejme to s výletem na Kokořín. Máme totiž takovou smůlu, že při velké opozici je u nás v České republice Mars vždycky nejníž nad obzorem. Dojem z mimořádné jasnosti planety a velkého kotoučku v dalekohledu tak poněkud kazí tlustá vrstva atmosféry, která obraz planety zeslabuje a hlavně rozmazává. Přesto bude samotná opozice rozhodně stát za to.

O naprosto neopakovatelnou výjimečnost této opozice Marsu se postará náš Měsíc. Ten je teď na začátku července na obloze vidět až později v noci. 6. července 2018 v 9.50 SELČ bude v poslední čtvrti a 13. července ve 4.47 v novu. Při něm způsobí částečné zatmění Slunce, které ovšem od nás nebude vůbec pozorovatelné. Bude vidět z jižního cípu Austrálie, z Tasmánie a z pobřeží Antarktidy.

Měsíc se pak objeví na večerní obloze v polovině července. Poprvé po novu jej máme šanci zahlédnout jako tenoučký srpek nízko nad západním obzorem spolu s Venuší a hvězdou Regulus ze souhvězdí Lva. (Sama Venuše, postupně slábnoucí a klesající Večernice, se k Regulu nejtěsněji přiblíží už 10. července – obrázek najdete v galerii.)

Do první čtvrti Měsíc doroste 19. července v 19.52 SELČ a mezi 20. a 25. červencem pak předvede letos už tradiční „jízdu“ okolo Jupiteru, hvězdy Antares ze Štíra a Saturnu, aby se 27. července ve 22.20 ocitl v úplňku. Náhodou se stalo, že je to ve stejný den, kdy bude Mars přesně naproti Slunci. V úplňku je při pohledu ze Země přesně naproti Slunci také Měsíc, takže dojde ke konjunkci Měsíce v úplňku s Marsem ve velké opozici.

Aby toho nebylo málo, tento úplněk vůbec nebude ledajaký. Nastane při něm zatmění Měsíce. Úplné a ještě ke všemu mimořádně „hluboké“ – Měsíc při něm projde přímo středem zemského stínu.

Na schématu Freda Espenaka je vyznačena také část povrchu Země, odkud je zatmění pozorovatelné.

U nás Měsíc vychází přibližně ve 20.40 (podle polohy se čas východu na našem území liší v řádu minut) na jihovýchodě a právě v té době se začne nořit do zemského stínu. Úplné zatmění začíná ve 21.30 a potrvá až do 23.13 letního času (časové údaje týkající se zatmění jsou naopak pro celou ČR stejné). Následuje ještě částečné zatmění, které skončí až 19 minut po půlnoci. O půl druhé ráno pak končí i nenápadná, očima téměř nepostřehnutelná, polostínová fáze zatmění.

Během úplné fáze nezmizí měsíční kotouč úplně – může za to lom slunečního světla v zemské atmosféře směrem do stínu. Kdybychom v době zatmění stáli na Měsíci, měli bychom Slunce zakryté Zemí lemovanou zářícím oranžovým prstencem – to je slunečním světlem rozsvícená atmosféra; a ta barva jsou vlastně červánky. Při průchodu bílého slunečního světla vzduchem, se v atmosféře rozptyluje modrá barva, takže dále pokračuje světlo zbavené modrých odstínů, posunuté do oranžova. Slabý „duch“ Měsíce, který během úplného zatmění vidíme na obloze, bývá díky tomu zbarvený do oranžova, oranžovohněda či do ruda.

Co nás čeká v noci z 27. na 28. červenec se v počítači napodobit nedá. Následující simulace není ani slabým odvarem toho, co uvidíme na obloze. Obě rudá Veličenstva se budou vznášet nad jihovýchodním obzorem a aspoň protentokrát bude platit tvrzení z onoho slavného hoaxu brouzdajícího e-mailovými schránkami: Mars bude jasnější než Měsíc.

Jen o trochu více se realitě přiblíží planetárium, ale skutečný zážitek je v tomto případě s ničím nesrovnatelný. Přesvědčte se sami.

Autor: Jan Veselý | úterý 3.7.2018 16:30 | karma článku: 10.58 | přečteno: 519x

Další články blogera

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 336 | Diskuse

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 217 | Diskuse

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 254 | Diskuse

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 315 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 132 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 520 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 596

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...