Totalita v USA
Ještě aby bylo jasno na té obloze…
Začátkem srpna můžeme každý večer sledovat, jak Měsíc dorůstá do úplňku a stále zjasňuje. Při tom potká 3. srpna planetu Saturn. K přiblížení na nejmenší úhlovou vzdálenost dojde v době, kdy u nás budeme mít dopoledne a Saturn i Měsíc budou hluboko pod obzorem, ale i tak to bude 2. a 3. srpna večer, kdy budou obě tělesa svítit na obloze nad jihem, docela pěkná podívaná. A vyjde-li počasí po oba večery, můžeme si všimnout, jak rychle se Měsíc vůči Saturnu pohybuje – jednoho večera bude Měsíc západně od Saturnu (vpravo) a následujícího už východně (vlevo).
Část částečného zatmění
Až se Měsíci podaří dosáhnout úplňku, což bude 7. srpna ve 20:10 SELČ, nejjasnější vůbec nebude. Nastane totiž zatmění Měsíce. Bude částečné a začne ještě v době, kdy Měsíc na naší obloze vůbec nenajdeme – vychází až krátce před půl devátou večerní, několik minut po maximálním zatmění. Částečné zatmění tak uvidíme jen částečně, ale to vůbec není na závadu. Zatmění Měsíce nízko nad obzorem skýtá příležitost pro fotografy, aby pořídili mimořádně dramatické a romantické záběry s krajinou v popředí. Ještě rada, za kterou se omlouvám zkušeným fotografům, kteří už to dávno vědí: aby na fotografii bylo poznat, že je to Měsíc a ještě ke všemu v zatmění, chce to opravdu dloooooouhé sklo.
Zatmění ve dne
Dne 15. srpna se Měsíc ve 3:15 SELČ ocitne v poslední čtvrti a hned následující den způsobí další zatmění. Tentokrát zakryje hvězdu Aldebaran ze souhvězdí Býka. Astronomové tomu sice říkají zákryt, ale opravdu je to principiálně totéž jako zatmění. Dokonce je úplné (což vzhledem k tomu, že hvězda Aldebaran se na obloze jeví jako svítící bod, uvádím jako pokus o vtip). Měsíc zakryje nejjasnější hvězdu z Býka ve dne (mezi devátou a desátou hodinou dopolední). Prostým okem Aldebaran na denní obloze neuvidíme, pomocí dalekohledu ale ano. Taková úloha už sice patří do kategorie „vyšší dívčí“, ale řada astronomů amatérů dokáže takový úkaz ve dne nejen pozorovat, ale třeba i vyfotografovat nebo zaznamenat na video. Tak kdybyste si s tím věděli rady … 16. srpna dopoledne.
Zatmění jinde
To nejúžasnější a největší a nejúplnější zatmění nastane 21. srpna, kdy se ve 20:29 SELČ Měsíc dostane do novu. Uhodnete, kterou hvězdu zakryje tentokrát? Ano, tu nejbližší a nejjasnější, hvězdu Slunce. I toto zatmění bude úplné, a také v tomto případě to pro nás má jeden háček. Zatmění od nás vůbec nebude vidět. Musíme se za ním vydat do země superlativů, kde mají koneckonců všechno nej, tak proč ne i nejlepší zatmění. Spojené státy americké jsou ovšem velmi rozlehlé. Abychom zatmění viděli jako úplné, musíme být v tzv. pásu totality – docela úzkém pruhu území, kterým prochází stín od Měsíce vržený na Zemi. Kde bude v USA 21. srpna totalita? Napoví mapa:
Chystáte-li se tedy za zatměním do USA, pečlivě vybírejte místo, odkud chcete pozorovat. Nejlepší rady najdete na stránkách Freda Espenaka, z nichž pochází i tato mapa (www.mreclipse.com) nebo na adrese www.eclipse2017.org. A ještě jedno nej: v patřičné datum budou jistě nejdražší letenky, ubytování, jídlo, prostě všechno. Ale máte-li výlet do Ameriky tak jako tak v plánu, rozhodně si zatmění nenechte ujít. U nás uvidíme úplné zatmění Slunce až v pátek 7. října 2135.
Měsíc se po novu objeví na večerní obloze okolo 25. srpna v blízkosti Jupiteru a hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny, 29. srpna v 10:12 doroste do první čtvrti a 30. srpna se ještě jednou potká se Saturnem:
Ohňostroj
V noci z 12. na 13. srpen nastává tradiční maximum meteorického roje Perseid. Astronomové letos očekávají až 150 meteorů za hodinu a hovoří o přírodním ohňostroji. Meteory jsou vlastně světelné efekty, které vydává vzduch po srážce s drobnými prachovými zrnky (meteoroidy), jejichž nejčastějším zdrojem bývají komety. V případě Perseid je tzv. mateřskou kometou 109P/Swift–Tuttle s oběžnou dobou okolo 133 roků. Naposledy se k nám přiblížila v roce 1992, její další návrat očekáváme v roce 2126. Prach je však rozptýlen podél celé dráhy komety, a protože naše Země dráhu komety kříží, potkáváme se s jejími meteoroidy každoročně. Vždycky okolo 12. srpna, protože právě v tu dobu se pravidelně ocitáme na oné křižovatce s kometární dráhou.
Meteory, lidově „padající hvězdy“, zdánlivě vylétají z jednoho místa na obloze, kterému říkáme radiant. Poloha radiantu je dána složením rychlosti pohybu Země s rychlostí pohybu částeček prachu, přičemž obě tyto rychlosti v tomto případě musíme brát jako vektory (mají velikost a směr). Pokud vám předchozí věta připomíná fyziku, je to zcela správně. Některé věci se básnickými obraty ani politickými tlachy ukecat (nebo okecat) nedají. Na vysvětlenou zkusím jednu podobnost: když pojedeme autem ve sněhové vánici, nejlépe v noci, také nám vločky proti oknu vylétají jakoby z jednoho bodu. A ten nemusí být přesně před námi, protože vane-li vítr zboku, skládá se velikost a směr rychlosti auta s velikostí a směrem rychlosti pohybu vloček – onen radiant, nebo chcete-li úběžník, pak leží někde šikmo před námi.
Dění na obloze v srpnu 2017 |
150 splněných přání
Zpátky ovšem na oblohu. Protože se rychlost pohybu Země i částic prachu komety s časem mění, radiant meteorického roje se po obloze mezi hvězdami posouvá. V době maxima aktivity leží radiant, němž se bavíme dnes, v souhvězdí Persea, proto těmto meteorům říkáme Perseidy, a protože jich jsou desítky a v maximu dokonce více než sto za hodinu, mluvíme o roji. Meteory můžeme spatřit kdekoli na obloze, nejen v okolí radiantu. Vysokou aktivitu Perseid můžeme zaznamenat mezi 10. a 16. srpnem.
Letos bude Perseidy poněkud rušit přirozené světelné znečištění způsobené Měsícem, který je v době maxima mezi úplňkem a poslední čtvrtí. I tak si nenechte pohled na tento stoprocentně přírodní ohňostroj ujít – doporučuji vzdálit se z dosahu pouličního osvětlení, najít kopec s dobrým výhledem na oblohu, uložit se na záda a pokusit se neusnout. Když si stihnete během „pádu hvězdy“ něco přát, údajně se to splní. Sto padesát splněných přání za hodinu – to je docela lákavá nabídka, nemyslíte?
Jan Veselý
Její zářivá jasnost Jitřenka
Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.
Jan Veselý
Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan
Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.
Jan Veselý
Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem
Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.
Jan Veselý
Největší astronomické Vánoce
Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.
Jan Veselý
Trpaslík číslo 1
Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.
Jan Veselý
Polední klid na Marsu i na Zemi
Obloze vládnou Jupiter se Saturnem a Merkur s Venuší s námi hrají tradiční únikové hry. Mars se schovává za Sluncem, což má překvapivě zajímavé důsledky. Tak vypadá Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2021.
Jan Veselý
Skryté nebeské poklady v září
Neptun je nejblíže Zemi, trpasličí planeta Ceres se setkává s Aldebaranem, Merkur je úhlově nejdále od Slunce. To vše a mnohem více obsahuje topocentrický pohled na neviditelný vesmír v září 2021.
Jan Veselý
Padající hvězdy a zářící planety
Na poslední chvíli uveďme na pravou míru několik omylů, které se týkají dnešních Perseid. Oblohu zdobí také planety... To je topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2021.
Jan Veselý
Konečně zatmění! Po šesti letech
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.
Jan Veselý
Chcete vidět Merkur? Teď nebo nikdy!
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2021. Květnové planetární divadlo začne na ranní obloze, ale postupně se přesune do večerních hodin. Pozornost by měla poutat Venuše a také Merkur.
Jan Veselý
S Gagarinem v zádech vzhůru na Měsíc
aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2021. Úplněk, který nebude super, Měsíc mezi planetami, vzpomínky na prvního kosmonauta a výzva pro ty budoucí.
Jan Veselý
Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost
aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...
Jan Veselý
Sedm minut hrůzy
aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.
Jan Veselý
Slunci nejblíž
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.
Jan Veselý
Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská
aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020. Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.
Jan Veselý
Večer příprava na hvězdu betlémskou, a ráno taneční
aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2020 hodinu před a hodinu po zákazu vycházení. Hvězda betlémská je spojena s Vánocemi, ale už v listopadu se na ni obloha chystá. A ráno se navíc předvádí Merkur s Venuší.
Jan Veselý
Obloha v říji
aneb Topocentrický pohled na vesmír v záříjnu 2020. Večerní obloha je v září i říjnu téměř stejná. Těch několik rozdílů, které se projeví uprostřed noci a ráno, ale stojí za velkou dávku pozornosti.
Jan Veselý
Labutí písně vlasatic a Měsíc s planetami
aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2020. Kometa je na obloze vidět jen jedna, svou labutí píseň nám ale v tomto blogu zapějí hned tři. A Měsíc si zase oblíbil setkávání s jasnými planetami.
Jan Veselý
Nejvzdálenější, nejbližší a nejjasnější
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2020. Venuše se po krátké přestávce zabydlela na ranní obloze a chystá se být nejjasnější. Jupiter se Saturnem vidíme po celou noc, jistě uslyšíme o Marsu a možná zahlédneme Merkur.
Jan Veselý
Venuše v Dolní Horní a tři červnová zatmění
aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2020. Venuše se během května „po anglicku“ vytratila, ale už na konci června se zase na obloze objeví. Měsíc předvede klasický taneček s Jupiterem, Saturnem a Marsem a také tři zatmění.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 597x