Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Totalita v USA

28. 07. 2017 12:11:10
aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2017. Během následujícího měsíce nastanou tři zatmění a jeden stoprocentně přírodní ohňostroj. Přidejme ještě planety a máme jasno v tom, že bude proč se dívat na oblohu.

Ještě aby bylo jasno na té obloze...

Začátkem srpna můžeme každý večer sledovat, jak Měsíc dorůstá do úplňku a stále zjasňuje. Při tom potká 3. srpna planetu Saturn. K přiblížení na nejmenší úhlovou vzdálenost dojde v době, kdy u nás budeme mít dopoledne a Saturn i Měsíc budou hluboko pod obzorem, ale i tak to bude 2. a 3. srpna večer, kdy budou obě tělesa svítit na obloze nad jihem, docela pěkná podívaná. A vyjde-li počasí po oba večery, můžeme si všimnout, jak rychle se Měsíc vůči Saturnu pohybuje – jednoho večera bude Měsíc západně od Saturnu (vpravo) a následujícího už východně (vlevo).

Část částečného zatmění

Až se Měsíci podaří dosáhnout úplňku, což bude 7. srpna ve 20:10 SELČ, nejjasnější vůbec nebude. Nastane totiž zatmění Měsíce. Bude částečné a začne ještě v době, kdy Měsíc na naší obloze vůbec nenajdeme – vychází až krátce před půl devátou večerní, několik minut po maximálním zatmění. Částečné zatmění tak uvidíme jen částečně, ale to vůbec není na závadu. Zatmění Měsíce nízko nad obzorem skýtá příležitost pro fotografy, aby pořídili mimořádně dramatické a romantické záběry s krajinou v popředí. Ještě rada, za kterou se omlouvám zkušeným fotografům, kteří už to dávno vědí: aby na fotografii bylo poznat, že je to Měsíc a ještě ke všemu v zatmění, chce to opravdu dloooooouhé sklo.

Zatmění ve dne

Dne 15. srpna se Měsíc ve 3:15 SELČ ocitne v poslední čtvrti a hned následující den způsobí další zatmění. Tentokrát zakryje hvězdu Aldebaran ze souhvězdí Býka. Astronomové tomu sice říkají zákryt, ale opravdu je to principiálně totéž jako zatmění. Dokonce je úplné (což vzhledem k tomu, že hvězda Aldebaran se na obloze jeví jako svítící bod, uvádím jako pokus o vtip). Měsíc zakryje nejjasnější hvězdu z Býka ve dne (mezi devátou a desátou hodinou dopolední). Prostým okem Aldebaran na denní obloze neuvidíme, pomocí dalekohledu ale ano. Taková úloha už sice patří do kategorie „vyšší dívčí“, ale řada astronomů amatérů dokáže takový úkaz ve dne nejen pozorovat, ale třeba i vyfotografovat nebo zaznamenat na video. Tak kdybyste si s tím věděli rady ... 16. srpna dopoledne.

Zatmění jinde

To nejúžasnější a největší a nejúplnější zatmění nastane 21. srpna, kdy se ve 20:29 SELČ Měsíc dostane do novu. Uhodnete, kterou hvězdu zakryje tentokrát? Ano, tu nejbližší a nejjasnější, hvězdu Slunce. I toto zatmění bude úplné, a také v tomto případě to pro nás má jeden háček. Zatmění od nás vůbec nebude vidět. Musíme se za ním vydat do země superlativů, kde mají koneckonců všechno nej, tak proč ne i nejlepší zatmění. Spojené státy americké jsou ovšem velmi rozlehlé. Abychom zatmění viděli jako úplné, musíme být v tzv. pásu totality – docela úzkém pruhu území, kterým prochází stín od Měsíce vržený na Zemi. Kde bude v USA 21. srpna totalita? Napoví mapa:

Chystáte-li se tedy za zatměním do USA, pečlivě vybírejte místo, odkud chcete pozorovat. Nejlepší rady najdete na stránkách Freda Espenaka, z nichž pochází i tato mapa (www.mreclipse.com) nebo na adrese www.eclipse2017.org. A ještě jedno nej: v patřičné datum budou jistě nejdražší letenky, ubytování, jídlo, prostě všechno. Ale máte-li výlet do Ameriky tak jako tak v plánu, rozhodně si zatmění nenechte ujít. U nás uvidíme úplné zatmění Slunce až v pátek 7. října 2135.

Měsíc se po novu objeví na večerní obloze okolo 25. srpna v blízkosti Jupiteru a hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny, 29. srpna v 10:12 doroste do první čtvrti a 30. srpna se ještě jednou potká se Saturnem:

Ohňostroj

V noci z 12. na 13. srpen nastává tradiční maximum meteorického roje Perseid. Astronomové letos očekávají až 150 meteorů za hodinu a hovoří o přírodním ohňostroji. Meteory jsou vlastně světelné efekty, které vydává vzduch po srážce s drobnými prachovými zrnky (meteoroidy), jejichž nejčastějším zdrojem bývají komety. V případě Perseid je tzv. mateřskou kometou 109P/Swift–Tuttle s oběžnou dobou okolo 133 roků. Naposledy se k nám přiblížila v roce 1992, její další návrat očekáváme v roce 2126. Prach je však rozptýlen podél celé dráhy komety, a protože naše Země dráhu komety kříží, potkáváme se s jejími meteoroidy každoročně. Vždycky okolo 12. srpna, protože právě v tu dobu se pravidelně ocitáme na oné křižovatce s kometární dráhou.

Meteory, lidově „padající hvězdy“, zdánlivě vylétají z jednoho místa na obloze, kterému říkáme radiant. Poloha radiantu je dána složením rychlosti pohybu Země s rychlostí pohybu částeček prachu, přičemž obě tyto rychlosti v tomto případě musíme brát jako vektory (mají velikost a směr). Pokud vám předchozí věta připomíná fyziku, je to zcela správně. Některé věci se básnickými obraty ani politickými tlachy ukecat (nebo okecat) nedají. Na vysvětlenou zkusím jednu podobnost: když pojedeme autem ve sněhové vánici, nejlépe v noci, také nám vločky proti oknu vylétají jakoby z jednoho bodu. A ten nemusí být přesně před námi, protože vane-li vítr zboku, skládá se velikost a směr rychlosti auta s velikostí a směrem rychlosti pohybu vloček – onen radiant, nebo chcete-li úběžník, pak leží někde šikmo před námi.

150 splněných přání

Zpátky ovšem na oblohu. Protože se rychlost pohybu Země i částic prachu komety s časem mění, radiant meteorického roje se po obloze mezi hvězdami posouvá. V době maxima aktivity leží radiant, němž se bavíme dnes, v souhvězdí Persea, proto těmto meteorům říkáme Perseidy, a protože jich jsou desítky a v maximu dokonce více než sto za hodinu, mluvíme o roji. Meteory můžeme spatřit kdekoli na obloze, nejen v okolí radiantu. Vysokou aktivitu Perseid můžeme zaznamenat mezi 10. a 16. srpnem.

Letos bude Perseidy poněkud rušit přirozené světelné znečištění způsobené Měsícem, který je v době maxima mezi úplňkem a poslední čtvrtí. I tak si nenechte pohled na tento stoprocentně přírodní ohňostroj ujít – doporučuji vzdálit se z dosahu pouličního osvětlení, najít kopec s dobrým výhledem na oblohu, uložit se na záda a pokusit se neusnout. Když si stihnete během „pádu hvězdy“ něco přát, údajně se to splní. Sto padesát splněných přání za hodinu – to je docela lákavá nabídka, nemyslíte?

Autor: Jan Veselý | pátek 28.7.2017 12:11 | karma článku: 13.48 | přečteno: 859x

Další články blogera

Jan Veselý

Protestuji proti protestu 1. září

Ještě pořád doufám, že je to nějaký dvojitý apríl, když je toho 1. 8., ale obávám se, že je to myšleno vážně. Chystaný protest se může vymstít natolik, že učitele nebude brát vážně už vůbec nikdo a vůbec nikdy.

1.8.2017 v 23:05 | Karma článku: 31.94 | Přečteno: 1738 | Diskuse

Jan Veselý

Bejvalky v opozici

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2017. Na světlé letní obloze se vyjímají planety a Měsíc, jejichž vzájemná setkání se v červenci dvakrát zopakují. Oněmi bejvalkami jsou pak tělesa, jež mezi planety patřívala, ale...

30.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 10.69 | Přečteno: 324 | Diskuse

Jan Veselý

Oběti letních červánků

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2017. Večer je na obloze Jupiter, po celou noc Saturn a ráno na východě Venuše. Celonoční červánky ale většině nebeských objektů uberou na slávě. Na tmu budeme (marně) čekat až do rána.

30.5.2017 v 17:30 | Karma článku: 10.34 | Přečteno: 228 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 361 |

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.34 | Přečteno: 832 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 24.42 | Přečteno: 1027 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.78 | Přečteno: 259 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 396 |
Počet článků 14 Celková karma 18.70 Průměrná čtenost 505

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.