Saturnův slunovrat

28. 04. 2017 21:00:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2017. Na Saturnu a okolo něj se dějí mimořádné věci. I pohled na oblohu ze Země slibuje v květnu několik zajímavých událostí.

Například planeta Merkur je tentokrát zajímavá tím, že vůbec nebude vidět. Pravda, u Merkuru je to normální – většinou se ztrácí v červáncích blízko Slunce, ale on je Merkur 18. května v tzv. největší západní elongaci, což znamená, že je na obloze úhlově nejdále od Slunce. Maximální elongace tudíž představují období nejlepší viditelnosti planety. Dokonce je při té květnové největší elongaci Merkur 26° od Slunce, zatímco při dubnové východní dosáhl jen 19°. A při tom byl na přelomu března a dubna k zahlédnutí večer nad západním obzorem, zatímco v květnu jej budeme ráno na východě hledat marně. Proč? Příčina tkví v tom, že Merkur je mezi hvězdami hluboko „pod Sluncem“. Ono je ve vesmíru poněkud problematické používat pojmy nahoře a dole, proto ty uvozovky. Obrázek napoví:

„Vodorovné“ čáry odpovídají deklinaci (něco jako rovnoběžky) a jsou po deseti stupních. Výsledek je ten, že Merkur ráno vychází pod tak nevýhodným úhlem, že se sice nad obzor vynoří dříve než Slunce, ale než stihne vystoupat dostatečně vysoko, sluneční světlo rozptýlené ve vzduchu jej zcela pohltí. Neviditelnost Merkuru v květnu lze vyčíst také z tohoto (pro většinu ne-astronomů poněkud záhadném, ale vysvětlení odložím na někdy příště) grafu:

Planety a Měsíc

Pojďme se raději věnovat tomu, co na obloze vidět je. Měsíc se počátkem května nachází na večerní obloze v podobě dorůstajícího srpku. První čtvrt nastává 3. května ve 4:46 SELČ a 8. května se už poněkud obtloustlý dorůstající Měsíc setká s Jupiterem v blízkosti hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny. Jupiter je po opozici se Sluncem, která nastala v dubnu, stále ještě nad naším obzorem prakticky po celou noc.

Úplněk nastává 10. května ve 23:42 SELČ a poté se již couvající Měsíc setká okolo půlnoci mezi 13. a 14. květnem se Saturnem. Simulace vytvořená programem Stellarium je zachycuje 14. 5. v 0 h SELČ (hodinu před skutečnou půlnocí), kdy je Měsíc 8° nad jihovýchodním obzorem a Saturn o 2° níže. Na rozdíl od ostatních obrázků, na kterých je Měsíc zvětšen, je tentokrát jeho rozměr ponechán správný, aby nebylo zkresleno blízké přiblížení k Saturnu.

O pět dní později Měsíc docouvá do poslední čtvrti (19. května ve 2:32 SELČ) a 22. května se jeho srpek potká na ranní obloze s Venuší a poté se z oblohy na několik dní vytratí, protože 25. května ve 21:44 SELČ nastane nov.

Měsíc se ještě na konci května vrátí jako tenký srpek na večerní oblohu a 27. května se přiblíží k Marsu.

Konečně léto

Vraťme se však k Saturnu a slibovanému dění na něm i okolo něj. Na severní polokouli této planety se totiž chystá naplno vypuknout léto – 24. května 2017 nastává na Saturnu slunovrat. Od rovnodennosti uplynulo 7,5 roků (rok na Saturnu totiž trvá téměř 30 roků pozemských). Při pohledu ze Země jsou při slunovratu rozlehlé Saturnovy prstence, které velmi přesně vyznačují rovinu rovníku planety, svou (tentokrát) severní stranou nejvíce nakloněné směrem k nám. V dalekohledu vypadají i při relativně malém zvětšení (například 100x) opravdu úžasně, nádherně, impozantně, neuvěřitelně...

Okraje prstence na všech stranách přesahují kotouček planety. Za dobrých pozorovacích podmínek (tím se myslí především malé chvění vzduchu), jsou při velkém zvětšení v prstencích vidět i mezery, z nichž největší je tzv. Cassiniho dělení, pojmenované podle italsko-francouzského astronoma, jenž je v roce 1675 objevil.

Velké finále

Podle stejného astronoma se jmenuje i družice, jež okolo Saturnu obíhá už od prosince roku 2004. Ze Země sonda Cassini startovala už 15. října 1997, takže i s cestou k Saturnu pracuje ve vesmíru téměř dvacet let. Své dvacáté narozeniny ale sonda neoslaví. Blíží se totiž okamžik, kdy dojde palivo potřebné k manévrům na oběžné dráze u Saturnu. Vědci se proto rozhodli, že nebudou bezbranně čekat, kdy to nastane, a doufat, že co nejpozději. Pustili se do poměrně riskantních manévrů, které, pokud to vyjde, přinesou důležité poznatky a umožní měření, která by z uctivé vzdálenosti, v níž se sonda Cassini dosud pohybovala, nebyla proveditelná. A 15. září 2017, měsíc před svými dvacetinami, se Cassini neohroženě vrhne přímo do Saturnovy atmosféry, v níž nakonec shoří.

Už na podzim roku 2016 navedli sondu na takovou dráhu, že při každém přiblížení k Saturnu proletěla rovinou prstenců, blízko jejich vnějšího okraje. A poté 22. dubna letošního roku sonda naposledy využila gravitační asistence Titanu, největšího z měsíců Saturnu, a dostala se na dráhu, která ji v nejbližším bodě přivádí až těsně nad povrch Saturnu – Cassini prolétá mezi prstenci a planetou, mezerou širokou jen 2000 km. Pro jistotu čtyřmetrovou parabolickou anténou v roli štítu napřed, protože ačkoli se podle modelů a vzdálených měření v této oblasti vyskytují prachové částečky podobné těm v cigaretovému kouři, při rychlosti 124 000 km/h, jíž se vůči nim pohybuje, by mohlo dojít k poškození přístrojů. První průlet má Cassini za sebou – podařil se 26. dubna. Před sebou má dalších dvaadvacet, ten druhý v pořadí už 2. května.

Pikantní podrobnosti o závěrečných manévrech sondy Cassini a o tom, co si od nich vědci slibují, nechám na příště.

Autor: Jan Veselý | pátek 28.4.2017 21:00 | karma článku: 16.87 | přečteno: 405x

Další články blogera

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 336 | Diskuse

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 217 | Diskuse

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 254 | Diskuse

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 315 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 128 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.46 | Přečteno: 516 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 596

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...