Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zase už nejjasnější

30. 03. 2017 19:00:00
jenže tentokrát ráno, aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2017. Dubnová obloha nepatří jen Venuši, zahlédnout můžeme také Merkur, celou noc je vidět Jupiter a zajímavý kousek předvede i Měsíc.

Planeta Venuše, kterou jsme ještě ve druhé polovině března pozorovali na večerní obloze vedle oranžového Marsu, se právě nachází mezi Zemí a Sluncem a vidět ji nemůžeme. Její pohyb je ale tak rychlý, že už od poloviny dubna se znovu začne na obloze objevovat. Ale místo večer ji uvidíme ráno, a to na východě. A do konce dubna stihne dosáhnout své nejvyšší jasnosti, takže z Večernice se během několika týdnů stane parádní Jitřenkou. Jak je to s její jasností jsem podrobně popisoval v topocentrickém pohledu na vesmír v březnu.

Mars, který Venuše tak rychle na obloze opustila, ovšem nezůstane sám. Na přelomu března a dubna máme šanci večer zahlédnout v červáncích Merkur. Po 20. hodině je obloha dost potemnělá na to, aby byla planeta viditelná, na druhou stranu už v tu dobu bude nízko nad obzorem. Hned prvního dubna je Merkur v maximální východní elongaci (největší úhlové vzdálenosti od Slunce) avšak poté začne rychle slábnout a nejpozději 8. dubna se v červáncích zcela ztratí. Pozorování Merkuru je prostě vždycky výzva.

V dubnu je po celou noc vidět Jupiter. Je to tím, že 7. dubna je v opozici se Sluncem, tedy na obloze přesně naproti. Vychází se západem Slunce, během noci se posouvá přes jih k západu, kde s východem Slunce mizí pod obzor. O den později, 8. dubna, se také k Jupiteru přiblížíme na nejmenší vzdálenost – pouhých 666,5 miliónu km. Díky tomu jsou v dalekohledu nejlépe vidět detaily v atmosféře tohoto plynného obra, včetně Velké rudé skvrny. Zajímavé je také sledovat přechody stínů Jupiterových měsíců přes kotouč planety. Všechny tyto simulace byly vytvořeny programem Stellarium:

Všimněte si, že stíny od měsíců dopadají na oblačnou přikrývku planety před opozicí západně od měsíců samotných, zatímco po opozici východně. A v den opozice (7. 4. 2017) je měsíc Ganymed a jeho stín téměř v zákrytu. Svědčí to o rychlosti pohybu Země okolo Slunce. Směr, z nějž svítí na Jupiter Slunce a kterým dopadají stíny měsíců na Jupiterovu oblačnost, se tak rychle nemění. Nápadná změna polohy stínů vůči měsícům je zvětší části způsobena tím, že se mění náš úhel pohledu z rychle letící planety se Sluncem v zádech.

Jupiter se také v dubnu ocitne mezi Měsícem a Spikou, které dělá společnost po téměř celý rok a vedle níž provádí nápadnou kličku. Tentokrát dojde k setkání v noci z 10. na 11. duben, kdy bude Měsíc v úplňku, takže Spica, ačkoli je nejjasnější hvězdou ze souhvězdí Panny, bude sotva vidět. Jupiter je ale mnohem jasnější.

Měsíc kromě toho zakryje 28. dubna večer jasnou hvězdu Aldebaran ze souhvězdí Býka. Před tím stihne předvést všechny své fáze: první čtvrt 3. 4. ve 20:39 SELČ, úplněk 11. 4. v 8:08, poslední čtvrt 19. 4. v 11:56 a nov 26. 4. ve 14:15. Zákryt Aldebaranu pak proběhne brzy po novu, takže Měsíc bude vypadat jako tenký srpek doplněný popelavým svitem. Hvězdu zakryje nejprve neosvětlenou stranou. Po necelé hodině se zase Aldebaran vynoří za okrajem osvětlené části měsíčního disku. Srpek Měsíce a Aldebaran však v tu dobu budou už velmi nízko nad obzorem, takže na toto pozorování budeme potřebovat štěstí na počasí a nezakrytý výhled na západní obzor.

Ve výčtu úkazů na dubnové obloze nesmí chybět meteorický roj Lyrid. Meteory, světelné stopy, které ve vzduchu vyvolávají srážky Země s drobnými částečkami prachu, v tomto případě zdánlivě vylétají ze souhvězdí Lyry a jejich mateřským tělesem je kometa Thatcher, celým jménem C/1861 G1 Thatcher. Poprvé – a vzhledem k oběžné době trvající přibližně 415 roků zatím naposledy – byla tato kometa pozorována v roce 1861. Příště se na ni astronomové těší kolem roku 2280. Zatím jen můžeme každoročně pozorovat její prach, jímž se Země prodírá obvykle mezi 16. a 25. dubnem, přičemž maximum, kdy lze na celé obloze s Lyrou nad hlavou pozorovat téměř 20 „padajících hvězd“ za hodinu, bývá 22. nebo 23. dubna. Nejlepší je pozorovat po půlnoci nebo ráno.

Ta slibovaná Jitřenka, nejjasnější z nejjasnějších, vychází 15. dubna už před pátou hodinou ranní. Nejvyšší jasnosti dosáhne 29. dubna a její viditelnost se během následujících dní dále zlepšuje, protože planeta se úhlově vzdaluje od Slunce. V květnu se tady s Jitřenkou určitě znovu setkáme. Ve druhé polovině noci, ještě dávno před Venuší, se také na jihovýchodě objevuje Saturn. Jeho prstence jsou právě nyní nejvíce nakloněny směrem ke Slunci – i o tom bude příští měsíc co psát (a číst).

Autor: Jan Veselý | čtvrtek 30.3.2017 19:00 | karma článku: 16.73 | přečteno: 348x

Další články blogera

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.50 | Přečteno: 1411 | Diskuse

Jan Veselý

VRSP a poslední superčtvrt

jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

30.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Veselý

Protestuji proti protestu 1. září

Ještě pořád doufám, že je to nějaký dvojitý apríl, když je toho 1. 8., ale obávám se, že je to myšleno vážně. Chystaný protest se může vymstít natolik, že učitele nebude brát vážně už vůbec nikdo a vůbec nikdy.

1.8.2017 v 23:05 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 1853 | Diskuse

Jan Veselý

Totalita v USA

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2017. Během následujícího měsíce nastanou tři zatmění a jeden stoprocentně přírodní ohňostroj. Přidejme ještě planety a máme jasno v tom, že bude proč se dívat na oblohu.

28.7.2017 v 12:11 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 914 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.18 | Přečteno: 390 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.61 | Přečteno: 190 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 260 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.79 | Přečteno: 132 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 226 |
Počet článků 16 Celková karma 20.68 Průměrná čtenost 560

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.