Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velký ranní planetární sněm

2. 01. 2017 13:45:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2017. Večerní obloze, ať se Mars snaží, jak chce, jasně dominuje Venuše, ale ráno se na obloze sejdou hned tři planety spolu s Měsícem.

Venuše je v lednu tak výraznou Večernicí, že na sebe strhává snad ještě větší pozornost než srpek Měsíce, který jsme v její blízkosti mohli vidět na Nový rok. Měsíc stihne vystřídat fáze a opsat po obloze jedno „kolečko“ za měsíc, takže v následujících dnech se od Venuše rychle vzdálí. První čtvrt nastane 5. ledna ve 20:47 (SEČ), úplněk 12. ledna ve 12:34 a poslední čtvrt 19. ledna ve 23:31. Do novu pak docouvá 28. ledna v 1:07. Po novu se Měsíc objeví na večerní obloze a ještě 31. ledna se stihne vrátit k Venuši, takže se ta novoroční scénka zopakuje. Ovšem s jistým rozdílem. Stejně jako Měsíc, i planety Venuše a Mars se po obloze mezi stálicemi pohybují, jen mnohem pomaleji. Skupinka na obloze bude díky tomu mnohem těsnější než na začátku roku:

To jsme ale kvůli Měsíci přeskočili až na konec ledna. V první polovině ledna však Venuše předvede ještě jeden efektní kousek. Přiblíží se k Neptunu, a to mnohem blíž než později k Marsu. Sám Mars si setkání s Neptunem užil už v noci ze Silvestra na Nový rok. Venuše se 12. ledna okolo 23. hodiny přiblíží k Neptunu na úhlovou vzdálenost 0,4°, což je méně než průměr měsíčního disku na obloze. Simulátor oblohy Stellarium vytvořil následující model toho, co bychom mohli vidět v malém dalekohledu, který zvětšuje přibližně 20x a má zorné pole 2,7°:

Bez dalekohledu uvidíme Venuši ve společnosti právě zmíněného Marsu.

Pro Venuši je 12. leden významný ještě tím, že se právě ocitá v tzv. největší východní elongaci, což znamená, že je nejdále na východ od Slunce, a tudíž také na obloze večer vydrží nejdelší dobu. Po 12. lednu se zdánlivý pohyb Venuše mezi hvězdami obrátí – bude putovat od východu k západu a v dubnu nám zmizí z dohledu, protože se ztratí v záři Slunce. Leden (a únor) představuje nejlepší letošní období pro pozorování Venuše jako večernice.

Na ranní obloze se zatím houfují planety Jupiter, Saturn a Merkur. Ta poslední jmenovaná je po většinu roku nepozorovatelná. Objevuje se, podobně jako Venuše, jen ráno nebo večer, ale protože je ke Slunci příliš blízko a někdy je na obloze proklatě nízko, ne při každé maximální elongaci (největším úhlovém vzdálení od Slunce) je Merkur vůbec pozorovatelný. V lednu máme šanci právě ráno. Největší elongace (24° od Slunce) Merkur dosáhne 19. ledna. Pokud se vyjasní, naskytne se nám toho dne ráno nebesky překrásná scenérie nad jihovýchodním obzorem:

Měsíc se bude právě blížit první čtvrti, a ještě ke všemu bude hned vedle Jupiteru. Další jasný objekt pod Měsícem a Jupiterem je hvězda Spica – nejjasnější stálice ze souhvězdí Panny. V její blízkosti Jupiter předvádí svou letošní královskou kličku, takže podobné setkání se bude ještě opakovat v následujících měsících. Tentokrát je však ještě na jihozápadě Saturn a nízko nad obzorem právě Merkur. Na lednové ranní obloze tak můžeme uvidět pohromadě tři planety, Měsíc a jasnou hvězdu Spiku.

Měsíc se 24. ledna ještě přiblíží k Saturnu. Merkur se po 19. lednu začne opět vracet ke Slunci a bude tou dobou už hodně nízko a bude slabší, ale při troše štěstí zahlédneme nad jihozápadním obzorem další pas de trois v podání těles Sluneční soustavy:

A na konci ledna nezapomeňme na to už popsané setkání Měsíce znovu s Venuší a Marsem. A už se můžeme těšit na to, jak v únoru Venuše předvede svůj největší lesk.

Autor: Jan Veselý | pondělí 2.1.2017 13:45 | karma článku: 14.34 | přečteno: 379x

Další články blogera

Jan Veselý

Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.

15.9.2017 v 19:10 | Karma článku: 27.50 | Přečteno: 1411 | Diskuse

Jan Veselý

VRSP a poslední superčtvrt

jinak řečeno Velké ranní setkání planet aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2017. Tento výhled na zářijové dění na obloze bude tak trochu jako Rádio Jerevan, neboť málo co bude takové, jak se na první pohled zdá.

30.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Veselý

Protestuji proti protestu 1. září

Ještě pořád doufám, že je to nějaký dvojitý apríl, když je toho 1. 8., ale obávám se, že je to myšleno vážně. Chystaný protest se může vymstít natolik, že učitele nebude brát vážně už vůbec nikdo a vůbec nikdy.

1.8.2017 v 23:05 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 1853 | Diskuse

Jan Veselý

Totalita v USA

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2017. Během následujícího měsíce nastanou tři zatmění a jeden stoprocentně přírodní ohňostroj. Přidejme ještě planety a máme jasno v tom, že bude proč se dívat na oblohu.

28.7.2017 v 12:11 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 914 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.18 | Přečteno: 390 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.61 | Přečteno: 190 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 260 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.79 | Přečteno: 132 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 226 |
Počet článků 16 Celková karma 20.68 Průměrná čtenost 560

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.