Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velký ranní planetární sněm

2. 01. 2017 13:45:00
aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2017. Večerní obloze, ať se Mars snaží, jak chce, jasně dominuje Venuše, ale ráno se na obloze sejdou hned tři planety spolu s Měsícem.

Venuše je v lednu tak výraznou Večernicí, že na sebe strhává snad ještě větší pozornost než srpek Měsíce, který jsme v její blízkosti mohli vidět na Nový rok. Měsíc stihne vystřídat fáze a opsat po obloze jedno „kolečko“ za měsíc, takže v následujících dnech se od Venuše rychle vzdálí. První čtvrt nastane 5. ledna ve 20:47 (SEČ), úplněk 12. ledna ve 12:34 a poslední čtvrt 19. ledna ve 23:31. Do novu pak docouvá 28. ledna v 1:07. Po novu se Měsíc objeví na večerní obloze a ještě 31. ledna se stihne vrátit k Venuši, takže se ta novoroční scénka zopakuje. Ovšem s jistým rozdílem. Stejně jako Měsíc, i planety Venuše a Mars se po obloze mezi stálicemi pohybují, jen mnohem pomaleji. Skupinka na obloze bude díky tomu mnohem těsnější než na začátku roku:

To jsme ale kvůli Měsíci přeskočili až na konec ledna. V první polovině ledna však Venuše předvede ještě jeden efektní kousek. Přiblíží se k Neptunu, a to mnohem blíž než později k Marsu. Sám Mars si setkání s Neptunem užil už v noci ze Silvestra na Nový rok. Venuše se 12. ledna okolo 23. hodiny přiblíží k Neptunu na úhlovou vzdálenost 0,4°, což je méně než průměr měsíčního disku na obloze. Simulátor oblohy Stellarium vytvořil následující model toho, co bychom mohli vidět v malém dalekohledu, který zvětšuje přibližně 20x a má zorné pole 2,7°:

Bez dalekohledu uvidíme Venuši ve společnosti právě zmíněného Marsu.

Pro Venuši je 12. leden významný ještě tím, že se právě ocitá v tzv. největší východní elongaci, což znamená, že je nejdále na východ od Slunce, a tudíž také na obloze večer vydrží nejdelší dobu. Po 12. lednu se zdánlivý pohyb Venuše mezi hvězdami obrátí – bude putovat od východu k západu a v dubnu nám zmizí z dohledu, protože se ztratí v záři Slunce. Leden (a únor) představuje nejlepší letošní období pro pozorování Venuše jako večernice.

Na ranní obloze se zatím houfují planety Jupiter, Saturn a Merkur. Ta poslední jmenovaná je po většinu roku nepozorovatelná. Objevuje se, podobně jako Venuše, jen ráno nebo večer, ale protože je ke Slunci příliš blízko a někdy je na obloze proklatě nízko, ne při každé maximální elongaci (největším úhlovém vzdálení od Slunce) je Merkur vůbec pozorovatelný. V lednu máme šanci právě ráno. Největší elongace (24° od Slunce) Merkur dosáhne 19. ledna. Pokud se vyjasní, naskytne se nám toho dne ráno nebesky překrásná scenérie nad jihovýchodním obzorem:

Měsíc se bude právě blížit první čtvrti, a ještě ke všemu bude hned vedle Jupiteru. Další jasný objekt pod Měsícem a Jupiterem je hvězda Spica – nejjasnější stálice ze souhvězdí Panny. V její blízkosti Jupiter předvádí svou letošní královskou kličku, takže podobné setkání se bude ještě opakovat v následujících měsících. Tentokrát je však ještě na jihozápadě Saturn a nízko nad obzorem právě Merkur. Na lednové ranní obloze tak můžeme uvidět pohromadě tři planety, Měsíc a jasnou hvězdu Spiku.

Měsíc se 24. ledna ještě přiblíží k Saturnu. Merkur se po 19. lednu začne opět vracet ke Slunci a bude tou dobou už hodně nízko a bude slabší, ale při troše štěstí zahlédneme nad jihozápadním obzorem další pas de trois v podání těles Sluneční soustavy:

A na konci ledna nezapomeňme na to už popsané setkání Měsíce znovu s Venuší a Marsem. A už se můžeme těšit na to, jak v únoru Venuše předvede svůj největší lesk.

Autor: Jan Veselý | pondělí 2.1.2017 13:45 | karma článku: 12.92 | přečteno: 374x

Další články blogera

Jan Veselý

Bejvalky v opozici

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2017. Na světlé letní obloze se vyjímají planety a Měsíc, jejichž vzájemná setkání se v červenci dvakrát zopakují. Oněmi bejvalkami jsou pak tělesa, jež mezi planety patřívala, ale...

30.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 310 | Diskuse

Jan Veselý

Oběti letních červánků

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2017. Večer je na obloze Jupiter, po celou noc Saturn a ráno na východě Venuše. Celonoční červánky ale většině nebeských objektů uberou na slávě. Na tmu budeme (marně) čekat až do rána.

30.5.2017 v 17:30 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 219 | Diskuse

Jan Veselý

Saturnův slunovrat

aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2017. Na Saturnu a okolo něj se dějí mimořádné věci. I pohled na oblohu ze Země slibuje v květnu několik zajímavých událostí.

28.4.2017 v 21:00 | Karma článku: 11.22 | Přečteno: 294 | Diskuse

Jan Veselý

Zase už nejjasnější

jenže tentokrát ráno, aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2017. Dubnová obloha nepatří jen Venuši, zahlédnout můžeme také Merkur, celou noc je vidět Jupiter a zajímavý kousek předvede i Měsíc.

30.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 16.73 | Přečteno: 343 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Věda potřebuje nejen peníze, ale i efektivní způsob vyhodnocování

Cílem základního výzkumu je poznat něco nového o přírodě, vyřešit určitou záhadu, a to často bez ohledu na bezprostřední využití takových objevů.

27.7.2017 v 9:54 | Karma článku: 7.08 | Přečteno: 148 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězdy, které vyrábí … podmínky pro život. Mira.

Jednou je vidět, pak se schová. Rudý obr Mira vykazuje enormní změny jasnosti. Kromě toho do svého okolí odhazuje chemické prvky, ze kterých by jednou mohl vzniknout život. (délka blogu 5 min.)

27.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 292 | Diskuse

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.03 | Přečteno: 388 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 431 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 389 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 369

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.